Č. 5473.

Dávka z přírůstku hodnoty. — Horní právo: Jak jest postupovati při vyměření dávky při převodu báňské nemovitosti, zejména co do investic?
(Nález ze dne 10. března 1926 č. 5014.)
Prejudikatura: Boh. 671 adm. a j.
Věc: Ing. Karel K. v B. (adv. Dr. Emil Fanta z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran dávky z přírůstku hodnoty.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím nebyla uznána připočítatelnost nákladů ve stížnosti uplatňovaných, se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Kupní smlouvou z 3. března 1920 zcizil st-l horní nemovitosti zapsané v horní knize Mostecké vl. 504 a 895 v Č. a vl. 735, 758 a 759 ve V. za 1 400 000 K a vedle toho stroje, náčiní a nástroje na tomto dolu se nalézající za 125000 K.
V přiznání k dávce uplatňoval připočítatelné náklady dle § 9 dávk. řádu pro Čechy z r. 1915 ve výši 635821 Kč 54 h a ve zvláštním podání blíže opodstatnil. Předložil vyměřovacímu úřadu dle seznamu A účty č. 1—266 o koupi hmot a spojených s tím výlohách ke zřízení a zvětšení podniku nutných, které vesměs sloužily ke zvýšení hodnoty nemovitostí a to nejen výdaje do dubna 1919, nýbrž i výdaje pozdější, které sloužily k dalšímu zvětšení podniku; výlohy tyto obnášel v 398700 K 74 h. V seznamu B byly uvedeny dopravní listy č 1—33 o dopravě hmot v seznamu A uvedených ve výši 6114 K 90 h, v seznamu C výkazy o mzdách dělníků, kteří byli přijati ke zřízení a vybudování horního podniku. Do 28. února 1919 vztahují se veškeré práce na přípravu k dobývání uhlí; v pozdější době, kdy částečně ustanovení byli dělníci k dobývání uhlí, naznačil st-l v knize mezd zvláštním označením ony mzdy, které se vztahovaly na zřízení nových staveb, výlohy ty obnášejí 135515 K 72 h. V seznamu D uvedeny výlohy vedení podniku a platy per 95490 K 18 h.
Vyměřující úřad ještě před tím, než doklady ty byly předloženy, vyměřil platebním rozkazem ze 7. prosince 1921 dávku z přírůstku hodnoty částkou 343109 K 38 h. K odvolání st-lovu zavedl pak k poukazu druhé stolice řízení k určení připočítatelných nákladů a uznal výměrem z 2. listopadu 1923 ze seznamu A jen částku 152394 K 16 h, ze seznamu B 2421 K 45 h a ze seznamu C 81.214 K 50 h. — celkem 236.030 11 h, neuznal však vůbec výlohy v seznamu D uvedené, takže uznány nebyly náklady 304301 K 25 h.
Žal. úřad po slyšení st-e nař. rozhodnutím vyslovil, že se stížnosti do plat. rozkazu vyhovuje jen potud, že do bodu 2) plat. rozkazu vkládá se jako připočítatelný náklad částka 236030 11 h, v ostatních směrech stížnost zamítl. — — —
Rozhoduje o stížnosti vycházel ns z této úvahy: — — —
Žal. úřad uznal za připočítatelné ve smyslu § 9 č. 1 dávk. ř. z r. 1915 jen náklady, které vzešly za hmoty pořízené do 1. května 1919, dovozné těchto nákladů se týkající a mzdy zaplacené do 1. května 1919, ostatní náklady neuznal, vycházeje se stanoviska, že náklady po zahájení provozu dolů vzešlé nelze pokládati za investiční náklady, ježto byly kryty prodejem dobytého uhlí a spadají na účet provozně režie. Z investic do konce dubna 1919 učiněných vyloučil pak inventář a dovozné inventáře se týkající. K námitkám st-lem vzneseným zaujal žal. úřad stanovisko, že stavby a pořízení inventáře nevztahují se na nemovitost samu, slouží jen ke zlepšení těžné šachty a pro zvýšení dobývání uhlí v době, kdy byl provoz již zahájen a kdy se vydobyté uhlí prodávalo a konečně, že hodnotu strojů, nářadí a nástrojů nelze ze zcizovací ceny vyloučiti, poněvadž za ně byla mezi stranami smluvena zvláštní úplata kromě kupní ceny. Stížnost toto stanovisko ohledně strojů a nářadí a nástrojů v odpor nebere a neformuluje též stížného bodu proti výroku, že inventář a náklady jeho se týkající nelze uznati za položky připočítatelné ve smyslu § 9 č. 1 dávk. ř., namítá však, že neprávem nebyly za připočítatelné uznány náklady ve stížnosti dle jednotlivých položek účtů blíže uvedené, které učiněny byly za účelem výstavby dolů, totiž za roubení dílců a šacht, které sloužily k tomu, aby těžba byla bezpečnější a aby se tedy těžba zvýšila ke zvýšení hodnoty dolů, dále náklady na vývrty, jimiž se zjišťovala mohutnost těžebných vrstev a dovozné a mzdy, týkající se investic ve stížnosti uvedených. Námitkami těmi potírá stížnost správnost stanoviska žal. úřadu, výše již vytknutého a v té příčině dlužno stížnosti dáti za pravdu.
