Čís. 7842.

Pro odklad exekuce (§ 42 čís. 5 ex. ř.) k vydobytí nedoplatků okresní nemocenské pojišťovny stačí, že byly proti exekuci podány námitky. Námitky jest podati u okresní politické správy. Vedena-li exekuce zabavením a prodejem movitostí, lze povoliti pouze odklad prodeje, nikoliv však i odklad zabavení.
(Rozh. ze dne 3. března 1928, R I 58/28.)
Návrhu dlužníka, by byl povolen podle § 42 čís. 5 ex. ř. odklad exekuce zabavením a dražbou svršků vedené okresní nemocenskou pojišťovnou v L. k vydobytí nedoplatků na příspěvcích, ježto podal u okresní politické správy v L. námitky proti platebnímu rozkazu (exekučnímu titulu), soud prvé stolice vyhověl, vycházeje z názoru, že jde o námitky po rozumu § 35 ex. ř. Rekursní soud dlužníkův návrh na odklad exekuce zamítl. Důvody: Názoru prvého soudu nelze přisvědčiti. Námitky podle § 35 druhý odstavec ex. ř. jednak musí býti podány u úřadu, od něhož vyšel exekuční titul, jednak musí spočívati podle prvého odstavce téhož § na skutečnostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exekučního titulu, jenž jest základem tomuto řízení. Za takové námitky nelze pokládati námitky, které podala povinná strana u okresní politické správy v L. proti právoplatnému platebnímu rozkazu okresní nemocenské pojišťovny v L.; neboť ani nebyly podány u úřadu, od něhož vyšel exekuční titul, ani je nelze pokládati za námitky, podle § 35 druhý odstavec ex. ř., ježto, jak z jejich obsahu plyne, nespočívají na skutečnostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exekučního titulu, nýbrž na skutečnostech, které zde již byly dříve, než exekuční titul vznikl. Ostatně nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sb. n. s. čís. 5216 zásadně vyslovil, že za námitky podle § 35, druhý odstavec ex. ř. nelze pokládati ony, jež byly podány u okresní politické správy proti platnosti a vykonatelnosti nároků okresní nemocenské pokladny (pojišťovny) na zaplacení příspěvků. Není zde tudíž důvodu k odložení exekuce podle § 42 čís. 5 ex. ř.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu a změnil napadené usnesení v ten smysl, že povolil odklad exekuce dražbou svršků až do právoplatného vyřízení námitek podaných dlužníkem proti exekučnímu titulu podle § 35, druhý odstavec, ex. ř. u okresní politické správy v L.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti částečně oprávněnost. Dlužník učinil návrh na odklad exekuce podle § 42 čís. 5 ex. ř., uváděje, že podal proti exekučnímu titulu námitky podle § 35 druhý odstavec ex. ř. u okresní politické správy v L. Pokud rekursní soud vyslovil právní názor, že se v námitkách neuplatňují skutečnosti, vymáhaný nárok zrušující nebo zastavující, stačí poukázati na rozhodnutí sb. n. s. čís. 6672, v němž bylo vysloveno, že vyúčtování, které má nastati ohledně vymáhaných nedoplatku, muže míti po případě v zápětí zánik vymáhané pohledávky a že stačí pro odklad exekuce, že námitky byly podány. Že tyto námitky byly skutečně podány, vyplývá ze spisů okresní politické správy v L. Ani druhý důvod, pro který rekursní soud návrhu na odklad exekuce nevyhověl, že námitky nebyly podány u úřadu, od něhož vyšel exekuční titul, neobstojí, neboť podle § 175 zák. ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, připojuje sice nemocenská pojišťovna sama doložku o vykonatelnosti platebního výměru, avšak rozhodnutí o opravných prostředcích proti platebním výměrům náleží podle § 239 cit. zák. politickým úřadům a proto jest okresní politická správa také povolána rozhodovati o řečených námitkách dlužníka, a jest tedy úřadem, který jest míněn v § 42 čís. 5 ex. ř. Přes to však nebylo lze vyhověti návrhu dlužníka na odklad exekuce v plném rozsahu, neboť podle § 44 ex. ř. nemá býti povolován odklad exekuce, může-li exekuce býti počata, aniž by s tím pro toho, kdo žádá za odklad, spojeno bylo nebezpečí majetkové újmy nenahraditelné nebo těžce napravitelné. Poněvadž s pouhým zabavením movitých věcí dlužníka nebezpečí takové spojeno není, bylo zabavení mezitím provedené zachovati v platnosti. Naproti tomu bylo však povoliti odklad exekuce dražbou zabavených předmětů, neboť jest známo, že se při exekučním prodeji prodávají zabavené věci pod cenou a že tím vzniká škoda pro jejich majitele. Je tu tedy nebezpečí těžko nahraditelné ztráty podle § 44 ex. ř.

Citace:

č. 7842. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 386-387.