Jistota pupilární.

Zvláštní péče zákonodárství našeho o zachování a rozmnožení jmění nezletilců (pupillů) dopouští ukládání sirotčích peněz pouze s povolením poručenského soudu za šetření náležitých opatrností a proti jistotě zákonem jakožto dostatečné prohlášené. Dle občanského zákona a cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. (§ 194) lze hotových peněz poručencových,
pokud jich není zapotřebí ku výchově poručence nebo k řádnému provozování hospodářství, pak ku placení stávajících dluhů anebo k jiné prospěšnější potřebě, užiti především ku zakoupeni nemovitých statků, v druhé řadě ku zúročitelným zápůjčkám na nemovité statky osob soukromých na jistotu zákonnou, pak ku zakoupení cenných papírů dostatečnou jistotu poskytujících, ku vkladům do spořitelen a do společných sirotčích pokladen.
I. Hypotekární jistota pupilární.
Zákonná (pupilární, sirotčí č. pragmatická) jest jistota jen tehda, když hypotékarním pojištěním zápůjčky, čítaje v ni i břemena předcházející, dům není zavazen výše než do polovice, pozemek ne výše než do dvou třetin skutečné ceny (§ 230 o. o. z. srov. § 1374 o. o. z.). Důvodem tohoto ustanovení jest, že i cena hypotéky různými okolnostmi se může zmenšiti. Cenu nemovitostí, na kterých sirotčí kapitál má býti pojištěn, stanoviti jest z pravidla soudním odhadem, nelze-li ji zjistiti z rejstříků daně pozemkové nebo z katastru berního. K odhadu takovému budiž vždy přibrán poručník nezletilcův. Má-li se za základ položiti soudní odhad bez přibrání poručníka, musí vždy býti poručník o tom předběžně vyslechnut, lze-li dle náhledu jeho soudního odhadu užiti. Při domech, které pouze ze dříví, hlíny anebo z jiné nikoliv ohnivzdorné látky jsou vystavěny, smí se hleděti pouze k ceně půdy jejich (§ 196 pat.). Ve Vídni a předměstích může cena domů dle dv. dekr. ze dne 10. července 1829 č. 2418 sb. z. s. vypočítána býti dle spisů činžovních (fassi, přiznání) ověřených komisí pro vyšetření výše činže domovní, avšak s náležitým zřetelem k veškerým břemenům a nákladům s držením domů spojeným a jen pod tou podmínkou, že dobrý stav stavební přísežnými odbornými znalci jest osvědčen. Předpis tento byl dv. dekr. ze dne 23. října 1843 č. 755 sb. z. s. rozšířen na města: Prahu, Brno, Olomouc, Opavu, Linec, Štýrský Hradec, Celovcc, Lublaň, Gorici a Lvov s příslušnými předměstími s tím dodatkem, že při tomto zjištění ceny průměr z činžovních fassí nemá býti brán za dobu kratší posledních 6 roků a že jest vždy bedlivě zřetel bráti na místní nebo zvláštní poměry v jednotlivých případech se naskytující, které mohou míti vliv na stanovení ceny.
Stejné ustanovení obsahuje též § 197 cit. patentu ve příčině všech míst, kdež se daně platí dle výnosu činže, s tím doložením, že jest přihlížeti k veškerým břemenům jakož i k místním a jiným poměrům, které v jednotlivých případech působí na cenu domů a že dům musí býti proti ohni pojištěn u veřejné společnosti pojišťovací, a že dlužník pod následky splatnosti kapitálu má býti zavázán, na příště dbáti o nepřetržité trvání tohoto pojištění. Sem náleží též dle zák. ze dne 9. února 1882 č. 17 ř. z. § 1 lit. a) veškerá ona místa, kde veškeré budovy neb aspoň polovice jich a kromě toho polovice částí obydelních poskytují činžovní výnos pronajmutím Výrok o tom přísluší úřadu I. stolice pro vyměřování daní (okr. hejtmanství resp. berní správě nebo místní komisi berní).
Zpravidla lze za nejnižší cenu pozemků pokládati 72tinásobný obnos daně pozemkové bez přirážek, při domech v takových místech, kde se platí daň činžovní, 20tinásobný obnos činže domovní dle šestiletého průměru po srážce daní, přirážek a veškerých ostatních nákladů. V Čechách sráží se obyčejně z hrubého výnosu domu třetina na daně a náklad, a 20tinásobný obnos zbývajících dvou třetin representuje pak cenu domu.