Dle § 9 č. 1 dávk. ř. z 29. prosince 1915 dlužno k nabývací ceně za účelem vyšetření přírůstku hodnoty připočísti veškeré náklady, jez zcizitel neb jeho právní předchůdce učinili k trvalému zvýšení hodnoty nemovistotí v době pro vyměření dávky rozhodné. Náklady ty nejsou v cit. ustanovení taxativně vyjmenovány, jest tedy v jednotlivém případě zkoumati, zda jde o náklady objektivně způsobilé přivoditi trvalé zvýšení hodnoty nemovitostí. Součást nemovitého majetku důlního jsou nejen míry dolové, přebytky, díla pomocná a štoly revírní v § 109 hor. zák. za nemovité prohlášené, ale také stavby denní, díly a zařízení, které jsou součástí hor, jichž věnování pro účele horní se dle § 117 hor. zák. zapisuje v knize horní. Okolnost, že náklad na některou součást majetku horního učiněn byl po jeho zahájení a že jest uhrazen výtěžkem z dolování, jest nerozhodná pro posouzení připočítatelnosti nákladů ve smyslu § 9 č. 1 dávk. ř.
Také nelze uznati správným názor žal. úřadu, že náklad na zřízení neb zlepšení těžné šachty a na zařízení k cíli zvýšeného dobývání uhlí, není nákladem na nemovitost samu, neboť těžebná šachta a zařízení posléz uvedená jsou nepochybně součástí hor ve smyslu shora uvedeném.
Pokud pak jde o náklady na vývrty v dolech, vyslovil nss již nálezem Boh. 671 adm., že náklady na vývrty, kterými se zajišťuje příznivý stupeň dolovací možnosti a připravuje racionelní dolování, jsou připočítatelný dle § 9 č. 1 ř. dávk.
Žal. úřadu náleželo tudíž, aby vyloučil především náklady na stroje, nástroje a nářadí, které byly smlouvou prodány za 125000 K a poté, aby nehledě k tomu, zda jednotlivé náklady byly učiněny již v době provozu dolů a k tomu, zda byly kryty výnosem z dolování, za účasti st-le přesně vyšetřil a zjistil, zdali a které jednotlivé náklady ve stížnosti k tomuto soudu uvedené byly objektivně způsobilé umožniti a připraviti racionelní dolování, zvýšiti těžbu a tím zvýšiti i hodnotu dolu samého, aby vzal zřetel na dovozné a mzdy týkající se nákladů, u nichž jejich způsobilost ve zmíněném smyslu bude zjištěna, a teprve dle výsledku tohoto řízení rozhodl o připočítatelnosti nákladů st-lem účtovaných ve smyslu § 9 č. 1 č. ř. d. Poněvadž žalovaný úřad opomenul tak učiniti, trpí provedené řízení podstatnými vadami, kteréž způsobeny byly nesprávným posouzením věci po stránce právní a bylo proto nař. rozhodnutí, pokud jím odepřeno bylo uznání připočtu, zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

č. 5473. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 558-560.