Č. 12375.


Policejní věci: * Tiskový arch ve smyslu § 1 zákona č. 126/1933 Sb. není určen počtem tiskových stran, nýbrž formátem papíru, který se vloží do tiskacího stroje a pro ten který tiskopis se upotřebí.
(Nález z 21. dubna 1936 č. 9064/34.)
Věc: Rozálie M. a Helena O. v Berehách proti rozh. zem. úřadu v Užhorodě z 28. listopadu 1933 o přestupcích nedovolené kolportáže.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost. Důvody: Rozsudky okr. úřadu v Mukačevě z 5. října 1933 byly st-lky odsouzeny pro přestupek § 29 odst. 1 zák. čl. XIV:1914, jehož se dopustily tím, že 9. července 1933 v Barkašově bez povolení podomně rozšiřovaly brožuru »Krisc«, a to každá k pokutě 50 Kč a v případě nedobytnosti k třídennímu uzamčení.
K odvoláním st-lek zem. úřad v Užhorodě nař. rozhodnutími citované rozsudky ve výroku o vině pozměnil v ten smysl, že v jednání st-lek shledal přestupek § 1 odst. 1 zákona č. 126/1933 Sb., ale jinak rozsudky ty potvrdil, stanoviv náhradní trest uzamčení na dvanáct hodin. V odůvodnění pak uvedl mezi jiným, že v době, kdy st-lky rozšiřovaly jmenovanou brožuru, byl v platnosti § 11 odst. 1 a § 29 č. 1 až 3 zák. čl. XIV:1914, kterážto ustanovení prohlašovala za přestupek podomní rozšiřování tiskovin bez povolení vůbec, že však zákonem č. 126/1933 Sb. byla tato ustanovení zrušena, avšak odst. 3 § 1 zakázal kolportování tiskovin přesahujících jeden tiskový arch, že zmíněná brožura obsahuje 64 tiskové strany, to jest čtyři tiskové archy, pročež ovšem dlužno ji zařaditi mezi tiskoviny uvedené v citovaném § 1 odst. 3. — —
Stížnost obrací se především proti zjištění žal. úřadu, že rozšiřovaná brožura obsahovala 4 tiskové archy, kteréžto zjištění opírá žal. úřad o skutečnost, že brožura měla 64 strany: stížnost tvrdí, že pojem tiskového archu je pojmem technickým, který závisí nejen na počtu stran té které brožury, nýbrž také na rozměrech těchto stran; při tom sice výslovně neuvádí, že brožura odvolatelkami rozšiřovaná nepřesahovala tiskový arch, přes to však toto tvrzení vyplývá z celkového obsahu stížnosti.
Nss shledal, že právní názor stížností uplatňovaný je správný. Zákon č. 126/1933 Sb. ani v § 3 ani jinde nepodává definici pojmu »tiskový arch«. Je tedy míti za to, že vychází od pojmu, jak je tento běžný v oboru tiskařském. A tu pojem tiskového archu není určen počtem tiskových stran toho kterého tiskopisu, nýbrž rozměrem papíru, vkládaného při tisku do tiskacího stroje a pro ten který tiskopis upotřebeného.
Z odůvodnění nař. rozhodnutí pak plyne, že žal. úřad vycházel z právního názoru, že bez ohledu na velikost formátu kolportovaného tiskopisu 64 strany tvoří vždy 4 tiskové archy. Ježto však tento právní názor, jak bylo svrchu uvedeno, není správný a žal. úřad názorem tím veden nepokládal potřebným, opatřiti sobě odborný posudek o otázce, zdali brožury st-lkami kolportované přesahovaly rozměr tiskového archu, bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
č. 12375. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 446-447.