Čís. 11359.
Neměl-li nájemník podle nájemní smlouvy nárok na používání elektrického světla po celou noc, měl nárok jen na normální používání světla, nikoliv pomocí vypínače bez klíče podle své potřeby.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1932, Rv I 1458/30.)
Žalobou, o níž tu jde, domáhali se nájemníci na majitelce domu, by byla uznána povinnou na místě vypínače ode dne 3. května 1929 v průjezdě domu připevněného klíčem zamknutého připevniti obyčejný neuzamknutý vypínač a tím žalobcům umožniti, by podle svého nájemního práva jako před 3. květnem 1929 mohli elektrické osvětlení průjezdu a schodů zapnouti a ho použiti. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl z těchto důvodů: Rozhodnutí v souzeném případě záviselo na řešení otázky, zda mají žalobci podle nájemní smlouvy nárok na používání domovního osvětlení po celou noc. Podle domovního řádu jest tuto otázku zodpověděti v neprospěch žalující strany, poněvadž v § 17 řádu jest výslovně uvedeno, že se osvětlení shasíná o 9. hod. večerní a že si pak každý obyvatel domu při užívání schodů musí sám opatřiti světlo. Jest nesporno, že tento domovní řád platí pro nájemní poměr, o nějž tu jde. Ovšem jest správné, že za průvodního řízení v prvé stolici vyšlo najevo, že domovní osvětlení bylo nájemníky používáno i po 9. hodině večerní, ba po celou noc. Rovněž jest správné, že žalovaná sama nechává nyní světlo svítí ti až do 10. hodiny v noci. Přes to má odvolací soud za to, že i když se přihlíží k těmto okolnostem, nepřísluší žalobcům žalovatelný nárok, jejž uplatňovali žalobou. Především jest zajisté věcí domácího, by se staral o osvětlení v domě a učinil co do času a způsobu tohoto osvětlení potřebné opatření. Nelze právem tvrditi, že tím, že osvětlení v domě bylo tak jak je dotvrzeno jednotlivými svědky a jak je v souhlasu s prvním soudcem lze míti za prokázané, nájemníci již nabyli žalovatelného právního nároku na udržování tohoto stavu. Neboť jest přihlížeti k tomu, že domácí má spravovati dům, k čemuž také patří i úprava osvětlení v domě, a že nájemníci mají jen nárok na normální jeho používání. Za normální používání však platí zajisté, co jest uvedeno v domovním řádu. V souvislosti s tímto budiž ještě uvedeno, že žalovaná strana byla i konkrétními okolnostmi nucena k této změně v osvětlení v domě; neboť na základě výpovědi svědka Josefa H-a jest míti za prokázáno, že zneužíváním světlo často celou noc hořelo, a že těmto zneužíváním nebylo lze odpomoci. Na základě výpovědi téhož svědka jest dále prokázáno, že bylo v tomto ohledu přímo činěno čtveráctví se žalovanou, jelikož bylo světlo zúmyslně v noci, když již bylo zhasnuto, zase rozsvíceno. Přihlíží-li se k tomu, že se jednak takové nepříjemnosti v domě žalované přihodily, a že naopak jí hrozilo zavření elektrického světla pro. případ, kdyby mělo světlo celou noc hořeti, jak to z výpovědi svědka Josefa H-a ve spojení s výpovědí svědka Karla T-a a tam uvedených podmínek pro užívání proudu vyplývá, nelze tento právní případ zajisté řešiti jinak, než ve prospěch žalované strany, poněvadž na jedné straně měla důvod, by do budoucna oněm nepřístojnostem čelila, a na druhé straně, používajíc svých práv jako domácí, opatření to žalující stranou napadené mohla činiti i k obraně proti újmě jí samé hrozící.