Č. 12 655.

Zaměstnanci veřejní: * Úředníkům zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy Jmenovaným do VI. hodn. třídy systému státních úředníků, kteří podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 188/1928 Sb. přešli dnem 1. prosince 1928 do služby státní, je ve státní službě určití služební pořadí podle předpisů § 37 a násl. služ. pragm. státních úředníků a § 20 plat. zákona, při čemž nelze přihlížeti ke skutečnosti, že těmto úředníkům bylo ve služebním poměru u zemědělské rady přiznáno pořadí v této hodnostní třídě ke dni dřívějšímu, než ke kterému byli do této hodnostní třídy jmenováni.
(Nález z 23. listopadu 1936 č. 6826/35-2.)
Věc: lng. Jan K. a Ing. Emilián G. v Praze a Ing. Bohuslav Ř. v Pardubicích proti rozh. min. zemědělství v Praze ze 7. prosince 1934 a z 2. dubna 1935, resp. ze 7. prosince 1934 o služebním pořadí.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Výnosy ze 7. prosince 1934 nevyhověl ministr zemědělství stížnostem zemědělských radů lng. Jana K., Ing. Emiliána G. a Ing. Bohuslava R., kteří přešli podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona z 20. listopadu 1928 č. 188 Sb. o zrušení zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy podle § 10 odst. 1 věty 2 zákona ze 14. července 1927 č. 125 Sb. a podle zákona z 28. června 1928 č. 92 Sb. dnem 1. prosince 1928 ze služeb zemědělské rady pro Čechy do služby státní, na určení služebního pořadí podle stavu z 31. prosince 1933 z těchto důvodů: Služební pořadí býv. zem. úředníků, kteří přešli dnem 1. prosince 1928 do státní služby, se určuje podle § 11 vlád. nař. ze 7. listopadu 1930 č. 163 Sb. tím způsobem, že k době, kterou ztrávili ve službách země, a k právům v těchto službách v mezích § 212 odst. 1 a 2 plat. zákona nabytým se přihlíží při určení služebního pořadí tak, jako by šlo o dobu ztrávenou ve stejném služebním poměru státním a o práva nabytá ve státní službě. Bývalé zem. úředníky je tedy v pořadové listině zařaditi tak, jako by od počátku služebního poměru byli úředníky státními. O služebním pořadí státních úředníků platí pak podle § 20 plat. zákona zásadně ustanovení služ. pragmatiky (§§ 37 až 39) se změnou, že služební pořadí se určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v této služební třídě na služebních místech téže platové stupnice. Všichni zemědělsko-techničtí úředníci 4. platové stupnice, kteří přešli do služby státní ze služby zemské, byli do této stupnice platové převedeni ke dni 1. ledna 1926 ze VI. hodn. třídy, do které byli buď zařáděni dnem 1. ledna 1923, nebo jmenováni (při jmenováních provedených dnem 1. ledna 1923 nebo později). U úředníků prve zmíněných nutno vžiti za počátek služební doby ztrávené v VI. hodn. třídě data, která min. vnitra po dohodě se zúčastněnými min. uznalo jako základ pro převod do nových platů, t. j. data, kdy jim bylo jmenováním propůjčeno služební postavení, od- povídající VI. hodn. třídě stát. úředníků. Ze st-lů bylo toto služební postavení propůjčeno Ing. K. dnem 1. června 1921, Ing. G. dnem 1. dubna 1922 a Ing. Ř. dnem 1. května 1922. Všichni úředníci 4. platové stupnice, kteří st-lům v pořadové listině této stupnice předcházejí, nabyli služebního postavení, které odpovídalo VI. hodn. třídě stát. úředníků, dříve než st-lé, takže st-lé vykazují kratší služební dobu v VI. hodn. třídě, resp. ve 4. stupnici platové, než úředníci zařádění před st-le, a náleží jim proto podle § 20 plat. zákona právem zařádění až za nimi. Pokud se konečně Ing. G. a Ing. Ř. dovolávají dřívějšího svého služebního pořadí ve službě zemské, poukazuje se na to, že zemědělská rada jakožto korporace autonomní, nejsouc vázána ani předpisem § 37 služ. pragm., ani jinou normou k tomu, aby vůbec upravila služební pořadí svých zaměstnanců, resp. aby je upravila podle určitých zásad, měla nepochybně na vůli, zda a jak otázku tu upraví.
