Č. 5257.

Státní zaměstnanci: Služební poměr strážníka uniformované stráže bezpečnosti počíná teprve dnem v jmenovacím dekretu uvedeným, třebas službu nastoupil fakticky již dříve.
(Nález ze dne 2. ledna 1926 č. 25243/25.)
Věc: Vojtěch K. v Košicích proti ministerstvu vnitra stran rodinných přídavků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-li, žádajícímu za přijetí do sboru uniformované stráže bezpečnosti v Košicích došlo vyzvání velitelství tohoto sboru ze 16. prosince 1922, aby se dostavil k lékařské prohlídce, která se odbývá u policejního ředitelství v Košicích dne 29. prosince 1922, kteréžto vyzvání bylo opatřeno doložkou: »Po uznání způsobilosti nastoupíte zde okamžitě službu«. St-l byl při lékařské prohlídce uznán tělesně způsobilým a byl týmž dnem 29. prosince 1922 u sboru uniformované stráže bezpečnosti ponechán a ubytován. Dekretem zmíněného velitelství z 10. ledna 1923, byl dnem 1. ledna 1923 jmenován zatímním strážníkem u sboru uniformované stráže bezpečnosti v Košicích a dalším dekretem z 22. února 1923 byly mu od téhož dne poukázány požitky a sice drah. přídavek s poukazem na § 7 zákona č. 394/1922 ve výměře stanovené pro svobodné zaměstnance..
Žádostí z 25. ledna 1924 domáhal se st-l přiznání rodinného drahotního přídavku na ženu a jedno dítko, poněvadž — maje ženu i dítko — byl přijat jako zatímní strážník již 29. prosince 1922, tedy před 31. prosincem 1922. Min. vnitra nař. rozhodnutím žádosti té nevyhovělo, jelikož státní služ. poměr st-lův počal dle jmenovacího dekretu dnem 1. ledna 1923 a poněvadž vyzvání velitelství sboru uniformované stráže bezpečnosti, aby se dostavil dříve k prohlídce, nelze považovati za dekret o dosazení.
Stížnost, žádající zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost, neuznal nss důvodnou.
Při stanovení drahotního přídavku st-lova použil úřad předpisu §u 7 zák. č. 394/1922, jenž přiznává státním zaměstnancům civilním i vojenským, kteří nastoupí státní službu po 31. prosinci 1922. pouze služné, místní přídavek a jednotný drahotní přídavek ve výměře pro svobodné zaměstnance. I st-l zakládá svůj nárok na tomto předpisu. Předpis ten užívá výrazu »státní zaměstnanci, kteří nastoupí státní službu«. Pojem státního zaměstnance má zajisté za předpoklad existenci služebního poměru vůči státu a jen nastoupení služby v takovémto služebním poměru jest nastoupením státní služby.
Služ. poměr st-lův, jako strážníka sboru uniformované stráže bezpečnosti, jest vzhledem k předpisu §u 10 odst. 2. vl. nař. z 5. října 1922 č. 295 Sb. v mezích tohoto nařízení posuzovati dle obecných předpisů o státních zřízencích, tudíž podle II. hlavy služ. pragmatiky z r. 1914. Ježto cit. nařízení č. 295/22 v tom směru odchylných ustanovení neobsahuje, třeba řešiti i spornou otázku, kterým dnem počal st-lův služ. poměr u sboru uniformované stráže bezpečnosti, podle předpisů služ. pragmatiky.
Dle §u 7 — jenž platí dle § 156 i pro státní zřízence — počíná státní služ. poměr dnem, kdy jest doručen ustanovovací dekret, leč by v něm byl výslovně stanoven jiný den. Tím stanovena byla — jak nss v nálezu Boh.. 300 adm. obšírně vyložil — zásada, že jmenovací akt jest uskutečněn teprve doručením jmenovacího dekretu. Jiným způsobem státní služ. poměr dle služ. pragmatiky založiti nelze.
V daném případě byl státní služ. poměr založen shora citovaným jmenovacím dekretem z 10. ledna 1923, jenž stanovil počátek služ. poměru na den 1. ledna 1923. Teprve tímto dnem 1. ledna 1923 stal se st-l státním zaměstnancem, nelze proto jeho případnou službu, konanou před tímto dnem, považovati za službu konanou v státním služ. poměru a nelze tedy mluviti o nastoupení služby státní před tímto termínem. I kdyby st-li — jak ve stížnosti uplatňuje — již dne 29. prosince 1922 zástupcem velitele sboru uniformované stráže bezpečnosti v Košicích bylo sděleno, že jest přijat do sboru, nemohla by tato okolnost sama o sobě vzhledem k cit. předpisu §u 7 služ. pragm., není-li dotvrzena ustanovovacím dekretem, dáti st-li charakter státního zaměstnance.
Vyhovuje tudíž nař. rozhodnutí předpisu shora cit. §u 7 zák. č. 394/1922 a jeví se stížnost bezdůvodnou.

Citace:

č. 5257. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 158-159.