Č. 10867.

Matriky: I. Židovský rabín, který byl ustanoven židovským matrikářem, je legitimován jak k odvolání, tak i ke stížnosti na nss do výroku úřadu, kterým byl funkce této zbaven. — II. Může býti židovský matrikář úřadem zbaven této funkce z důvodu, že zapsal do matriky sňatky vykonané na základě neplatných delegací cizozemských rabinů?
(Nález ze dne 18. listopadu 1933 č. 19069.)
Věc: Dr. Josef S. v K. proti ministerstvu vnitra o odnětí práva vedení židovských matrik. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Výměrem z 15. června 1928 odstranila zsp v Praze na základě ustanovení §§ 10 a 31 zák. z 21. března 1890 č. 57 ř. z. Josefa S., rabína v K., z vedení matrik pro obvod náboženské israelské obce K. jako osobu nezpůsobilou a nehodnou důvěry, poněvadž jednak nahlédnutím do duplikátů matričních za rok 1927, jednak vlastní jeho protokolární výpovědí ze dne 1. června 1928 bylo zjištěno, že v těchto letech prováděl oddavky výhradně cizích státních příslušníků bez předepsaného vysvědčení o způsobilosti ke sňatku nebo bez nutné dispense od jeho předložení. Zároveň bylo osp-é nařízeno, aby vyzvala israelskou náboženskou obec, aby učinila vhodné opatření, aby rabínem a správcem matrik mohla býti potvrzena jiná vhodná a důvěry hodná osoba. Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. vnitra odvolání Dra Josefa S., rabína a matrikáře židovské náboženské obce K., z cit. výměru zsp-é, kterým st-l byl odstraněn z vedení matrik této náboženské obce, protože zápisem celé řady sňatků vykonaných na základě neplatných delegací židovských rabínů v Německu od oddací matriky jeho správě svěřené a neúplnými zápisy ohrozil zákonnou bezpečnost a spolehlivost těchto matrik a stal se tak nehodným důvěry v něj kladené.
O stížnosti uvážil nss toto:
Nejprve bylo se nss-u zabývati námitkou odvodního spisu žal. úřadu, že totiž dozorčí úřad jest oprávněn odejmouti správu židovských matrik z moci úřední bez jakéhokoliv omezení, tedy i tehdy, když matrikáři nelze vytknouti nesprávnosti při vedení matrik a že proto nebyl st-1 nař. rozhodnutím ve svých subjektivních právech zkrácen. Nebylo třeba čekati — praví žal. úřad — až st-1 bude zbaven úřadu rabína. Správa židovských matrik není vázána na úřad rabína, nýbrž jest podle instrukce pro vedení židovských matrik z roku 1838 č. 107 sbírky prov. zák. pro král. České samostatnou funkcí, kterou dozorčí úřad může svěřiti také jiné důvěryhodné osobě a kterou může odejmouti z moci úřední bez jakéhokoliv obmezení. Ustanovením za židovského matrikáře nenabývá se tedy po názoru žalovaného úřadu nároku na ponechání v této funkci a její odejmutí netřeba proto zvlášť odůvodňovati.
Vzhledem k tomu, že není na sporu otázka, zda rabín má nárok na ustanovení matrikářem a zda tedy odepřením svěření této funkce by bylo zasazeno do rabínových práv, stačilo, aby se nss zabýval námitkou odvodního spisu pouze potud, pokud tvrdí, že rabín, jemuž bylo svěřeno vedení matrik, může této funkce bez dalšího býti zbaven, aniž tím bylo zasaženo do jeho subj. práv. Námitce této nedal však nss za pravdu.
Dekret dvorní kanceláře z 22. prosince 1837 č. 29444, kterým byla vydána žal. úřadem citovaná instrukce z roku 1838, ovšem neuvádí žádných předpokladů, na které by bylo odstranění z funkce matrikáře vázáno. Pravit’ v § 4 zcela všeobecně: V případě úmrtí matrikáře, jakož i složí-li matrikář úřad dobrovolně, nebo bude-li mu z moci úřední odňat, jest zaříditi co nejrychleji opětně obsazení tohoto úřadu. Leč podle téže instrukce sluší funkci židovského matrikáře svěřiti a) místním rabínům, b) učitelům, c) učitelům náboženství, d) kantorům, e) není-li tu takovéto osoby, otci rodiny k tomu způsobilému; dále podle § 131 o. z .o. mají rabíni a učitelé náboženství, kteří nevedou oddavkových knih podle předpisů zákona, býti potrestáni, z úřadu odstraněni a pro vždy za nezpůsobilé k němu prohlášeni, takže tu tedy zákon odstranění rabínů s úřadu, totiž i rabínského i matrikářského váže na nedostatek ve vedení oddavkových knih; proto nutno po názoru nss-u míti za to, že rabín, který byl příslušným úřadem matrikářem ustanoven bez omezení časového nebo jiného, může funkce této býti zbaven — pokud tu nejsou dány okolnosti povšechné, které ať podle zákona, ať podle povahy věci podržení této funkce vůbec vylučují — jen za předpokladu, že se dopustil nesprávnosti při vedení matrik. Tomuto stanovisku nasvědčují též předpisy vydané pro jiné země býv. státu rakouského, zejména pro Halič a pro Bukovinu; tak min. nař. z 3. července 1876 č. 10 z. z. pro Bukovinu a vyhláška místodržitele ze 14. září 1876 č. 55 z. z. pro Halič neponechávají úřadu na vůli matrikáře bez jakéhokoliv důvodu odstraniti, nýbrž obsahují v § 13 ustanovení, které se dovolává § 131 o. z. o.