V rozhodnutí, jež se týká Ing. Bohuslava Ř., je v důvodech místo věty »Všichni úředníci 4. platové stupnice až za nimi« uvedeno, že se st-li Ing. Ř. vyhovuje potud, že se mu přiznává podle § 20 plat. zákona zařádění před Ing. Otakarem Š.
Dalším výnosem z 2. dubna 1935 nevyhověl ministr zemědělství stížnostem Ing. K. a Ing. G. do určení služebního pořadí podle stavu z 31. prosince 1932 z důvodů, které byly podrobně uvedeny ve výnosu ze 7. prosince 1932, jímž bylo rozhodnuto o stížnostech jmenovaných úředníků do určení služebního pořadí podle stavu z 31. prosince 1933
O stížnostech podaných na cit. výnosy uvážil nss toto:
Zákonem z 20. listopadu 1928 č. 188 Sb. byla zrušena zemědělsko-technická kancelář zemědělské rady pro Čechy. V § 1 odst. 3 tohoto zákona bylo stanoveno, že pro zaměstnance tímto zákonem zrušené zemědělsko-technické kanceláře, pokud nebudou přikázáni službou k zemědělské radě pro Čechy, platí ustanovení druhé věty odst. 1 § 10 zákona č. 125/1927 Sb. Podle ustanovení posléz uvedeného přecházejí zaměstnanci zemí a zrušených korporací, kterých se netýká první věta cit. paragrafu, do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky jen potud, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zákona z 24. června 1926 č. 103 Sb.
St-lé přešli podle cit. ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 188/1928 Sb. ve spojení s ustanovením § 10 odst. 1 věty 2 zákona č. 125/1927 Sb. spolu ještě s jinými úředníky zrušené zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady do služby státní. St-lé jsou toho názoru, že do státní služby přešli také s nárokem na to, aby i ve státní službě jim v relaci k ostatním úředníkům zemědělsko-technického oddělení, kteří spolu s nimi přešli do státní služby, zůstalo zachováno totéž služební pořadí, v němž byli navzájem jako úředníci zemědělské rady. Žal. úřad zamítl tento jejich tvrzený nárok v podstatě z toho důvodu, že služební pořadí, jaké měli ve službách u zemědělské rady, není rozhodné pro určení služebního pořadí ve službě státní, neboť toto jest určití podle předpisů §§ 37—39 služ. pragm. pro úředníky státní se změnou stanovenou v § 20 plat. zák. a podle těch momentů, jež v těchto předpisech, jakož i v § 11 vlád. nař. č. 163/1930 Sb. a v datech stanovených min. vnitra po dohodě se zúčastněnými min. pro převod do nových platů jsou stanoveny jako rozhodné pro určení služebního pořadí těchto úředníků. V daném případě je takovým rozhodným momentem podle názoru žal. úřadu služební doba ztrávená v VI. hodn. třídě, resp. ve 4. platové stupnici; služebního postavení v této hodnostní třídě st-lé však nabyli později než úředníci jim ve služebním pořadí předřazení, vykazují tedy v VI. hodn. třídě, resp. 4. plat. stupnici kratší služební dobu než úředníci zařazení před nimi. Přísluší proto st-lňm služební pořadí až za těmito úředníky. Proti tomuto stanovisku žal. úřadu formulují stížnosti v podstatě tyto námitky:
a) služební pořadí st-lů, které měli v úředním seznamu zaměstnanců zemědělské rady, je jejich nabytým právem, s nímž přešli podle ustanovení § 10 odst.1 věty druhé zákona č. 125/1927 Sb. do služby státní;
b) poněvadž toto nabyté právo bylo založeno již před účinností plat. zákona, je pro určení služebního pořadí st-lů směrodatným ustanovení § 201 plat. zákona, podle něhož zůstává mezi úředníky, kteří při převodu do nových platů obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, dosavadní služební pořadí nezměněno;
c) předpis § 11 vlád. nař. č. 163/1930 Sb. byl žal. úřadem nesprávně vyložen a na případ st-lů nesprávně použit;
d) stanovisko žal. úřadu o počátku doby, ztrávené v VI. hodn. třídě, jako základu pro převod do nových platů a o oprávnění min. vnitra, stanoviti v souhlasu s ostatními ministerstvy určité datum jako počátek služební doby ztrávené v VI. hodn. třídě, nemá opory v zákoně ani v cit. vlád. nař. Ve stížnosti Ing. Bohuslava Ř. se uplatňuje kromě toho ještě, že
e) st-li bylo i ve službě státní ponecháno služební pořadí, které měl ve službách u zemědělské rady, čímž nabyl právního nároku, aby byl v tomto služebním pořadí i nadále ponechán; toto nabyté právo bylo porušeno změnou provedenou v neprospěch st-lův v pořadovém seznamu ke dni 31. prosince 1932;
f) st-l vstoupil jako definitivní úředník do služeb zemědělské rady 1. listopadu 1907, úředníci jemu předřazení však teprve později, má tedy st-l ve smyslu předpisu § 20 plat. zákona delší služební dobu ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě a v téže platové stupnici než úředníci, jimž dáno přednější služební pořadí. Tyto námitky neuznal nss důvodnými.
