Č. 6835.


Obecní notáři: Bývalý uher. obecní notář, který nebyl podle zák. 211/20 ustanoveni v čsl. stát. službě, ale byl pensionován podle uher. předpisů, nemá nároku na úpravu pense podle zák. č. 287/24.
(Nález ze dne 25. října 1927 č. 21848).
Věc: Štěpán B. v U. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran úpravy odpočivných požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Výnosem ze 4. května 1923 zrušilo min. vnitra služ. poměr st-le jakožto provisorního úředníka jmenovaného v systemisovaném stavu obecních a okolních notářů na Slov. Proto byl st-l rozhodnutím župního úřadu v Nitře ze 14. července 1923 dnem 31. července 1923 zproštěn služby a byly mu od 1. srpna 1923 poukázány pensijní požitky. Nař. rozhodnutím byly st-li podle zásad zák. č. 310/24 se souhlasem gfř v Bratislavě od 1. ledna 1925 počínaje poukázány odpočivné požitky.
O stížnosti uvažoval nss takto:
St-l namítá, že jeho odpočivné požitky měly býti od 1. ledna 1925 zvýšeny podle zák. z 22. prosince 1924 č. 287 Sb. a to ze dvou důvodů, t. j. 1. proto, že zákonem č. 211/1920 všichni obecní a obvodní notáři na Slovensku jak aktivní tak i pensisté, byli prohlášeni za státní úředníky, resp. za státní pensisty, čili že všichni byli převzati do státní služby, a 2. proto, že zákon z 19. prosince 1924 č. 310 Sb. — tedy zákon vynesený o 3 dny dříve než zák. č. 287/24 — rozšířil na obecní a obvodní notáře účinnost zák. č. 99/1921 a podle zák. č. 287/1924 jsou zvýšení pense účastnými všichni ti státní zaměstnanci, jejichž odpočivné požitky byly upraveny podle zák. č. 99/1921, tedy i st-l.
Žádnou z těchto námitek neshledal nss důvodnou.
St-l byl dle správních spisů jmenován provisorním úředníkem státu čsl., tento služební poměr byl pak výnosem min. vnitra ze 4. května 1923 zrušen a výměrem župního úřadu v Nitře ze 14. července 1923 byl st-l podle pensijních statutů býv. župy komárenské, tedy podle uher. předpisů pensionován. Nestal se tedy pensistou státu čsl., nýbrž pensijní požitky byly mu přiznány proti žup. pens. fondu.
Pokud jde o poměr zák. č. 287/1924 k zák. č. 310/1924, nemohl se nss přikloniti k názoru stížností hájenému a to již proto, že zák. č. 287/24 mění částečně předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civ. státních zaměstnanců, dále zaměstnanců stát. úřadů, podniků, ústavů a fondů státních a státem spravovaných a jiných veř. zaměstnanců, placených z fondů státem spravovaných, kteří nespadají pod služ. pragmatiku, jakož i pensistů drah zestátněných (§ 1 a 7 cit. zák.), kdežto st-l do žádné ze jmenovaných kategorií nepatřil. St-l byl obecním resp. obvodním notářem; z provisorního služ. poměru ke státu nenabyl pens. nároků proti státu čsl. (§ 86 odst. II. služ. prag.) a stal se pensistou na účet žup. pens. fondu.
Právě proto, že obecní a obvodní notáři nebyli účastni výhod zák. č. 287/1924, byl vydán zák. č. 310/24, který jejich odpočivné požitky výlučně upravil.
Nemůže proto st-l ze zákona č. 287/1924 ve svůj prospěch nic dovozovati.
Citace:
č. 6835. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 382-383.