Č. 6645.

Církevní věci.— Administrativní řízení (Slovensko): Ve sporu o kompetenci správních úřadů (resp. soudů) k rozhodování sporných záležitostí v životě náboženských obcí židovských jde instanční pořad až k ministerstvu školství.
(Nález ze dne 15. června 1927 č. 13000.)
Věc: Armin R. v O. proti župnímu úřadu v Nitře o služební poměr.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Podáním z 10. února 1925 zažádal st-l, okresní rabín v O., u okr. úřadu v Prievidzi, aby uznal židovskou náboženskou obec v P. za povinnou, by st-li vyplatila plat, zastavený od 1. října 1923.
Okresní úřad v Prievidzi rozhodnutím ze 14. září 1925 na základě pravomoci, založené nařízením býv. min. kultu č. 97929/04 (sbírka nařízení 1904 str. 1594) zamítl žalobu st-lovu proti náboženské obci židovské v P. o vyplacení platu a ustálení smluvního poměru a odkázal st-le na soukromoprávní cestu. Žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl odvolání st-lovo jako neodůvodněné a schválil rozhodnutí okr. úřadu. K tomu bylo připojeno poučení, že proti rozhodnutí tomu není dalšího odvolání.
O stížnosti, vytýkající, že správní úřady k. rozhodování sporného případu příslušnými byly, uvážil nss takto:
Než se nss může pustiti do zkoumání otázky, zda přítomný spor mezi náboženskou obcí a st-lem patří do kompetence úřadů správních anebo do kompetence řádných soudů (zák. čl. I : 1911), musí nss zkoumati především, zda je v daném případě splněn předpoklad jeho vlastní příslušnosti ve smyslu § 5 zák. o ss, zda totiž adm. pořad instanční byl vyčerpán.
Okr. úřad dovolal se ve svém rozhodnutí, schváleném úřadem žal. co do své kompetence min. nař. z 23. listopadu 1904 č. 97929. R. T. 1904 č. 208 a prohlásil se pak za nepříslušného k meritornímu rozhodování sporu.
Podle cit. min. nař., které mělo podle svého úvodu za účel uvésti kompetenční předpisy min. nař. z 21. června 1888 č. 1191 prez., Rend. Tára 1888 č. 114 v soulad s § 1 zák. čl. XX : 1901, rozhodují se sporné záležitosti židů v životě náboženských obcí, patřící k adm. řízení, když se strany nechtějí podrobiti zvoleným soudům (smírčím) ..., v prvé stolici úřady služnovskými a v druhé stolici adm. výbory, avšak se zachováním apelace, resp. revisionální žádosti k min. vyuč. Působnost hlavního služného a adm. výboru přešla od 1. ledna 1923 podle zák. č. 126/1920 a vl. nař. č. 310/1922 na nové okresní a župní úřady. Cit. nařízení č. 97929/1904 nezaložilo tedy sice konkrétní příslušnost úřadů právě uvedených k meritornímu rozhodování určitých sporů (a contrario příslušnosti řádných soudů), vyslovilo však, že, pokud adm. úřady rozhodují, má se tak státi ve třech instancích (okr. úřad, župní úřad, ministerstvo).
V přítomném případě nerozhodovaly okr. a župní úřad o meritu věci, nýbrž jenom o kompetenci k rozhodování a prohlásily sebe za nepříslušné v meritu; základ pro toto rozhodování svoje shledaly úřady ty však právě a výslovně v cit. nař. č. 97929/1904, takže jde v daném případě přec jenom o rozhodování podle tohoto nař. Pak nutno však shledati, že i v daném případě platí k rozhodování otázky kompetence instanční postup stanovený cit. nařízením, který — jak uvedeno — jde až k ministerstvu.
Žal. úřad však připojil svému rozhodnutí právní poučení, že proti němu není dalšího odvolání; při tom neuvedl předpis, o který tento svůj výrok opírá. Pokud snad žal. úřad má za to, že proti jeho rozhodnutí není dalšího odvolání podle § 2 odst. 1 zák. čl. XX : 1901, poněvadž nař. rozhodnutí souhlasí s rozhodnutím prvé stolice, nebylo by lze stanovisko takové uznati správným, neboť podle § 12 zák. čl. XX : 1901 neplatí § 2 zák. toho v oněch věcech, které náležejí před správní soud; na základě zák. č. 2/1918 lze se však i v přítomné věci dovolati kognice nss-u; omezení instančního postupu podle § 2 odst. 1. zák. čl. XX : 1901 na přítomný spor tedy neplatí (srovnej nál. Boh. 3261/24 adm.); naopak platí i při souhlasných rozhodnutích prvé a druhé stolice instanční postup uvedený v min. nař. č. 97929/1904, který — jak shora uvedeno — připouští apelaci i revisionální žádosti (§ 2, resp. 3 zák. čl. XX : 1904) k ministerstvu.
Podle toho nebyl tedy v daném případě adm. pořad instanční vyčerpán a nemůže se nss podle § 5 svého zák. stížností zabývati. Poněvadž však podání stížnosti na nss na místo odvolání k min. bylo způsobeno shora uvedeným nesprávným právním poučením, připojeným k nař. rozhodnutí, musil nss v tomto nesprávném poučení shledati podstatnou vadu řízení podle § 6 odst. 2 zák. o ss.

Citace:

č. 6645. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 53-55.