Ad a) Podle ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 125/1927 Sb., kterého je podle § 1 odst. 3 zákona č. 188/1928 Sb. použiti také pro úpravu právních poměrů st-lů, přešli tito do služby státní sice se všemi platovými a služebními právy a nároky, ale s obmezením, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zákona č. 103/1926 Sb., tedy pokud nepřesahují míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků obdobných zaměstnanců státních, včetně nároku na ponechání dosavadní úhrnné výše služebních požitků pomocí vyrovnávacího přídavku, resp. i pokud sice tuto míru přesahují, ale bylo jich nabyto jmenováním provedeným podle platných předpisů a byly položeny za základ i při nové úpravě nového služebního poměru u státu. K porušení předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zákona č. 125/1927 Sb. nemůže tudíž dojiti již tím, že při úpravě služebního poměru po přechodu do státní služby nebyla respektována služební práva, vyplývající z dosavadního služebního poměru, v celém rozsahu, nýbrž teprve za toho předpokladu, že nebylo přihlíženo k takovým služebním právům a nárokům z dosavadního služebního poměru, které a pokud nepřesahují míru služebních práv a nároků obdobného zaměstnance státního. Zdali takové zkrácení práv proti předpisu § 10 odst. 1 zákona č. 125/1927 Sb. v konkrétním případě nastalo, lze zjistiti teprve po vyhledání obdobného zaměstnance státního a po provedení ekviparace zaměstnance převzatého do služby státní s tímto obdobným zaměstnancem státním. K právům zaměstnance státního z jeho služebního poměru náleží také nárok na služební pořadí určené podle předpisu § 37 služ. pragm. se změnou, stanovenou v § 20 plat. zákona č. 103/1926 Sb. Pokud tedy jde o služební pořadí, mohlo by nastati porušení předpisu § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 125/1927 Sb., jestliže nebylo mezi úředníky, kteří přešli do služby státní, zachováno dosavadní služební pořadí, ačkoli by obdobnému zaměstnanci státnímu toto služební pořadí podle předpisů pro zaměstnance státní příslušelo. Bylo by proto možno uznati námitku stížnosti, nahoře uvedenou sub a), důvodnou jen tehdy, kdyby služební pořadí, které st-lům náleželo jako úředníkům zemědělské rady, nebylo výhodnější, než na jaké by měl právní nárok obdobný státní zaměstnanec podle příslušných předpisů státnězaměstnaneckých. Této otázky se dotýká další námitka, nahoře uvedená sub b).
