Č. 6897.


Zcelování pozemků. — Administrativní řízení: I. V řízení podle mor. zák. zcelovacího není úřad povinen konati za všech okolností místní šetření, ani když shledá, že při řízení byly pominuty důležité okolnosti. — II. O přikazování náhradních pozemků.
(Nález ze dne 22. listopadu 1927 č. 75.)
Věc: Jan P. ve V. proti ministerské komisi pro agrární operace o zcelování pozemků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem zem. komise pro agrární operace v Brně z 30. června 1909 bylo na základě mor. zák. zcelovacího ze 13. února 1884 č. 30 z. z. zahájeno zcelování hospodářských pozemků ve V. Vyhláškou téže komise z 29. března 1910 ustanoven byl k provedení tohoto zcelování místní komisař, jenž po předběžném řízení sestavil zcelovací plán. Rozhodnutím této komise z 11. července 1913 bylo na základě § 97, odst. 4 zák. zcelovacího ve znění zák. ze 14. května 1910 č. 53 z. z. vysloveno, že všichni účastníci zcelování mají převzíti — s výhradou všech právních prostředků — náhradní pozemky podle zcelovacího plánu zjištěné a vytýčené prozatím v užívání.
Proti zcelovacímu plánu podala mezi jinými námitky také obec V. a žádala za přidělení stav. místa z náhr. pozemku p. č. 66 na stavbu obecního domku, nemocnice a obecního chléva.
V řízení o těchto námitkách prohlásil st-l, jemuž byl dle zcelovacího plánu náhr. pozemek p. č. 66 prozatímně přidělen, že nesouhlasí s odstoupením části pozemku toho obci V. na stav. místo, nabídl však obci svůj náhradný pozemek p. č. 82 poblíž místní trati záměnou za část obecního pozemku p. č. 197. Částí tohoto pozemku měla mu býti nahrazena plocha pozemku parc. č. 82.
Obecní výbor tuto nabídku st-lovu nepřijal.
Nálezem z 19. února 1923 rozhodla zem. komise pro agr. operace v Brně o námitkách obce V. tím způsobem, že přidělila obci st-lův náhr. pozemek p. č. 82 ve výměře 33 a 22 m2 v ceně 1328 Kč 80 h, kdežto st-li přidělila náhradou za tento pozemek východní část náhr. pozemku p. č. 197 obce V., a to výměrou 47 a 98 m2 v ceně 681 Kč 28 h. Žádost obce za přidělení části náhr. pozemku p. č. 66 zamítla zem. komise jako neodůvodněnou, protože na přidělení stav. plochy nemá nikdo zákonného nároku, neboť zcelování pozemků týče se podle § 1 mor. zcel. zák. pouze hospodářských pozemků. Dále uvedla zem. komise, že shora uvedená výměna náhr. pozemku p. č. 82 za část p. č. 197 byla nařízena proto, že Jan P. sám nabídl náhr. pozemek p. č. 82 a není proto překážky, aby tento pozemek byl obci přidělen. Tím bylo vyhověno přání obce V. za příděl stav. místa v šířce 15 m, ježto parc. č. 82 má šířku více než dvojnásobnou. Z tohoto nálezu se odvolali st-l a obec V. Odvolání st-lovo zamítla min. komise nař. rozhodnutím jako bezdůvodné, změnila však zároveň na základě ustanovení § 62 zák. zcel. v odpor vzatý nález zem. komise v tom směru, že přidělila st-li z náhradného pozemku p. č. 197 obce pouze východní část ve výměře 16 a 60 m2 v ceně 254 Kč. — —
O stížnosti uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutí obsahuje dva výroky: 1. Odvolání st-lovo zamítá a 2. nález z. k. mění z povinnosti úřední dle § 62 zák. zcel. v tom směru, že st-li přikazuje z náhr. pozemku p. č. 197 pouze 16 a 60 m2.