Na domy, na nichž váznou t zv. demoliční reversy, nesmí se půjčovati peníze sirotčí (dv. dekr. ze dne 30. března 1840 č. 418 sb. z. s.), rovněž ne na statky fideikomisní (§ 200 pat.), jelikož placení vymáhati lze toliko z příjmů fideikomisních, nikoliv z kmenového statku. K předcházejícím
břemenům náležejí zeměpanské a reální daně, které požívají po tři léta předního zástavního práva zákonného. Opatrnosť káže též připočísti ku každému kapitálu na hypotéce pojištěnému též pojištěný tříletý úrok, poněvadž i tento požívá přednosti kapitálu (§§ 17, 18 knih. zák.). Doživotní platy, zvláště pense anebo jiné na neurčitý čas nebo na vždy zjištěné platy přirazí se v 20tinásobném obnosu roční dávky (anal. § 240 pat.). Na věci movité nelze peněz sirotčích půjčovati (§ 194 a contr.). Dlužní úpis o kapitále sirotčím musí obsahovati t. zv. doložku pupilární, že totiž věřitel má právo celý kapitál i s úroky ihned bez výpovědi nazpět žádati, pakli by úroky nebo splatné částky kapitálu nejdéle do 6 neděl po dospělosti nebyly zaplaceny (§ 195 pat.). Z důvodů slušnosti nežádá zákon pupilární jistoty pro zjištěné již kapitály sirotčí od rodičů nezletilce, a nemá jim kapitál býti vypověděn, není-li nezletilec dle pravděpodobnosti vydán nebezpečí ztráty, a bylo-li by jim obtížno kapitál splatiti jinak, než prodejem své nemovitosti anebo odstoupením své živnosti (§ 236 o. o. z.). Jedná-li se o převzetí statku dle zákona nedělitelného jedním ze spoludědiců proti poskytnutí odbytného ostatním spoludědicům, pak mohou tomuto dědické podíly nezletilých spoludědiců i bez prokázání zákonné jistoty býti půjčeny, zřídí-li se jenom za ně právo zástavní na statku zděděném s předností přede všemi ostatními vlastními dluhy jeho..
II. Cenné papíry poskytující jistotu pupilární, k jejichž zakoupení lze užiti hotových peněz sirotčích, jsou následující:
a) rakouské státní dlužní úpisy anebo zákonem jim na roveň postavené veřejné dlužní úpisy (obligace). Rakouskými státními úpisy dlužními rozuměti sluší jak úpisy společného rak.-uherského státního dluhu tak i státního dluhu království a zemí na říšské radě zastoupených. Ku společnému rak.-uh. státnímu dluhu náležejí:
1. obligace 5% jednotného dluhu státního:
α) zúročitelné ve státovkách — papírová č. notová renta;
ß) zúročitelné ve stříbře — stříbrná renta;
2. dlužní úpisy 4% rak. stát. loterní půjčky ze dne 4. března 1854;
3. dlužní úpisy 5% rak. státní loterní půjčky ze dne 15. března 1860;
4. prémiové listy nezúročitelné rakouské prémiové půjčky ze dne
11. února 1864;
5. zástavní listy státních domén vydané c. k. priv. všeob. rak. ústavem pro úvěr pozemkový;
6. obligace prioritního dluhu Železnice Vídeňsko-Hlohnické.
Ku státnímu dluhu království a zemí na říšské radě zastoupených
náležejí :
1. dlužní úpisy 4% státní rentové půjčky ve zlatě;
2. dlužní úpisy 5% notové renty daně prosté;
3. dlužní úpisy státních železnic;
4. na státní dlužní úpisy překolkované akcie železnic;
5. státem ku splacení převzaté prioritní obligace železniční. Při státních dlužních úpisech sluší též zúčtovati přebytek (agio) vyskytující se vzhledem к jejich kursovní hodnotí. Státní papíry nezletilců, které podléhají slosování, a z nichž tudíž lze očekávati zisk, nesmí býti nikdy scizeny, leč v případě potřeby nebo patrného prospěchu sirotkova (§ 201 pat.). Uherských státních papírů nelze užiti k uložení .jmění tuzemských sirotků. (Rozh. nejv. s. dv. ze dne 17. února 1880 č. 653 »Gl. U.« 7854).
