Čís. 8160.

Odhad za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.
Jde o zmatek podle obdoby § 477 čís. 4 c. ř. s., povolil-li soud znal cům, by podali posudek písemně, a rozhodl o odhadní ceně, neposkytnuv stranám možnost nahlédnouti do písemných posudků nebo zvěděti o jich obsahu při zvláštním roku, podati proti nim námitky a připomínky a dávati znalcům otázky.

(Rozh. ze dne 22. června 1928, R I 451/28.) V odhadním řízení za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti stanovil soud prvé stolice odhadní cenu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a uložil prvému soudu, by v řízení pokračoval a znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávnění. První soud zahájil sice odhadní řízení podle zákona, ustanovil znalce, oznámil je včas stranám k podání případných námitek a provedl ohledání nemovitostí za účastenství stran, povolil však znalcům, by podali posudek písemně, a rozhodl o odhadní ceně, aniž poskytl stranám možnost a příležitost nahlédnouti do písemných posudků, nebo zvěděti o jich obsahu při zvláštním roku, podati proti nim námitky a připomínky, a klásti znalcům otázky. Tímto postupem byly porušeny předpisy § 2.čís. 5 nesp. říz., že strany mají býti slyšeny o všech pro soudní rozhodnutí podstatných okolnostech, dále § 272 nesp. říz. a § 289 c. ř. s., že pro způsob provádění i nesporného odhadu platí předpisy procesního řízení, tedy nyní civilního soudního řádu, strany mají právo býti přítomny při podávání posudku a klásti znalcům otázky za účelem jeho vysvětlení a doplnění nebo přezkoumání jeho správnosti a spolehlivosti. Vytknutý postup nelze srovnati ani s předpisy reálního odhadního řádu pro nemovitosti ze dne 27. května 1896, čís. 78 ř. zák., neboť i podle těchto musí v případech, kde znalci nepodali posudek hned při ohledání nemovitosti, podle §§ 26 a 31 býti stranám poskytnuta ještě před konečným usnesením o odhadní ceně příležitost, aby podaly proti posudku znalců námitky. Pro nezákonný postup soudu trpí řízení zmatečností podle obdoby § 477 čís. 4 c. ř. s., proto musilo býti mimořádnému rekursu podle § 16 nesp. říz. vyhověno a uznáno, jak se stalo.

Citace:

č. 8160. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 936-937.