Č. 12605.

Samospráva obecní. — Řízení správní: Paragraf 102 čes. obec. zříz. neposkytuje stranám právního nároku na to, aby úřad použil dozorčího práva vůči obci.
(Nález z 30. října 1936 č. 15756/36.)
Prejudikatura: Boh. A 10552/33.
Věc: Josef D. v Liberci proti rozh. zem. úřadu v Praze z 5. září 1933 (za zúč. obec Horní Růžodol adv. Dr. Jaroslav Rosenbach z Liberce) o zavedení vyvlastňovacího řízení.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. St-1 je povinen zaplatiti zúčastněné straně obci Hornímu Růžodolu k rukám jejího právního zástupce Dra-Jaroslava Rosenbach a, advokáta v Liberci, na útratách částku 500 (slovy pět set) Kč, do 14 dnů pod exekucí.
Důvody: Podáním z 30. dubna 1930, označeným jako stížnost podle § 102 čes. zřízení obec. oznámil st-l okr. úřadu v Liberci, že na jeho parcelách, jež blíže vypočetl, zřídila obec Horní Růžodol protiprávně a u překročení své působnosti silnice a cesty. Ježto tomuto odnětí jeho vlastnictví nepředcházelo žádné řízení, neboť cesty nebyly prohlášeny za veřejné a nebylo ani zavedeno řízení vyvlastňovací, navrhoval st-1, aby bylo obci uloženo zanechati zásahů do jeho vlastnictví a držby k parcelám jím označeným a obnoviti dřívější stav. Kdyby dozorčí úřad nehodlal z veřejných ohledů tomuto návrhu vyhověti, pak navrhoval st-1 eventuálně, aby bylo obci uloženo dáti podnět k zavedeni vyvlastňovacího řízení.
Okr. úřad v Liberci zamítl stížnost pro svou nekompetenci a odkázal st-le na pořad práva soukromého z důvodu, že předmětem stížnosti je zjednání knihovního pořádku mezi st-lem a obcí, k čemuž je příslušný jedině soud jako úřad knihovní. Odvolání, jež st-1 z tohoto výměru podal, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto jako bezdůvodné, a to proto, že zákrok dozorčího úřadu podle § 102 čes. zřízení obec. může se státi jedině na ochranu veřejných zájmů, nikoli však na ochranu individuálních práv a zájmů soukromých stran, pročež st-li nepřísluší nárok na dozorčí zákrok k ochraně jeho soukromých zájmů.
Stížnost podaná na toto rozhodnutí k nss namítá, že žal. úřad byl povinen užiti svého dozorčího práva vůči obci, ježto obec překročila svůj obor působnosti a ježto st-1 nemá žádný jiný prostředek nežli právě dozorčí stížnost.
Soud nemohl dáti stížnosti za pravdu. Podle ustálené judikatury nss nemají strany nárok na to, aby úřad zakročil v cestě dozorčí a aby učinil dozorčí opatření. To platí také o výkonu dozorčího práva podle § 102 čes. zřízení obec. I toto zákonné ustanovení upravuje jedině zákrok státní správy vůči obci z úřední moci u výkonu dozorčího práva, aniž poskytuje stranám nárok na to, aby úřad své dozorčí opatřeni učinil. Postačí v tomto směru odkázati na judikáty, uvedené v knize judikátů nss ve věcech administrativních sv. III. str. 308 a násl., zejména pak na nález Boh. A 10552/33. Neměl-li však st-1 nárok na to, aby dozorčí úřad učinil opatření, jehož se st-1 domáhal, pak nemohl býti dotčen ve svých subjektivních právech, odepřel-li žal. úřad požadované opatření učiniti, a je zcela nerozhodné, z jakých důvodů žal. úřad jeho žádosti nevyhověl.
Ježto nss může poskytovati ochranu jen subjektivním právům a ježto st-1, jak bylo uvedeno, nemůže právem tvrditi porušení svých subjektivních práv, plyne z toho bezdůvodnost jeho stížnosti a není za této právní situace příčiny zkoumati, zda snad nař. rozhodnutí spočívá na vadném řízení, neboť st-1 nemůže — neměl-li subjektivní právo na jím požadované dozorčí opatření — namítati s úspěchem odepření tohoto opatření ani pro event. vadnost řízení.
Pokud stížnost tvrdí, že návrh st-lův na zavedení vyvlastňovacího řízení byl neprávem odkázán na řádné soudy, kdyžtě tyto soudy o takovém návrhu vůbec nemohou rozhodovati, je třeba podotknouti, že st-1 domáhal se i pro tento svůj návrh výkonu dozorčího práva okr. úřadu podle § 102 čes. zřízení obec. a že žal. úřad zamítl i tento návrh v prvé řadě z toho důvodu, že pro dozorčí zákrok chybí nutný předpoklad, totiž ohrožení veřejného zájmu. Že pak st-1 i v tomto směru měl při svém podání na mysli jedině dozorčí zákrok, je patrné z toho, že st-1 celé podání označil jako stížnost podle § 102 čes. zřízení obecního. — Výrok o útratách spočívá na ustanovení § 40 zákona o ss.

Citace:

č. 12605. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 991-992.