Č. 12629.

Samospráva obecní. — Řízení správní: Usnesení obec. zastupitelstva, uzavříti výpůjčku, třebas šlo jen o prodloužení úvěru poskytnutého obci v dřívějších letech, jest usnesením rozpočtovým v technickém smyslu; o odvolání rozhoduje tedy okr. a zem. výbor.
(Nález z 12. listopadu 1936 č. 16052/36.)
Věc: Dr. Quido W. v Opavě proti rozh. zem. úřadu v Brně z 29. prosince 1933 o prodloužení úvěru městským zastupitelstvem v Opavě.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Městské zastupitelstvo v Opavě usneslo se 24. listopadu 1933, aby na rok 1934 byly prodlouženy úvěry poskytnuté městu ústavem »Kreditanstalt der Deutschen« na rok 1933 ve výši 1 mil. Kč a 1300000 Kč a aby tomuto ústavu byl k částečnému zajištění těchto pohledávek postoupen zem. příspěvek na rok 1934, resp. aby byly mu dány do zástavy určité cenné papíry. Dále bylo prohlášeno, že závazek obce, nezciziti určité reality a objekty, převzatý pro rok 1933, zůstává v platnosti také pokud jde o rok 1934, a že podmínky pro poskytnutí zmíněných úvěrů jsou tytéž jako pro rok 1933. Odvolání st-lovo bylo nař. rozhodnutím zamítnuto v podstatě z důvodu, že v daném případě nešlo o uzavření zápůjčky nové, takže nebylo zapotřebí zachovati předpis cit. zák. ustanovení. Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, soud musil se nejdříve zabývati námitkou stížnosti, že k rozhodování o odvolání st-lově nebyl příslušný zem. úřad, nýbrž zem. výbor, poněvadž v daném případě šlo o rozpočtové usnesení ve smyslu §§ 10 a 14 zákona č. 321/1921 Sb. Soud musil stížnosti v tomto ohledu dáti za pravdu.
V daném případě šlo o to, zda město Opava může hraditi potřebu nastalou v rozpočtu na rok 1934 tím, že jmenovanému ústavu nesplatilo úvěr poskytnutý městu na r. 1933 a splatný koncem roku 1933, opětně krátkodobou zápůjčkou u tohoto ústavu. Šlo tedy v tomto případě o opatření úhrady k hrazení výdajů obecního rozpočtu na rok 1934 dosud neuhrazených. Takovéto usnesení doplňující rozpočet pro běžný rok, kterým se opatřuje úhrada rozpočtového schodku zápůjčkou třebas jen krátkodobou, je rozpočtovým usnesením ve smyslu § 10 cit. zákona. O odvolání proti takovémuto usnesení rozpočtovému v technickém slova smyslu rozhoduje pak v cestě instanční podle stálé judikatury nss (viz na př. nálezy Boh. A 9654/32, 9959/32, 10199/32, 10599/33, 11340/34) okr. výbor a zem. výbor, resp. v místech statutárních zem. výbor. Nebyl tedy v daném případě žal. úřad vůbec oprávněn vydati ve věci rozhodnutí, nýbrž měl věcné rozhodování odmítnouti. Je proto jeho rozhodnutí stiženo podstatnou vadou, pro kterou je bylo zrušiti podle § 6 zákona o ss, aniž se soud mohl obírati věcnými námitkami stížnosti.

Citace:

č. 12629. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1046-1047.