Stížnost domáhá se toho, aby výrok sub 2. uvedený byl zrušen a namítá, a) že nebylo o změně zcel. plánu ve smyslu § 62 zák. zcel. provedeno dodatečné vyšetřování věci za účasti touto změnou dotčených účastníků zcelování, b) že žal. úřad nebyl oprávněn přikázati st-li 16 a 60 m2, a to proto, že st-l nabídl p. č. 82 jen podmínečně, a podmínka, na kterou byla nabídka vázána, byla porušena. Proti výroku obsaženému v rozhodnutí o jeho odvolání, kterým bylo st-li z pozemku p. č. 197 přiděleno 47 a 98 m2, námitka výslovně formulována není a poněvadž ani formálně proti němu stížnost nesměřuje, nutno míti za to, že st-l na námitce v odvolání v tomto směru vznesené ve stížnosti na nss netrvá, že tedy již v přidělení 48 a 14 m2 porušení podmínky jím dané neshledává.
Za této situace bylo nss-u jen zkoumati, zdali min. komise byla oprávněna snížiti z moci úřední příděl z pozemku p. č. 197. St-l tvrdí, že pozemek p. č. 82 je pozemek stavební a mohl býti do zcelování pojat pouze za st-lova souhlasu, že st-l tento souhlas dal, ale jen podmínečně, dostane-li se mu náhr. pozemku ve stejné ceně.
Ze správních spisů jest však patrno a žal. úřad na to v odv. spise poukazuje, že pozemek p. č. 82 před zcelováním nenáležel st-li, nýbrž byl mu přidělen teprve při zcelování jako náhr. pozemek hospodářský a nikoli jako stav. pozemek. Pozemek ten byl mu na základě § 97. odst. 4. zcel. odevzdán jen prozatímně v užívání. Pak nešlo o pozemek ve smyslu § 3 cit. zák. ze zcelování vyloučený, nýbrž o pozemek do zcelování pojatý, který před zcelováním nenáležel st-li, nýbrž osobě třetí. Byl-li pozemek tento st-li odevzdán prozatímně v užívání jako pozemek hospodářský, pak ovšem se zřetelem k ustanovení § 97 nenabyl z prozatímního odevzdání pozemku toho v užívání práva s pozemkem tím volně disponovati a souhlas svůj s odnětím jeho vázati na nějaké podmínky, nýbrž žal. úřad nepotřeboval k odnětí tohoto pozemku st-li a přidělení jeho jinému účastníku zcelování souhlasu st-lova, mohl s ním proti jeho vůli disponovati bez ohledu na modality, na které st-l svůj souhlas s odnětím pozemku vázal. Není tu tedy vytýkané nezákonnosti.
Než ani námitku vadnosti řízení neshledal nss důvodnou.
Dle § 62 mor. zák. zcel. má zem. neb min. komise, když shledá následkem odvolání nebo při dozoru úředně konaném, že při projednávání určité záležitosti patrně důležité okolnosti byly opomenuty, nebo že jest tu takové porušení zák., které má vliv na výsledek celého zcelování anebo pro které jednotliví účastníci jsou ve svých právech zkráceni, naříditi nové jednání nebo vyšetřování. Zákon ponechává tedy úřadu, aby podle okolností konkrétního případu za těchto předpokladů nařídil nové jednání nebo vyšetřování.
Jest tedy st-l na omylu, má-li za to, že v každém případě, když vyšší instance hodlá zakročiti na základě § 62 cit. zák., má naříditi místnímu komisaři dodatečné vyšetření věci za přibrání účastníků. Takovou povinnost nelze z cit. zák. ustanovení dovoditi a neplyne ani z intencí norem o zcelování platných, jak nss dovodil v nál. Boh. 6208/27 adm.
Ovšem v určitých případech, zejména když jsou proti změně schvalovacího plánu vzneseny námitky s hlediska § 28 cit. zák., dle něhož nikomu bez jeho přivolení nesmí býti přidělen takový pozemek náhradný, který by nemohl vzdělávati bez podstatné změny v celém dosavadním způsobu hospodářském hlavního statku, mohou námitky podle své povahy vyžadovati, aby byly při místním šetření za přibrání znalců a za účasti strany vyšetřeny. Než stížnost nevytýká žádnou okolnost, která by podle své povahy byla vyžadovala místního jednání, a nss neshledal, že by v daném případě takového jednání bylo třeba.
Citace:
č. 6897. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 493-495.