b) zástavní listy haličsko-stavovského úvěrního ústavu (nyní haličského spolku pro úvěr pozemkový (§ 194, č. 4 pat., výn. min. práv. ze dne 22. února 1849 č. 137 ř. z.);
c) zástavní listy a dlužní úpisy c. k. priv. všeobecného rak. ústavu pro úvěr pozemkový ve Vídni, jež v základě půjček jednotlivým obcím byly vydány (čl. 86 schválených stanov, výn. min. ze dne 1. června 1864 č. 49 ř. z.);
d) zástavní listy vydané s povolením a pod dozorem státním ústavy hypotekárními, ústavy pro úvěr pozemkový aneb ústavy provozujícími hypotekárni obchody zápůjčkové (zák. ze dne 2. července 1868 č. 93 ř. z.). Ústavy tyto jsou následující: rak.-uherská banka jakožto banka hypoteční, ústřední banka pro úvěr pozemkový, c. k. priv. rakouská banka hypoteční, vídeňská hypoteční pokladna, první rak. spořitelna ve Vídni, hypoteční banka království českého, hypoteční banka markrabství moravského, rak.-slezský ústav pro úvěr pozemkový, haličský ústav pro úvěr pozemkový v Krakově, haličská akciová banka hypoteční ve Lvově, bukovinská spořitelna, štýrský spořitelní spolek v Hradci, istrijský ústav pro úvěr pozemkový (výn. min. spr. ze dne 12. března 1878 č. 3243);
e) prioritní obligace železnic nalézajících se v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, požívají-li státní záruky pro zúročení a splacení
kapitálu. Dráhy ty jsou dle výn. min. spr. ze dne 16. února 1874 č. 2183 a ze dne 13. prosince 1874 č. 17028 následující: západní dráha Eliščina pro směr Vídeň-Solnohrady a Linec-Budějovice, česká dráha západní v příčině prior, oblig, vydaných do r. 1873, dráha císaře Františka Josefa, dráha korunního prince Rudolfa, haličská dráha Karla Ludvíka, jiho- severní německá dráha spojovací v příčině prioritních obligací, jež vydány byly na vystavení pobočního směru Švadovice-Königshain a jež ve stříbře jsou zúročitelny, dráha lvovsko-černovicko-jasská, v příčině první a druhé emise prioritních
obligací, jež vydány byly za příčinou stavby směru Lvov-Čcrnovice a Černovice-Sučava, společnost jižní dráhy v příčině prioritních obligací zvláštní půjčky, jež byla učiněna r. 1869 za příčinou stavby dráhy ve směru Viljak-Franzensfeste a Sv. Petr-Rěka, rak. severní dráha císaře Ferdinanda v příčině prioritních obligací vydaných pro stavbu moravsko-slezské dráhy severní, dráha vorarlberská, rak. severozápadní dráha v příčině prior, obligací 1. emise vyjímajíc druhou emisi lit. B. pro dráhu labského údolí, první uhersko-haličská společnosť akciová v příčině prior, oblig, vydaných pro směr z Přemyslu až na uherskou hranici, doplňovací síť rak.-mherské státní dráhy a rakouská trať Košice-Bohumín (pr. obl. z r. 1879).
Akcie železnic nebo hypotekárních ústavů nelze kupovati za sirotčí peníze, tím méně akcie jiných podniků akciových;
f) obligace následujících zemských půjček: haličské půjčky
zemské 1 600 000 zl., jež v základě zemského zák. ze dne 12. února 1873 č. 86 z. z. učiněna byla k odvrácení bídy a stvrzena ř. z. ze dne 28. března 1875 č. 60, zemské půjčky tyrolské do výše obnosu 3 milionů (zák. ze dne 13. března 1883 č. 31 ř. z.), zemské půjčky haličské 3 800 000 zl. v základě zák. ze dne 10. června 1884 č. 96 ř. z., zemské půjčky dalmatinské 250 000 zl. v základě zákona ze dne 1. června r. 1883 č. 101 ř. z. a 225.000 zl. v základě zákona ze dne 6. července r. 1886 č. 111 ř. z., zemské půjčky hornorakouské 9 400 000 zl. v základě zák. ze dne 14. května 1887 č. 46 ř. z., zemské půjčky okněž. hrabství Gorice a Hradiště v základě zák. ze dne 8. června 1888 č. 89 ř. z., zemské půjčky krajinské 4milionové v základě zákona ze dne 17. června 1888 č. 121 ř. z., dlužní úpisy na výkup propinace vydané v základě zemských zákonů ze dne 22. dubna 1889 č. 30 z. z. pro Halič
a č. 9 z. z. pro Bukovinu emitované královstvím haličským a vévodstvím bukovinským garantované (ř. z. ze dne 27. května 1889 č. 84);
g) obligace následujících městských půjček: půjčky města Vídně 25milionové v základě zemského zák. ze dne 18. ledna 1867 č. 10 z. z. a půjčky města Vídně 10milionové v základě zemského zák. ze dne 11. ledna r. 1874 č. 4. z. z. (zák. ze dne 28. března 1875 č. 50 ř. z.), půjčky města Prahy 5milionové v základě zemského zák. ze dne 7. října 1874 č. 62 z. z. (zák. ze dne 29. dubna 1875 č. 79 ř. z.), půjčky města Št. Hradce 3milionové v základě zemského zák. ze dne 2. března 1873 č. 18 z. z. (zák. ze dne 16. dubna 1876 č. 57 ř. z.);
h) dlužní úpisy dílčí dunajské regulační komise ve Vídni v základě zák. ze dne 29. března 1870 č. 36 ř. z a ze dne 2. března r. 1878 č. 19 ř. z.
