Čís. 3717.

Krádež uhlí složeného na nádraží spadá pod § 175 I b) tr. zák. jen, když krádež mohla míti vliv na bezpečnost železničního provozu.
(Rozh. ze dne 27. prosince 1929, Zm I 459/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Písku ze dne 13. května 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 175 I b) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvé stolice, by o ní znovu jednal a rozhodl. Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje věcně důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 10 tr. ř., namítajíc, že jednání, jehož se stěžovatel dopustil podle skutkových zjištění rozsudku soudu prvé stolice, nezakládá skutkovou podstatu zločinu krádeže podle §§ 171, 175 I b) tr. zák., jež byla v něm shledána napadeným rozsudkem, nýbrž tvoří jen přestupek krádeže podle § 460 tr. zák., protože uhlí stěžovatelem na nádraží železničnímu eráru ukradené nebylo jím odcizeno ani z košů, v nichž bývá připraveno uhlí, určené k vytápění strojů, ani z uzamčené místnosti, ani z ohraženého místa. Námitka, že uhlí, o něž tu jde, nebylo odcizeno ani z uzamčené místnosti ani z ohraženého místa, je s hlediska § 175 I b) tr. zák. právně bezpodstatnou, poněvadž se ke skutkové podstatě zločinu krádeže podle §§ 171, 175 I b) tr. zák. nic takového nevyžaduje. Tvrzením, že uhlí nebylo odcizeno z košů, v nichž bývá připraveno uhlí určené k vytápění strojů, chce stížnost zřejmě vyjádřiti, že šlo o krádež, jež nemohla míti vliv na bezpečnost železničního provozu. S názorem stížnosti, že krádež uhlí složeného na nádraží spadá pod ustanovení § 175 I b) tr. zák. jen, když krádež mohla míti vliv na bezpečnost železničního provozu, jest souhlasiti. Ustanovení § 175 I b) tr. zák. jedná o krádežích předmětů v §§ 85 c) a 89 tr. zák. uvedených. V souzeném případě bylo tudíž řešiti otázku, lze-li uhlí stěžovatelem ukradené řaditi mezi předměty v § 85 c) tr. zák. jmenované. Slova »nebo vůbec za okolností zvlášť nebezpečných« ku konci tohoto ustanovení zákona nasvědčují tomu, že trestní zákon uvádí v § 85 c) druhy věcí před oněmi slovy tam označených jen jako příklady předmětů, jichž poškozování páše se za okolností zvláště nebezpečných. Účelem věcí v § 85 c) tr. zák. uvedených je podle předpokladu zákona zřejmě zabezpečení provozu železnice, pokud se týče jiného z podniků a strojů tam označených proti nehodám, ke kterým může v takovém provozu bez těchto věcí dojíti. Zvýšená ochrana těchto věcí závisí tudíž na tom, že neporušený stav těchto věcí má význam pro bezpečnost provozu. I s hlediska § 175 I b) tr. zák. jest proto předměty sloužící k provozu železnic řaditi mezi věci v § 85 c) tr. zák. jmenované a jejich odnětí kvalifikovati za zločin krádeže jen, mohla-li krádež míti vliv na bezpečnost železničního provozu (rozh. čís. 4406 víd. úř. sb., čís. 2428 sb. n. s. a j.). Skutečností poukazujících k takové povaze uhlí stěžovatelem na nádraží železničnímu eráru ukradeného rozsudek nezjišťuje. Zjištění rozsudkové, že uhlí, o něž tu jde, bylo odcizeno z hromady uhlí u topírny složeného a k vytápění strojů určeného, nenahrazuje potřebné zjištění onoho podstatného znaku skutkové podstaty zločinu krádeže podle §§ 171, 175 I b) tr. zák.

Citace:

Čís. 3717.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 764-765.