Nař. rozhodnutím bylo tedy zasaženo do subj. práva st-lova a jest jeho stížnost k nss-u přípustná.
Pokud se týče věci samé, potvrdil žal. úřad odstranění st-lovo s úřadu matrikáře, poněvadž ohrozil zákonnou bezpečnost a spolehlivost matrik dvojím způsobem a to jednak zápisem celé řady sňatků, vykonaných na základě neplatných delegací od rabínů z Německa, do oddací matriky, jednak neúplnými zápisy. Tomuto odůvodnění vytýká stížnost vady řízení. Vadu řízení spatřuje stížnost nejprve v tom, že nař. rozhodnutí obsahuje jiné odůvodnění, než rozhodnutí zsp-é, proti němuž bylo podáno odvolání. Kdežto zsp odůvodnila své rozhodnutí tím, že st-1 oddával cizí příslušníky bez vysvědčení o způsobilosti k sňatku, odůvodňuje žal. úřad své rozhodnutí tím, že st-1 oddával cizí příslušníky na základě neplatných delegací německých rabínů. Tím se žal. úřad prý odchýlil od skutečností, které byly v řízení projednány a uvádí jako důvod skutečnosti v řízení neprojednané, čímž znemožnil st-li, aby předložil žal. úřadu potřebný materiál. Na konec podotýká stížnost, že nař. rozhodnutí nemá vlastně žádného odůvodnění.
O této námitce uvážil nss toto:
Mezi stranami není sporu o tom, že funkce rabína jest rozdílnou od funkce matrikáře. Může tedy býti vysloveno odstranění z vedení matrik jen proti matrikáři a jen pro nesprávnosti při vedení matrik. Stížnost také nepopírá povinnost matrikářovu zkoumati před zápisem do matriky platnost listin, na jejichž základě zápis se státi má, a to jak po stránce formální, tak materielní, tedy v daném případě platnost delegací vydaných rabíny v Německu.
Zsp vyslovila odstranění st-lovo z funkce matrikáře proto, poněvadž prováděl oddavky cizích příslušníků bez vysvědčení o způsobilosti k sňatku, případně bez dispense od tohoto vysvědčení. Provádění oddavek není však funkcí matrikářovou, nýbrž rabínovou, proto právem nahradil žal. úřad toto odůvodnění jiným, totiž, že st-1 zapsal sňatky cizích příslušníků na základě neplatné delegace od rabínů z Německa. Podle § 81 vl. nař. č. 8/1928 Sb. jest pak odvolací úřad oprávněn, rozhoduje o odvolání, nahraditi jak výrok, tak odůvodnění úřadu nižšího svým výrokem a svým odůvodněním. Dále jest nesporno, že st-1 zapsal do matriky sňatky příslušníků na základě delegací od rabínů z Německa, na sporu jest jen otázka, zda tyto delegace jsou platný a byly-li tedy sňatky na základě nich uzavřené zapsány do matriky právem. Žal. úřad tedy nepoložil svému odůvodnění za základ nějakou spornou skutečnost, která nebyla v řízení projednána, ač projednání vyžadovala, nýbrž právní názor. Pro odůvodnění tohoto právního názoru nepotřeboval žal. úřad zjišťovati nějaké skutečnosti, když skutečnost, že sňatky cizích příslušníků na základě delegace od rabínů z Německa byly do matriky zapsány, byla nespornou.
Až potud je tedy námitka shora uvedená bezdůvodná. Avšak stížnosti jest dáti za pravdu v tom, že žal. úřad tohoto svého právního názoru neodůvodnil.
Otázka, zda delegace rabínů z Německa byly platný, jest jádrem sporu a vyžadovala tedy řádného odůvodnění po stránce právní. Žal. úřad ovšem až v odvodním spise uvádí, proč považuje delegace od rabínů z Německa pro obor práva čsl. za neplatný. To však nestačí. Účelem odvodního spisu jest odůvodnění nař. rozhodnutí obhajovati a nikolik důvody teprve uváděti. Tímto nedostatkem byla st-li stižena obrana a nss-u znemožněno přezkoumati důvoanost stížnosti a jde tedy o vadu podstatnou. Další vadu řízení spatřuje st-1 v tom, že žal. úřad vyslovil, že st-1 neúplnými zápisy ohrozil zákonnou bezpečnost a spolehlivost matrik, ačkoliv sám revise těchto matrik neprovedl ani nepoložil svému rozhodnutí za základ revisní nález jiného úřadu. Kdyby byl žal. úřad tomuto požadavku řádného řízení vyhověl — praví stížnost — pak by byl zjistil, že matriky jsou řádně vedeny, zvláště kdyby byl žal. úřad prozkoumal oddavky vykonané na základě delegace cizích rabínů, byl by zjistil, že byly řádně provedeny a zapsány. Důkazem toho je, že okr. úřad v K. při žádné revisi nevytkl nějakého nedostatku.
I k této otázce se vztahuje výtka stížnosti, že nař. rozhodnutí nemá vlastně odůvodnění a i v tomto směru dal nss stížnosti za pravdu. Ani tento bod nař. rozhodnutí není odůvodněn. Žal. úřad položil sice svému rozhodnutí za základ revisi matrik židovské náboženské obce v K., provedenou osp-ou v Kadani, avšak v nař. rozhodnutí toho neuvedl, zvláště pak neuvedl oněch skutečností, které zakládají neúplnost zápisů v matrice. I tu žal. úřad až v odvodním spise skutečnosti ty uvádí. I tato vada jest podstatná.

Citace:

č. 10867. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 661-664.