— Čís. 11544 —
Čís. 11544.
Bylo-li dítě v době, kdy bylo vyhověno (prvým soudem) žádosti otce o prodloužení otcovské moci, ještě nezletilé, jest je zatím pokládati za osobu nesvéprávnou, jež může podati rekurs do usnesení, vyhovujícího žádosti o prodloužení otcovští moci, jen svým zákonným zástupcem (zřízeným mu zvláštním opatrovníkem), nikoliv samo zcela samostatně.
(Rozh. ze dne 8. dubna 1932, R I 241/32.)
Opatrovnický soud vyhověl usnesením ze dne 14. listopadu 1931 žádosti manželského otce, by byla prodloužena otcovská moc nad Bedřiškou V-ovou, narozenou dne 21. listopadu 1910. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl odvolací rekurs Bedřišky V-ové.
Důvody:
Otcově žádosti o prodloužení otcovské moci bylo vyhověno usnesením příslušného okresního soudu ze dne 14. listopadu 1931 a toto usnesení bylo nadřízeným sborovým soudem prvé stolice schváleno usnesením' ze dme 18. listopadu 1931. Tou dobou byla dovolací rekurentka, jsouc narozena dne 21. listopadu 1910, ještě nezletilá, a jest ji proto zatím pokládati za osobu nesvéprávnou (srov. Ehrenzweig, System des Öesterreichischen Privatrechtes, II/2, Familien- und Brbrecht, Vídeň 1924, § 459, str. 233, Krasnopolski, Familienrecht, Vídeň 1911, § 50, str. 257, a zejména Klang, Komentär zum Bürgerlichen Gesetzbuch, Vídeň 1930, u §§ 172, 173, str. 244 a citované tam rozhodnutí Nejvyššího soudu ve Vídni, Not. Ztg. čís. 16 ročník 1914). Osoby nesvéprávné musí podle § 7 (2) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n. býti zpravidla zastoupeny zákonným zástupcem a mohou samostatně podati rekurs jen, je-li to stanoveno v zákonech zvláštních. Než takového zvláštního ustanovení pro případ, o nějž jde, není ani v občanském' zákoníku ani v jiných zákonech, a mohla tudíž dovolací rekurentka podati rekurs jen svým,zákonným zástupcem, pokud se týče zřízeným jí zvláštním opatrovníkem, nikoli sama zcela samostatně (tak také Dr. Václav Hora, Soudní nesporné řízení, v Praze 1931, str. 120), při čemž se k opačnému mínění rekursního soudu podotýká, že § 37 zákona nejedná o způsobilosti, jednati na soudě, nýbrž ji předpokládá. Opatrovník Josef B. prohlásil již o rekursu proti usnesení soudu prvé stolice, že se k stížnosti nepřipojuje, a bylo proto dovolací rekurs odmítnouti, jelikož byl podán osobou nejsoucí způsobilou jednati před soudem.
Citace:
č. 11544. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 408-409.