Čís. 1586.Vědomí pachatele o tom, že z jeho činu může vzejiti nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí není objektivním předpokladem skutkové podstaty zločinu §u 85 písm. b) tr. zák., nýbrž jde tu o jednu ze složek subjektivní stránky této skutkové podstaty.Ke skutkové podstatě přestupku §u 523 tr. zák. stačí, vykazuje-li čin veškeré objektivní znaky určitého zločinu.(Rozh. ze dne 3. dubna 1924, Kr II 368/23.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 15. března 1923, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem §u 523 tr. zák.Důvody:Dovolávajíc se důvodů zmatečnosti čís. 5, 9 a) §u 281 tr. ř., zmateční stížnost namítá, že nalézací soud skutkovou podstatu zločinu podle §u 85 b) tr. zák. neúplně zkoumal a neúplně zjišťoval, jelikož opomenul zjistiti okolnosti, které by nutným bylo zjistiti v případě, kdyby nebylo úplné opilosti obžalovaného, by bylo lze říci, že se pachatel uvedeného zločinu dopustil objektivně; nezjistil totiž objektivního předpokladu řečené skutkové podstaty, zda si obžalovaný ohrožení, totiž nebezpečí, které dle rozsudkového výroku mohlo z jeho činnosti vzejiti pro život, zdraví a tělesnou bezpečnost Barbory T-ové, byl vědom. Zmateční stížnost uzavírá svoje vývody námitkou, že, poněvadž tu není skutkové podstaty zločinu dle §u 85 b) tr. zák., rozsudek je zmatečným i dle čís. 9 a) §u 281 tr. ř. Zmateční stížnosti nelze přiznati oprávnění. Dlužno ji označiti jako od základu pochybenou, pokud v pachatelově vědomí o tom, že z jeho činu může vzejiti nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí, spatřuje objektivní předpoklad skutkové podstaty zločinu dle §u 85 b) tr. zák., kdežto správně jde tu zcela nepochybně o jednu ze složek subjektivní stránky této skutkové podstaty. Nalézací soud Však nepodřadil rozsudkem zjištěný čin obžalovaného skutkové podstatě zločinu dle §u 85 b) tr. zák. právě proto, že čin ten, spáchán byv obžalovaným v úplné opilosti, tedy ve stavu, vylučujícím dle §u 2 c) tr. zák., přičítatelnost jeho jako zločinu, neshledal skutkovou podstatu zločinu dle §u 85 b) tr. zák. založenu i po stránce subjektivní, a jen proto uznal obžalovaného vinným pouze přestupkem dle §u 523 tr. zák. Ke skutkové podstatě tohoto přestupku stačí však úplně, jsou-li dány objektivní znaky zločinu, totiž činu, který na venek jeví se býti zločinem, který by však jako zločin mohl býti pachateli přičítán právě jen tehdy, kdyby byl býval spáchán úmyslně, kdyby se totiž k oněm objektivním znakům zločinu byly přidružily také jeho znaky subjektivní. K těmto znakům rázu subjektivního náleží při skutkové podstatě zločinu dle §u 85 b) tr. zák. zejména i pachatelovo vědomí, že z jeho činu může vzejiti shora blíže naznačené nebezpečí. Nalézací soud byl by se tudíž ocitl sám sebou v rozporu, kdyby byl přes svůj výrok, dle něhož obžalovaný spáchal čin v úplné opilosti, zároveň zjistil, že čin ten vykazuje i subjektivní stránku zločinu, že totiž byl provázen vědomím obžalovaného o možnosti vzniku onoho nebezpečí. Nelze tudíž spatřovati neúplnost, která by činila rozsudek zmatečným dle čís. 5 §u 281 tr. ř. v tom, že se v něm otázka, byl-li si obžalovaný vědom možnosti vzniku nebezpečí, ponechává, jak lze důvodně za to míti, úmyslně stranou, že se tedy v něm nezjišťují okolnosti, které by pro řešení oné otázky měly jinak význam, nýbrž že se rozsudek omezuje na výrok, že z činu obžalovaného mohlo vzejíti nebezpečí pro život, zdraví a tělesnou bezpečnost Barbory T-ové, kterýžto výrok má oporu v rozsudkovém zjištění, dle něhož střepiny skla z tabulí okna, vedoucího do kuchyně, obžalovaným rozbitých, lítaly Barboře T-ové, přítomné v kuchyni, až na záda, takže mohla snadno býti poraněna. Pak ale jeví se bezpodstatnou i námitka, uplatňovaná zmateční stížnosti s hlediska důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř. v ten rozum, že tu není skutkové podstaty zločinu dle §u 85 b) tr. zák.