i) komunální dlužní úpisy a meliorační úpisy Zemské banky království Českého (zák. ze dne 6. dubna 1890 č. 60 ř. z.).
III. Vklady do rakouských spořitelen (nikoliv záložen a bank) a do ústavu Monte civico commerciale v Terstu lze učiniti jen do výše 500 zl. konv. m. (525 zl. = 1050 korun r. č.) pro jednotlivého sirotka.
IV. V příčině vkladů do společných sirotčích pokladen v. tento čl. a cís. nař. ze dne 9. listopadu 1858 č. 205 ř. z., jakož i dodatek ze dne 18. března 1876 č. 51 ř. z.
V. V jistých případech, kdy určitým osobám nastává podle zákona
povinnosť ku zřízení jistoty neboli kauce, vyhledává se, by kauce ta poskytovala jistotu pupilami. Sem náležejí případy následující:
a) V oboru práva dědického:
1. Substituce a nařízení, která substitucím dle §§ 707—709 o. o. z. na roveň jest pokládati, dlužno na statcích v knihách pozemkových zapsati. Mají li taková nařízení neb substituce za předmět kapitály neb jinaké jmění movité, kteréž ustanovenému dědici neb legatáři má býti vydáno, musí býti zjištěno pupilárně, pokud zjištění v poslední vůli samé nebylo prominuto, aneb když účastníci pravoplatně se ho zřekli. Předpisy ty platí též o požívání dědictví aneb podílu dědického (§ 158 pat.).
2. t. zv. cautio Muciana: Dědice nebo legatáře pod resolutivní neb zápornou výminkou ustanoveného stihne povinnosť k pupilárnímu zjištění dědictví nebo legátu vůči dědici neb legatáři později povolanému stejným spůsobem a objemem jako v případě fideikomisární substituce fiduciáře
vůči fideikomisáři (§§ 707, 708 o. o. z.).
3. Za běžící roční platy a jiné odkazy, jejichž zaplacení buď za příčinou neprošlé ještě zákonné lhůty (§ 685 o. o. z.) anebo za příčinou lhůty nebo výminky poslední vůli připojené ještě žádati nelze, může legatář jak před tak i po odevzdání žádati zákonnou jistotu (§ 161 pat.).
b) Dle práva horního může podnikatel horní, v jehož prospěch politickým úřadem na přenechání pozemku proti roční náhradě bylo právoplatně uznáno, ihned naléhati na přenechání pozemku, zřídil-li pupilární jistotu za roční náhradu, po případě za navrácení pozemku v předešlý stav
(§ 103 zák. hor. a rozh. správ. s. dv. ze dne 12. října 1889 Budw. č. 4875).
c) Dle řádu trestního musí kauce nabídnutá za zrušení vazby vyšetřovací (§ 192 tr. ř.) býti složena buď v hotovosti nebo v takových cenných papírech, kterých dle zákona k uložení peněz sirotčích lze užiti, a sice dle bursovního kursu dne složení; kromě toho může býti poskytnuta zřízením hypotéky nebo rukojemstvím (§ 193 tr. ř.).
d) Kauce notářská musí býti složena buď v hotovosti nebo v cenných papírech s jistotou pupilární nebo pojištěna hypotékou pupilární (§ 23 not. ř.).
e) Kauce při smlouvách s erárem, která mi býti pojištěna hypotékou, může býti zřízena jen proti jistotě pupilární (dekr. dv. kanc. ze dne 18. prosince 1843 sv. 71 sb. z. pol.). — Další případy z oboru práva správního, zejména finančního v. pod čl. Kauce.

Citace:

Jistota pupilární. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 561-566.