Č. 10 661

Školství (Slovensko): Předpisy o zřízení a správě školského fondu.
(Nález ze dne 28. června 1933 č. 3561)
Věc: »V.- a m.-ská řím.-kat. školská stolice« v M. proti zemskému úřadu v Bratislavě o užívání školského fondu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Referát min. škol. v Bratislavě udělil výnosem z 19. září 1927 souhlas ke zřízení jednotřídní obecní ludové školy ve V. s účinností od 1. února 1926.
K žádosti školské stolice této obecní ludové školy okresní úřad v Král. Chlumci výměrem ze 7. srpna 1929 na základě § 2 odst. 1 vl. nař. č. 96/1928 Sb. »s přihlédnutím na § 19 nař. býv. min. vyuč. z 21. října 1902 č. 44 246 a § 4 nař. téhož min. z 26. června 1883 č. 13 217 uložil zastupitelstvu obce V., aby bezodkladně učinilo vhodné opatření ve věci provedeni opravy mylného zápisu v pozemkové knize, kde školský fond zřízený ve smyslu §§ 38 a 39 zák. čl. XXXVIII:1868 »v nemovitostech«, patřící obci V., je omylem zapsán na řím.-kat. učitele ve V., a aby po provedení opravy obec V. převzala vzpomenutý školský fond do užívání podle cit. nař. č. 13 217/83. V případě, že provedení opravy smírnou cestou by nebylo možné, nechť je podána žaloba podle § 19 nař. 44 246/1902 V. K. M. V důvodech uvedeno: Provedeným šetřením se zjistilo, že ve V. nikdy nebylo řím.-kat. školy, které školský fond, o nějž jde, by byl náležel, a nebylo zjištěno, že by tento školský fond byla založila nějaká soukromá osoba, a proto fond měl býti založen ve smyslu §§ 38 a 39 zák. čl. XXXVIII:1868; v tom případě jest však školský fond majetkem obce a má býti správně v pozemkové knize jako školský fond obce V. zapsán. Na věci nemění nic ta skutečnost, že fond dosud byl užíván řím.-kat. učitelem v M., neboť ve V. školy nebylo a v.-ské děti školou povinné vyučoval zmíněný učitel; ježto však nyní je již ve V. zřízena obecní ludová škola, má tento fond se zužitkovati ve prospěch této školy. Jest podotknouti, že školský fond měl býti dosud spravován způsobem v citovaných nařízeních uvedeným.«
O tomto výměru byl uvědoměn mimo jiné též předseda řím.-kat. školské stolice v M. a správa řím.-kat. ludové školy tamtéž.
V odvolání z 20. srpna 1929 namítala řím.-kat. školská stolice — dnešní st-lka —: Okresní úřad se neprávem dovolává §§ 38 a 39 zák. čl. XXXVIII: 1868, neboť předpis § 38 neobsahuje ustanovení v tom smyslu, že, zřídí-li obec tam, kde není církevní školy, školu obecní, a existuje-li v obci nemovitý majetek určený pro školu církevní, může tento majetek účelům církevní školy býti odňat ve prospěch školy obecní; v § 39 se pak praví jasně, že školský fond pro obecní školu jest zříditi předepsaným způsobem pouze při parcelaci udavší se po roce 1868; v obci V. došlo však k parcelaci již v r. 1865, od kteréžto doby byl řím.- kat. učitel ve V. nerušeným uživatelem nemovitosti zapsané na jméno »řím.-kat. učitel a učitelský úřad ve V.«; mylné je též stanovisko okr. úřadu, že, když ve V. není a nebylo nikdy řím.-kat. školy, byla ona ne- movitost na řím.kat. učitele připsána omylem; i když toho času není ve V. zvláště zřízeného místa řím.-kat. učitele, může býti zřízeno později, poněvadž řím.-kat. církev se nikdy svého práva k tomu nevzdala; avšak nad to v obci V. řím.-kat. škola vskutku jest; římští katolíci, bydlící ve V., spolu s nečetnými římskými katolíky v M., kterážto obec s V. stavebně zcela splývá, v r. 1718 společně zřídili v M. řím.-kat. faru a zároveň s ní řím.-kat. školu a od té doby ji též společně nepřetržitě vy- držují, své dítky do této školy posílají a podle protokolu — schváleného církevní vrchností —, sepsaného ve schůzi náboženské obce dne 1. února 1924, na jejím udržení i v budoucnu trvají i pro ten případ, kdyby ve V. byla zřízena obecní škola; v obci V. je tedy řím.-kat. škola umístěná v M.«, kterážto škola má na základě povolení církevní vrchnosti úřední pojmenování »Řím.-kat. obecná ludová škola v M. a V.«, a řím.- kat. školské stolici, odvolání podávající, přísluší právo podle §§11 a 46 zák. čl. XXXVIII: 1868 k dalšímu udržování řečené církevní školy.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad toto odvolání a potvrdil výměr okr. úřadu v Král. Chlumci z důvodů v něm uvedených.
O stížnosti uvážil nss:
Okresní úřad v Král. Chlumci svrchu cit. výměrem učinil dozorčí opatření, aby byl zajištěn školský fond pro nově zřízenou obecní ludovou školu ve V., — a to tím způsobem, že uložil obecnímu zastupitelstvu ve V., aby zakročilo o opravu zápisu v pozemkové knize v příčině označení onoho školského fondu, a aby pak převzalo onen fond do užívání jako fond obecní ludové školy v.-ské. Při tom okresní úřad vycházel z předpokladu, že školský fond ve V. již existující nebyl založen nějakou osobou soukromou, že měl proto býti zřízen ve smyslu §§ 38 a 39 zák. čl. XXXVIII: 1868, v kterémžto případě je školský fond majetkem obce a má býti zužitkován ve prospěch školy obecní.
