Čís. 3718.

Uplatňuje-li obžalovaný ve formě »odporu«, že nebyl k hlavnímu přelíčení řádně obeslán, uplatňuje tím zmatek podle § 281 čís. 3 tr. ř. pro porušení předpisu § 427 tr. ř.; nezáleží na tom, že byl opravný prostředek mylně označen, záleží na věcném jeho obsahu.
(Rozh. ze dne 27. prosince 1929, Zm I 708/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání stížnosti obžalovaného do usnesení krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. října 1929, jímž byla odmítnuta jeho zmateční stížnost do rozsudku téhož krajského soudu ze dne 12. září 1929, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 183 tr. zák., zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu prvé stolice, by o zmateční stížnosti obžalovaného dále po zákonu jednal.
Důvody:
Osobní obeslání obžalovaného k hlavnímu přelíčení uvádí § 427 tr. ř. mezi předpisy, jichž šetřiti káže zákon výslovně pod následky zmatečnosti, a § 281 čís. 3 tr. ř. uvádí v tom směru nešetření předpisu § 427 tr. ř. jako formelní důvod zmatečnosti. V opravném spise, podaném dne 26. září 1929, tedy včas v třídenní lhůtě po doručení rozsudku, vyneseného v jeho nepřítomnosti, uplatňuje obžalovaný tuto zmatečnost, vytýkaje, že ke hlavnímu přelíčení nebyl řádně obeslán. Obžalovaný ovšem tuto zmatečnost uplatňuje ve formě »odporu«, ohlašuje kromě toho i zmateční stížnost, leč nezáleží na formálním označení opravného prostředku, nýbrž na věcném jeho obsahu, a tu je jasno, že oním opravným spisem uplatněna byla zmatečnost podle čís. 3 § 281 tr. ř. a, že též byla uvedena skutková okolnost, na které se tato zmatečnost zakládá. Pokud tedy zmateční stížnost obžalovaného byla krajským soudem dne 3. října 1929 a limine odmítnuta podle § 1 čís. 2 novely k trestnímu řádu jako po zákonu neprovedená, spočívá toto usnesení, nevystihujíc pravý stav věci, na omylu a bylo proto stížnosti obžalovaného, uplatňující, že »byla ve zmateční stížnosti jasně uvedena okolnost, naplňující důvod zmatečnosti«, vyhověti, napadené usnesení zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice, by o zmateční stížnosti obžalovaného po zákonu dále jednal, najmě i učinil nyní opatření ve smyslu § 1 čís. 3 novely k trestnímu řádu, poněvadž zmateční stížnost není podepsána obhájcem. Tím jest věc vyřízena i pokud obžalovaný v opravném spise a ve stížnosti mluví o »odporu«, neboť věcně lze uplatniti onu vadu jako zmatečnost a věcně jde tu přes ono mylné označení opravného prostředku jako »odporu« o »zmateční stížnost«.

Citace:

Čís. 3718.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 765-766.