Č. 5294.

Pozemková reforma: Může stpú odepříti podle § 7 zák. záb. souhlas k prodeji části zabraných nemovitostí místním rolníkům z toho důvodu, že pozemky, o které jde, jsou v nuceném pachtu a že jich bude třeba k uspokojení uchazečů o příděl půdy?
(Nález ze dne 15. ledna 1926 č. 342.) Věc: Pavel K. a spol. v Č. proti státnímu pozemkovému úřadu o zcizení zabrané půdy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lé požádali stpú, aby svolil k tomu, by mohli od zabraného velkostatku v Z. odkoupiti parcely č. kat. ... v P. ve výměře 11 kat. jiter 827 čtver. sáhů. Obvodová úřadovna výměrem z 12. ledna 1925 žádost zamítla, poněvadž dotyčné pozemky jsou v přítomné době v drobném pachtu dle § 63 zák. příděl. a dosavadní pachtýři mohou při provádění pozemkové reformy uplatňovati na ně svůj nárok. Dále poznamenala obvodová úřadovna, že za účelem řádného provedení pozemkové reformy musí v prvé řadě zajistiti dostatečnou výměru půdy pro uchazeče kvalifikované a přihlížeti k případným nárokům drobných pachtýřů dle § 63 příd. zák. Poněvadž provádění pozemkové reformy na velkostatku v Z. není dosud na takovém stupni, aby bylo možno přesné ohraničení těchto podmínek, mohlo by případné schválení ocitnouti se v rozporu se zásadami řádného provádění pozemkové reformy.
Rekurs, jejž proti tomuto rozhodnutí st-lé podali, zamítl stpú nař. rozhodnutím a uvedl v důvodech, že, maje rozhodovati o žádosti za souhlas ke zcizení zabrané půdy dle §u 7 záb. zák., musí přísně dbáti toho, aby i při prodeji z volné ruky dosaženo bylo účelu vytčeného v zákonech o pozemkové reformě, zejména v zákoně příd., nebo aby aspoň účel ten nebyl podstatně ztížen případně i znemožněn, a to tím spíše, když v daném případě prodává se poměrně značná výměra půdy přes 11 kat. jiter, která je v nuceném pachtu dle § 63 příd. zák. Soudě dle dosavadních zkušeností při provádění poz. reformy a dle přihlášek o půdu a protestů došlých přídělovému komisaři, je v dotyčném zájmovém obvodu tolik oprávněných uchazečů o půdu zabranou, zejména z obce P., že bylo by nutno značnou část jich odmítnouti nebo příděly podstatně snížiti, a to i u osob zvlášť kvalifikovaných jako legionářů, zaměstnanců a pod., kdyby žádosti st-lů bylo vyhověno. Z toho patrno, že uvedeným prodejem podstatně bylo ztíženo provedení poz. reformy, a v důsledku toho musil stpú žádaný souhlas odepříti.
Stížnost béře nař. rozhodnutí v odpor námitkou, že pozemky, o něž jde, nejsou ve vnuceném pachtu, a že prodejem jich st-lům nebude znemožněna nebo ztížena poz. reforma. Na doklad toho, že udělení souhlasu ke zcizení nebude míti nepříznivý účinek na provádění poz. reformy, uvádějí st-lé, že výměra prodávaných pozemků je tak nepatrná, že úbytek její nikterak nebude poz. reformě vaditi, dále že stpú má tolik zabrané půdy k disposici, že může uchazeče o ni pípě uspokojiti, a konečně že i st-lé jsou malorolníky a mohou se ucházeti o půdu zabranou.
Pokud se týče této posléze uvedené námitky, nemohl nss uznati stížnost důvodnou, neboť i kdyby pravda bylo, že st-lé jsou také osobami, jež mohou domáhati se přídělu z půdy zabrané, přece může i jim stpú odepříti souhlas k nabytí této půdy dle §u 7 zák. záb., neboť stpú-u nemůže býti bráněno, aby půdu onu reservoval pro příděl osob, které dle direktiv daných mu zákonem přídělovým mají před st-li býti uspokojeny. Z toho důvodu úřad také souhlas svůj ke zcizení odpírá, uváděje, že by se mu pak nedostalo půdy pro uchazeče zvlášť kvalifikované jako legionáře, invalidy, propuštěné zaměstnance a jiné. Bezdůvodnou je stížnost také, pokud vytýká, že žal. úřad má k disposici pro účely poz. reformy tolik zabrané půdy, že nepatrné výměry, o niž se jedná, může úřad při provádění poz. reformy postrádati. Žal. úřad, odvolávaje se na své zkušenosti při provádění poz. reformy a na čilý zájem oprávněných uchazečů o půdu v dotyčném obvodu, tvrdí opak a uvádí, že potřebuje uvedené výměry pro účely pozemkové reformy. Zda tomu skutečně tak či nikoliv, jest otázkou skutkovou. Zjištěním úřadu v tom směru je dle §u 6 odst. 1. zák. o ss nss vázán, leč že by řízení jemu za základ sloužící trpělo vadami uvedenými v odstavci druhém tohoto předpisu. Stížnost sama vad takových nevytýká a nss neshledal, že by zjištění úřadu o potřebě půdy pro příděl bylo nějak vadné. Stpú poukazuje v tom směru především na své zkušenosti při provádění poz. reformy v dotyčném obvodu a dospívá na základě těchto svých zkušeností k závěru, že propuštění více než 11 kat. jiter půdy ze záboru mělo by za následek, že musil by některé zvlášť kvalifikované uchazeče buď z přídělu vyloučiti nebo aspoň příděl jejich ztenčiti. V tom směru nutno přiznati, že stpú mohl pro uvedený úsudek míti dostatečný podklad ve své úřední znalosti poměrů získané zkušenostmi při provádění poz. reformy, a že na základě této znalosti mohl zejména posouditi, jak mnoho půdy bude potřebovati v dotyčném obvodu pro účely poz. reformy, a možno-li část zabrané půdy bez ohrožení těchto účelů ze záboru propustiti.
Z uvedeného patrno, že není ani nezákonné ani nějak vadné, odepřel-li žal. úřad souhlas ke zcizení dle §u 7 záb. zák. z toho důvodu, že dotyčných pozemků bude potřebovati pro účely poz. reformy. Ježto pak tento důvod již sám o sobě opravňoval žal. úřad, aby žádaný souhlas odepřel, musil nss zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou, aniž potřeboval zkoumati, zda žal. úřad mohl právem odepříti souhlas také z toho důvodu, že dotyčné pozemky jsou ve vnuceném pachtu.

Citace:

č. 5294. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 226-228.