V § 38 zák. čl. XXXVIII: 1868 se stanoví, že každá obec, která zřídí ve smyslu tohoto zákona obecní školu, je povinna založiti školský fond v nemovitostech neb hotovosti a tento fond rok od roku podle možnosti rozmnožovati. V § 39 téhož zák. se pak ustanovuje, že k cíli rozmnožení tohoto školského fondu všude tam, kde jest ještě provésti komasace a vyloučení pastvin, se při této příležitosti pro obecní ludovou školu již zřízenou nebo která se má snad zříditi, odloučí při nejmenším jedna setina výměry společné půdy, jež se započítá poměrně v podíl každého jednotlivce. V § 40 cit. zák. čl. se stanoví, že školního kmenového jmění utvořeného ve smyslu § 38 může býti použito jen ke zřízení nebo udržování obecní školy. Podle § 41 téhož zák. lze tam, kde není školy obecní, při úpravě obecního majetku příjmů z oné části, která podle § 39 byla ze společné půdy oddělena pro účely školské, použiti k podpoře konfesijní školy nebo konfesijních škol zákonným požadavkům vyhovujících.
Podle instrukce o dozoru nad kmenovým jměním obecních škol, jeho správě a použití výtěžku, vydané nař. býv. uh. min. vyuč. č. 13 217/1883 — kterážto instrukce je citována také ve výměru okr. úřadu — vykonávají dozor nad školským fondem zřízeným a rozmnoženým podle §§ 38 a 39 zák. čl. XXXVIII: 1868 adm. výbory (resp. za účinnosti zák. č. 125/ 1927 Sb. a vl. nařízení č. 96/1928 sb. okr. úřady) a správa kmenového jmění školního přísluší té které obci jako výlučnému držiteli (§§ 1 a 4 této instrukce). Podle instrukce pro obecní školské stolice, pro učitele a ředitele obecních škol ludových, vydané nař. býv. uh. min. vyuč. č. 44 246/1902 — ve výměru okr. úřadu rovněž citované — má školská stolice v případech zkrácení kmenového jmění školního, tam blíže uvedených, nebo v případě nesprávného knihovního zápisu se obrátiti na obecní představenstvo, a nezavede-li se předepsané řízení, pokud se týče nezahájí-li se proces o opravu knihovního zápisu, na školního inspektora; zřídí-li se nová obecní škola a bylo-li kmenového jmění školního dosud používáno k udržování školy konfesijní, má školská stolice u obecního představenstva zakročiti o vydání kmenového jmění pro účely školy obecní (§§ 19 a násl. této instrukce). K tomu přistupuje ještě ustanovení §§ 17 a násl. instrukce pro obce, vydané k provedení zák. čl. XXXVIII: 1868 a XXVIII:1876 nař. býv. uh. min. vyuč. č. 20 311/1876, jednající o opatření a vydání školního jmění a školních příjmů.
Použití všech těchto ustanovení předpokládá, že jde o majetkovou podstatu nesporně určenou jako školský fond ke zřízení a udržování školy obecní.
Okresní úřad ve svém výměru vycházel z tohoto předpokladu, ale řím.-kat. školská stolice — dnešní st-lka — vzala ve svém odvolání správnost tohoto předpokladu v odpor, namítajíc, že školský fond, záležející z pozemků v katastru obce v.-ské, nikdy nebyl školským fondem obecním, nýbrž fondem zřízeným a určeným pro účely školy církevní, a to pro účely řím.-kat. školy ludové v M., která byla zřízena společně příslušníky řím.-kat. církve z V. i M., a je prý tedy společnou církevní školou pro obě politické obce.
Žal. úřad v nař. rozhodnutí, zamítnuv odvolání st-lčino, potvrdil výměr okr. úřadu z jeho důvodů. Z tohoto obsahu nař. rozhodnutí není však patrno, zda žal. úřad se zabýval obsahem st-lčina odvolání, a, pakli ano, na základě jakých úvah neuznal stanovisko hájené v odvolání správným. Pouhý odkaz na důvody výměru okr. úřadu nemohl postačiti k vyvrácení vývodů odvolání, když okr. úřad nemohl ve svém výměru zaujati stanovisko k vývodům, jež st-lka uplatnila teprve po vydání onoho výměru ve svém odvolání. Takovýto pouhý odkaz na důvody okr. úřadu mohl postačiti tím méně, když okresní úřad svůj předpoklad, že jde o školský fond obecní, založil na pouhé negativní úvaze, že ve V. řím.-kat. školy nikdy nebylo a že nebylo zjištěno, že onen školský fond založila soukromá osoba (při čemž okr. úřad odvolává se na provedené šetření, o kterém však ze správních spisů není patrno, stalo-li se za účasti st-lčiny), a když st-lka v odvolání své opačné stanovisko opírala o konkrétní okolnosti.
Podle toho, co bylo uvedeno, není nař. rozhodnutí náležitě odůvodněno. V tomto nedostatku spočívá podstatná vada .

Citace:

č. 10 661. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 138-141.