Č. 12 433.

Pojišťovací právo: Podle § 12 odst. 6 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. může býti žnec zařazen do mzdové třídy vyšší o tři třídy, než jak odůvodňuje mzda na penězích, jen tenkráte, jestliže zařazení do této vyšší třídy jest odůvodněno součtem mzdy na penězích a hodnoty naturálních požitků podle § 12 odst. 1 cit. zákona.
(Nález z 5. června 1936 č. 11 888/34.) Věc: Okr. nem. pojišťovna v Bratislavě proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 23. ledna 1934 o zařazení zaměstnanců do mzdových tříd.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Městský notářský úřad v Bratislavě vyhověl výměrem z 15. listopadu 1933 stížnosti Dionýse B. v Blatné na Ostrově do položek č. 85—112 platebního výměru okr. nem. pojišťovny v Bratislavě, pod kterými položkami bylo vyměřeno pojistné nem., invalidní a starobní na měsíc srpen 1933 za žence podle mzdové třídy X. D, a vyslovil, že zařazení ženců těch nesmí přesahovati IV. B třídu.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání stěžující si pojišťovny, nýbrž výměr I. stolice potvrdil, a to v podstatě z těchto důvodů: Podle smlouvy byla ujednána denní mzda v penězích 1 Kč. Kromě této mzdy na penězích byla ujednána částka zpracovaných obilnin, jakož i relutum za slámu v částce 10 Kč. Byla tedy v daném případě ujednána denní mzda na penězích a jako doplatek úkolová mzda, pozůstávající z naturálních požitků a peněžité částky 10 Kč. Na základě smluvené mzdy denní je podle § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. zařaditi žence do I. A mzdové třídy. Potom se zřetelem na naturální požitky platí ustanovení odst. 6 § 12 cit. zákona v té částce, že hodnota naturálních požitků může způsobiti zařádění jen o tři třídy vyšší, než jaké odůvodňuje mzda na penězích. Mzdou podle § 10 je všechen příjem, jehož se dostává zaměstnanci z důvodu smluvené práce. K mzdě na penězích smluvené patří tedy i ujednané relutum 10 Kč. Těchto 10 Kč dostává se žencům fakticky podle smlouvy v hotových penězích a z důvodu práce, a každý žnec s touto peněžitou částkou počítá. Poněvadž tu je na sporu zařazení pojištěnců do mzdových tříd a normu o zařazení do mzdových tříd obsahuje cit. § 12, netřeba se dále zabývati povinností zaměstnanců dle § 164 leg.
Stížnost, brojíc proti nař. rozhodnutí, uvádí především, že na sporu je toliko otázka, zda omezující ustanovení § 12 odst. 6 platí i tehdy, když zaměstnanci nedostávají žádného platu na hotovosti nebo plat na hotovosti sice dostávají, tento plat však nutno považovati za poskytnutý čistě v úmyslu, aby mohlo býti použito omezujícího ustanovení § 12 6. odst., což je v daném případě. Stížnost, dovolávajíc se pak § 162 odst. 2 a § 164, dovozuje, že ratio odst. 6 § 12 jest, aby pojištěnec, který pobírá mzdu převážně v naturáliích, nepociťoval zvlášť tíživě povinnost platiti polovinu pojistného podle § 164.10 Kč reluta za slámu nelze po- važovati za mzdu na penězích, takže tu zůstává jen 1 Kč mzdy na penězích denně. To je čistě obcházení zákona, z čehož prospěch má jen zaměstnavatel, i nelze proto použiti ustanovení § 12 odst. 6, nýbrž ustanovení 2. odst. § 11.
Nss nemohl dáti stížnosti za pravdu. Vyslovil již v nálezu Boh. A 11 609/34, že má-li pojištěnec mzdu jen v naturáliích, je provésti zařazení do mzdových tříd podle odst. 6 § 12 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb., a to pomocnice v domácnosti, hospodářskou čeleď a učně (kromě případu odst. 5) do II., deputátníky do III., ostatní tam uvedené do IV. třídy mzdové. Dále vyslovil nss v nálezu Boh. A 11 739/35, že podle 6. odst. § 12 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. může býti deputátník zařazen do mzdové třídy vyšší o 2 třídy, než jaké odůvodňuje mzda na penězích, jen tenkráte, jestliže zařazení do této vyšší třídy jest odůvodněno součtem mzdy na penězích a hodnoty naturálních požitků podle 1. odst. § 12 cit. zákona.
Co platí v tomto nálezu o deputátnících, platí mutatis mutandis i o žencích, kteří nenáležejí k žádné třídě v cit. ustanovení zvláště vyznačené, s tím rozdílem, že tu jde o zařazení do mzdové třídy vyšší o 3 třídy, než jak odůvodňuje mzda na penězích.
Na názorech vyslovených v citovaných nálezech trvá nss i v daném případě a odkazuje na ně podle § 44 jedn. řádu co do zevrubného odůvodnění.
Nelze tedy stížnosti přisvědčiti, míní-li, že pojištěnce, nemající mzdy na penězích vůbec nebo mající mzdu na penězích toliko nepatrnou vzhledem k naturálním požitkům, třeba zařaditi podle ocenění naturálii podle § 11 v plné výši a nikoliv s omezením odstavce 6 § 12 cit. zákona. Podle citovaných nálezů je lhostejno, mají-li řečení zaměstnanci mzdu na penězích čili nic, resp. v jaké výši.
Tím padají všechny námitky stížnosti.

Citace:

č. 12433. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 591-593.