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Pro řešení tohoto sporu jest jediné rozhodné, zda v nájemní smlouvě buď výslovně buď mlčky bylo přiznáno žalující straně jako nájemníkům právo užívati elektrického světla pomocí vypínače bez klíče podle její potřeby. Jest vedlejší, jaké podmínky o odběru proudu měla žalovaná s elektrickými závody, a jest proto bez významu, zda v té příčině odvolací soud učinil zjištění vadné. I to, kdy se podle domovního řádu osvětlení v domech zhasíná, a zda řád ten platí i pro sporný nájemní poměr, jest nerozhodné, a není třeba zkoumati, zda odvolací soud učinil v té příčině zjištění protispisové. I kdyby žalující strana byla oprávnění jí příslušejícího na základě smlouvy zneužívala, nebylo by to podle zákona důvodem, by ji žalovaná v oprávnění tom, pokud by jí příslušelo, zkracovala. Byla proto okolnost ta a důsledkem toho i její zjištění bezvýznamné. Pro právní posouzení jest jen rozhodné, co bylo uvedeno na počátku. Že nebylo v té příčině výslovného ustanovení smluvního, bylo nižšími soudy zjištěno. Šlo by tedy jen o to, zda se tak nestalo mlčky. Správně uznal odvolací soud, že tím, že stav co do osvětlení v domě byl, nenabyla žalující strana žalovatelného právního nároku na jeho udržení. Výtku, že odvolací soud neučinil tu zjištění a že platí proto zjištění prvního soudu, jest vyříditi tím, že nejde o skutkové zjištění, nýbrž o právní úsudek. Zařízení, kterým mělo býti v domě udržováno potřebné světlo, patřilo do oprávnění pronajímatelů jako vlastníků domu a mohli je učiniti podle vlastní vůle, pokud tím nejednali proti smlouvě nebo proti platným předpisům; mohli tedy i osvětlovati vnitřek domu přes čas, pokud to žádalo obyčejné užívání nájemníky. Nelze tedy, jak dovolatelé míní, mluviti o tom, že dřívější majitelé poskytli tím nájemníkům právo užívati světla oním způsobem. Avšak způsob umístění vypínače svědčí přímo proti úsudku, že zařízením tím mělo býti nájemníkům dáno právo užívati světla v domě podle potřeby kdykoliv. Žalující strana sama prohlásila, že nežádá neobmezené osvětlování, a prohlašuje opětně, že nežádá osvětlovaní po celou noc, nýbrž jen podle potřeby, ku použití záchodu v noci, při vracení se z práce v noci a vůbec v nutných případech. Poněvadž vypínač byl v přízemí v průjezdu, byli by musili nájemníci, když světlo zhasli, konati tutéž cestu po tmě. Jinak by světlo hořelo dále, možná celou noc, což ani žalující strana sama nežádá. Když vycházeli z bytu na záchod nebo za jinou potřebou, nemohli si nájemníci světlo rozsvítili, poněvadž by k vypínači byli musili jíti napřed potmě. Správně uznal odvolací soud, že žalující strana má jen nárok na normální používání světla, ana podle nájemní smlouvy neměla nárok na jeho používání po celou noc. Názor, že již vzhledem k tomu, že záchod jest ve dvoře a že žalující strana následkem svého povolání přichází v noci domů, jest osvětlení schodů bezpodmínečně nutné, padá již tím, že osvětlení k tomu účelu potřebné může býti opatřeno jiným způsobem (uzavřeným světlem ve svítilně), při čemž nerozhoduje, zda žalující strana jest s to, by při svých poměrech použila tohoto způsobu. Ostatně prosbě žalobní tak, jak zněla, nebylo by lze vyhověti již proto, že žalující strana nemá právo požadovati na žalované jako majitelce domu, by opatřila potřebné osvětlení v domě určitým způsobem, ana žalující strana nenabyla smluvního nároku na tento určitý způsob, nýbrž nejvýše jen, by opatřila jakýmkoliv způsobem potřebné osvětlení. To také žalovaná strana v podstatě namítala. Proto jest bez významu, že žalující strana platila paušál za osvětlení průjezdu, schodů a předsíně.
Citace:
Čís. 11359. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 107-109.