Č. 12 649.

Samospráva obecní. — Řízení správní: I. * Byla-li dávka z nájemného předepsána poplatníku pro určitý rok výslovně jenom prozatímně podle výměry roku předešlého, nepozbývá poplatník tím, že se z tohoto prozatímního platebního rozkazu neodvolá, meritorních námitek proti předpisu definitivnímu. — II. * Usnesení obecního zastupitelstva, kterým se prozatímní předpisy obecních dávek, vydané poplatníkům, prohlašují za definitivní, není proti poplatníkům účinno, dokud jim nebylo individuálně intimováno.
(Nález z 19. listopadu 1936 č. 16 180/36.)
Věc: Václav Š. v Českých Budějovicích proti rozh. okr. úřadu v Českých Budějovicích z 2. srpna 1934 o včasnosti odvolání ve věci obecní dávky a poplatků.
Výrok: Naříkané rozhodnuti se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Městský úřad v Českých Budějovicích doručil 22. června 1931 st-li výměr z 15. června 1931, obsahující jednak platební výměr na dávku z nájemného a poplatky za vyvážení popela a používání obec. stok z domu čp. 516/11 za r. 1930, jednak prozatímní platební výměr na tuto dávku a poplatky z téhož domu na rok 1931, a doložil, že z platebního výměru lze se odvolati do 14 dnů a odvolání nemá účinku odkládacího. St-l odvolání nepodal. Teprve v odvolání z 3. července 1933, které směřovalo proti platebnímu výměru z 20. června 1933 na dávky z nájemného za r. 1932 a 1933, vznesl na spor také svou dávkovou povinnost za r. 1931 uváděje při tom, že se mu za tento rok nedostalo dosud definitivního předpisu a že se proto dosud odvolati nemohl.
Městské zastupitelstvo v Českých Budějovicích ve schůzi konané 4. listopadu 1933 zamítlo toto odvolání ve věci dávek za r. 1931 proto, že st-l odvolání proti prozatímnímu platebnímu výměru podal opožděně — a nepodal odvolání ani proti usnesení městského zastupitelstva z 19. února 1932, jímž byly prozatímní předpisy za rok 1931 prohlášeny za definitivní.
Okr. úřad v Českých Budějovicích zamítl st-lovo odvolání nař. rozhodnutím, vysloviv, že tvrzení obsažené v odvolání, že stranám platební výměr definitivně nebyl vydán, a že tím zůstala jim zachována i příslušná odvolací lhůta, nemůže býti s právním účinkem namítáno proti té okolnosti, že prozatímní výměr nebyl brán samostatnou stížností v odpor a nabyl moci práva. Městské zastupitelstvo tudíž ve smyslu schválených pravidel o vybírání obec. dávky z nájemného a uvedených poplatků odmítlo odvolání, podané teprve v měsíci prosinci 1933, pokud směřuje proti platebnímu rozkazu z roku 1931, jako opožděné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Platební výměr z 15. června 1931 byl co do dávek pro r. 1931 výslovně označen jako prozatímní. Označením tím městský úřad dal jasně najevo, že dávkovou povinnost st-lovu nechce stanovití definitivně, nýbrž jen prozatímně s výhradou konečného jejího určení později. Tím, že st-l tento prozatímní platební výměr nevzal v odpor, pozbyl jen námitky, že městský úřad není vůbec oprávněn dávky předpisovati provisorně, a námitky, že tento prozatímní předpis je podle § 4 prav. nesprávný, nepozbyl však práva uvésti v cestě rekursní na spor svou dávkovou povinnost pro r. 1931, až o ní první stolice rozhodne definitivně, a to tím méně, kdyžtě dávková pravidla nějakého prozatímního předpisování dávek, o něž jde, vůbec neznají.
Dávková pravidla znají jenom jeden způsob předpisování dávky, totiž definitivní předpis, prováděný platebním rozkazem podle § 7. Jinak mluví v § 4 toliko o provisorním vybírání dávky podle výměry roku předešlého, není-li dávka na ten který rok nebo období dosud předepsána (§ 7), a to s výhradou dodatečného zúčtování. Obec, i když tedy dávku ve smyslu § 4 předem vybírá tím způsobem, že vydává poplatníkům provisorní výměry, není zbavena povinnosti, předepsati jim dávku řádným platebním rozkazem podle § 7 prav. Poplatník může právem očekávati, že se mu dostane takovéhoto definitivního předpisu podle § 7, a může tedy se svými meritorními námitkami sečkati, až jak vyzní tento předpis definitivní.
Okolnost, že obec. zastupitelstvo usnesením z 19. února 1932 prohlásilo prozatímní předpisy na r. 1931 za definitivní a st-l usnesení toho nevzal v odpor, je docela irelevantní, poněvadž — nehledíc ani k tomu, že předpisovati dávku a tudíž i vysloviti, že dávková povinnost, určená jen provisorně, stanoví se definitivně, přísluší podle § 7 prav. starostovi, nikoliv obecnímu zastupitelstvu — nemohlo ono usnesení, dotýkajíc se individuálních práv st-lových, státi se vůči st-li účinným, dokud mu nebylo individuálně intimováno, což podle spisů správních se nestalo. Z těchto důvodů bylo nař. rozhodnutí, spočívající na nesprávném právním názoru, zrušiti podle § 7 zákona o ss.

Citace:

č. 12649. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1092-1094.