Čís. 1841.

V žádosti obžalovaného o doručení rozsudku a zřízeni obhájce k sepsání zmateční stížnosti jest spatřovati opověď zmateční stížnosti. (§ 284 tr. ř.).
(Rozh. ze dne 30. prosince 1924, Zm I 767/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Hoře Kutné ze dne 12. září 1924, jímž stěžovatel byl vinným uznán zločinem podvodu ve smyslu §§ů 197, 199 a) tr. zák. a utrháním na cti ve smyslu §u 209 tr. zák., a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Především nutno zkoumati, zda byla zmateční stížnost vůbec podána včas: Stěžovatel, obdržev původně pouze právní poučení ohledně rozsudku pro zmeškání, nikoliv však opis tohoto rozsudku, žádal dne 13. října 1924 protokolárně, by mu byl rozsudek správně doručen a, by mu ustanoven byl i obhájce chudých, který by mu napsal zmateční stížnost. Žádosti této bylo soudem vyhověno, opis rozsudku byl dne 25. října 1924 stěžovateli doručen a dne 3. listopadu 1924 pak provedení zmateční stížnosti, jednak soudem ustanoveným obhájcem písemně podáno, jednak i stěžovatelem samým do protokolu dáno. Protokolárním prohlášením ze dne 13. října 1924 stěžovatel ovšem neopověděl výslovně zmateční stížnosti; avšak z okolnosti, že kromě správného doručení opisu rozsudku zároveň žádal, aby mu zřízen byl obhájce k sepsání zmateční stížnosti, vysvítá zřejmě projev vůle stěžovatele, že chce rozsudku zmateční stížností odporovati. Sluší proto v tomto prohlášení spatřovati platnou a včasnou opověď zmateční stížnosti a nutno pak i provedení stížnosti, došlé v osmidenní lhůtě, běžící v tomto případě výjimečně ode dne doručení rozsudku s ohledem na opověď, stavší se již před doručením rozsudku, považovati za včas podanou.

Citace:

č. 1841. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 782-783.