Ad b) St-lé se tu dovolávají ustanovení § 201 plat. zákona nepřípadně, neboť tento předpis stanoví služební pořadí jen se zřetelem k převodu na nový platový systém, který však u st-lů byl proveden, když byli ještě ve službách zemědělské rady. V daném případě nejde však o určení služebního pořadí v souvislosti s převodem na nový platový systém, nýbrž o stanovení služebního pořadí st-lů v jejich novém služebním poměru jako úředníků státních; tu pak podle předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zákona č. 125/1927 Sb. je vyjíti z ustanovení § 212 plat. zákona a zjišťovati služební pořadí, v němž by podle nahoře uvedených předpisů státnězaměstnaneckých byl obdobný zazaměstnanec státní, t. j. státní úředník ustanovený před 1. lednem 1926, tedy před účinností § 20 plat. zákona, a jsoucí v činné službě ještě za účinnosti tohoto předpisu. Služební pořadí státního úředníka se před účinností plat. zákona určovalo předpisem § 37 služ. pragm. státních úředníků. Podle odst. 1 tohoto paragrafu se služební pořadí určuje zásadně trváním služební doby, ztrávené v témže služebním odvětví v příslušné hodnostní třídě nebo s charakterem této hodnostní třídy a započítatelné pro časový postup. Žal. úřad v nař. rozhodnutích zjišťuje, že st-lům bylo služební postavení odpovídající VI. hodnost, třídě státních úředníků propůjčeno později než oněm úředníkům, kteří byli st-lům v pořadové listině předřazeni, takže st-lé vykazují kratší služební dobu v VI. hodnost, třídě než ti úředníci, jimž bylo přiznáno služební pořadí před st-li. Proti správnosti tohoto zjištění st-lé Ing. K. a Ing. G. nebrojí, pouze st-l Ing. R. vznáší námitku reprodukovanou nahoře sub f), že má ve smyslu předpisu § 20 plat. zákona delší služební dobu ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě a v téže platové stupnici než úředníci, jimž bylo dáno přednější služební pořadí. Námitku tuto provádí stížnost tohoto st-le toliko v tom směru, že st-l vykazuje delší celkovou služební dobu jako definitivně ustanovený úředník zemědělské rady, poněvadž jeho služba v poměru definitivního úředníka počala dříve než u těch úředníků, proti jichž služebnímu pořadí brojí. Tím však stížnost nevyvrací správnost zjištění žal. úřadu, že služebního postavení, odpovídajícího VI. hodnost. třídě státních úředníků st-l dosáhl k časovému termínu pozdějšímu než úředníci služebním pořadím umístění před nim. St-l sám ve stížnosti uvádí, že do VI. hodnost, třídy byl jmenován od 1. května 1922, ale že úředníci, jichž zařazení bere v odpor, byli jmenováni do této hodnostní třídy se zpětnou platností k časovému termínu dřívějšímu. Zůstává-li stížnostmi nevyvráceno zjištění žal. úřadu, že st-lé dosáhli služebního postavení, odpovídajícího VI. hodnost, třídě státních úředníků od termínu pozdějšího než úředníci, jimž bylo přiznáno příznivější služební pořadí než st-lům, pak dlužno st-le srovnávati se státním úředníkem, který dosáhl VI. hodnost, třídy v téže době jako st-lé. Jejich služební pořadí oproti ostatním úředníkům téhož služebního odvětví a téže hodnostní třídy je pak určití ve smyslu předpisu § 37 služ. pragm. podle trvání započitatelné služební doby, ztrávené v této hodnostní třídě — bez rozdílu, zda skutečně neb jen fiktivně —, neboť, jak nss dovodil již v nálezu z 24. září 1919 č. 4519 Boh. A 189/19, rozhoduje v případě, že bylo jmenování provedeno se zpětnou platností k určitému datu dřívějšímu, pro zařazení ve status ve smyslu § 37 odst. 1 služ. pragm. toto datum dřívější.
