Čís. 1737.

Ochrana republiky (zákon ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n.).
Ke skutkové podstatě přečinu dle §u 18 čís. 3 zákona vyžaduje se po stránce subjektivní kromě vědomosti o tom, že zpráva může vážně znepokojit! obyvatelstvo nějakéhoi kraje nebo místa, aby pachatel věděl, že rozšiřuje nepravdivou zprávu.
(Rozh. ze dne 27. září 1924, Zm I 507/24.)
Nej vyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 22. května 1924, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným toliko přestupkem podle §u 18 čís. 1 zákona ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n. místo přecinem podle §u 18 čís. 3 téhož zákona, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost právem uplatňuje proti odsuzujícímu výroku pro přestupek §u 18 čís. 1 zákona na ochranu republiky důvod zmatečnosti čís. 9 a) — správně 10 — §u 281 tr. ř., dovozujíc, že nalézací soud nesprávně vyložil zákon, uznav obžalovaného vinným pouze přestupkem §u 18 čís. 1 a nikoli přečinem dle §u 18 čís. 3 zákona na ochranu republiky, jak bylo žalováno. Soud neshledal v jednání obžalovaného přečinu dle čís. 3 §u 18 zákona proto, že si prý obžalovaný nebyl vědom dosahu svého výroku a že jednal spíše z nerozvážnosti, než ze zlého úmyslu. Tímto výrokem vyložil soud nesprávně subjektivní skutkovou podstatu přečinu dle čís. 3 §u 18 zákona, neboť okolnosti, na které rozsudek klade důraz, nejsou těmi, jimiž se vyznačuje po stránce subjektivní skutková podstata přečinu dle čís. 3 na rozdíl od skutkové podstatky přestupku dle §u 18 čís. 1 zákona na ochranu republiky. Ke skutkové podstatě přečinu dle §u 18 čís. 3 zákona vyžaduje se kromě vědomosti o tom, že zpráva může vážně znepokojiti obyvatelstvo nějakého kraje nebo místa, aby pachatel věděl, že rozšiřuje nepravdivou zprávu. Poněvadž rozsudek neobsahuje žádného zjištění v tomto směru, bylo jej v napadené části zrušiti a vše vrátiti soudu prvé stolice, aby své zjištění o subjektivní vině obžalovaného doplnil.

Citace:

č. 1737. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 574-574.