Z toho plyne, že podle služebního pořadí, zjištěného ekviparaci s obdobnými úředníky státními, by st-lé před 1. lednem 1926 byli zařazeni za ony úředníky, jichž předřazení berou v odpor. Toto služební pořadí nedoznalo by podle ustanovení § 201 plat. zákona žádné změny ani provedením převodu na systém plat. zákona. Pokud snad v dekretech předsednictva zemědělské rady z 27. února 1925, citovaných ve stížnostech, byla st-lům přiznána výhoda zachování služebního pořadí bez ohledu na termín, k němuž se stalo jmenování do VI. hodnost, třídy, nemohla tato výhoda býti pro určení služebního pořadí ve služebním poměru státním respektována se zřetelem k předpisu § 212 plat. zákona, poněvadž jde o nárok přesahující práva, plynoucí co do služebního pořadí z předpisů platných pro zaměstnance státní. St-lé se tudíž bezdůvodně cítí zkráceni ve svých právech, zajištěných předpisem § 1 odst. 3 zákona č. 188/1928 Sb. ve spojení s § 10 odst. 1 věty 2 zákona č. 125/1927 Sb., tím, že žal. úřad jim odepřel ke dni 31. prosince 1932, resp. ke dni 31. prosince 1933 přiznati požadované přednější pořadí. Při tom je nerozhodno, že žal. úřad přihlédl k ustanovení § 11 vlád. nař. č. 163/1928 Sb., kdyžtě nař. rozhodnutí mají oporu již v předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zákona č. 125/1927 Sb. a předpis § 11 cit. vlád. nař. má v podstatě týž materiálněprávní obsah jako předpis § 10 odst. 1 věty 2 cit. zákona. Tím padá námitka uvedená sub c). Rovněž na věci nic nemění, řídil-li se žal. úřad daty, která uznalo min. vnitra v dohodě se zúčastněnými min. za základ pro převod do nových platů (námitka ad d), ježto podle toho, co bylo již uvedeno, je pro posouzení sporné otázky směrodatnou jedině skutečnost, že st-lé dosáhli služebního postavení odpovídajícího VI. hodn. třídě státních úředníků od pozdějšího termínu, než úředníci jim předřadění.
Pokud konečně st-l Ing. Ř. dovozuje námitkou, uvedenou nahoře sub e), že žal. úřad svým rozhodnutím porušil st-lovo právo na služební pořadí nabyté již ve služebním poměru státním, nebylo mu lze ani v tom přisvědčiti. Z toho, že po přechodu do státní služby byl st-l v pořadníku určitým způsobem zařazen, mohl mu vzejíti nejvýše nárok na to, aby, pokud ostatní okolnosti, mající vliv na určení služebního' pořadí, zůstanou nezměněny, byl ponechán v určeném služebním pořadí, ovšem jen po dobu jednoho roku, na niž se podle předpisu § 39 odst. 2 služ. pragm. pořadní seznamy sestavují, nemůže se však jen na základě toho, že byl dříve v pořadním seznamu určitým způsobem zařazen, po právu domáhali, aby mu totéž služební pořadí zůstalo zachováno i nadále, stejně jako na druhé straně úřad nemůže námitky státního zaměstnance, podané proti pořadovému seznamu, zamítnouti z toho důvodu, že proti stejnému služebnímu pořadí v pořadovém seznamu za předešlý rok zaměstnanec námitek nepodal (srov. Boh. A 3993/24). Nálezu Boh. A 9945/32 se st-l pro své stanovisko dovolává nepřípadně, neboť v tomto nálezu bylo vysloveno pouze tolik, že určení služebního pořadí mezi úředníky, kteří při převodu do platů podle zákona č. 103/1926 Sb. obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, je vzhle dem k předpisu § 201 plat. zákona i za účinnosti tohoto zákona určiti podle kriterií, stanovených v § 37 služ. pragm., nikoli podle kriterií uvedených v § 20 plat. zákona, nebylo tam však vysloveno, že předpisem § 201 plat. zákona stalo se služební pořadí, které státní zaměstnanec měl koncem roku 1925, nabytým právem i pro všechny další roky, pokud nenastane nová okolnost, mající vliv na změnu služebního pořadí. Z uvedeného nálezu by pro st-le plynulo jen tolik, že by mohl dovozovati, že podle § 37 služ. pragm. mu náleží služební pořadí příznivější než mu bylo přiznáno, toho však st-l v této námitce nečiní, nýbrž se odvolává jen na domnělé právo, nabyté ve služebním poměru státním ze služebního zařazení v pořadovém seznamu v předchozích letech i pro služební pořadí k 31. prosinci 1933. Ostatně st-l v uvedené námitce nevyvozuje tvrzené nabyté právo na služební pořadí z určení pořadí ke dni 31. prosince 1925, nýbrž z určení pořadí, které se stalo teprve po jeho přechodu do služby státní, t. j. po dni 1. prosince 1928. Nelze tudíž i z toho důvodu z cit. nálezu nic dovozovati na podporu stanoviska st-lova.

Citace:

č. 12655. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1102-1107.