Čís. 7806.

Žaloba o oduznání manželského původu dítěte podle § 159 obč. zák.
Záleží na tom, zda zájemníkům by bylo bývalo možným zvěděti o pobytu nepřítomného, kdyby byli vynaložili onu průměrnou píli a námahu, kterou nutno na každém rozumném člověku při spravování jeho rodinných věcí spravedlivě žádati.
(Rozh. ze dne 23. února 1928, Rv I 1324/27.)
Žaloba Boženy a Jarmily K-ových proti opatrovníku Josefa K-a, by bylo uznáno právem, že žalobkyně nejsou manželskými dětmi Josefa K-a, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle výslovného předpisu § 9 cis. nař. ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák. (třetí dílčí novely k obč. zák.) přísluší — v předchozích §§ blíže upravené — právo, popírati manželské zrození, jen dětem, jimž dne 1. ledna 1917 nebylo více než 3 leta. Božena K-ová jest podle křestního listu narozena dne 21. března 1911, bylo jí tedy dne 1. ledna 1917 již více než tři leta. Odvolací soud proto právně nepochybil (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), uznav, že se její žaloba nemůže již z tohoto důvodu setkati s úspěchem. Dne 18. března 1915 narozená Jarmila K-ová má sice právo popírati manželské zrození, ale právem (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) zamítl odvolací soud i její žalobu, shledav, že tu není zákonného předpokladu § 159 obč. zák., že od jejího narození je pobyt žalovaného Josefa K-a trvale neznámým. Podle zjištění odvolacího soudu byl Josef K. v době od 22. listopadu 1918 až do 20. února 1926 třikráte předmětem úředních jednání různých bezpečnostních úřadů. Z této skutečnosti usuzuje odvolací soud právem, že jeho pobyt tehdy nebyl neznám. Bylť úředně zjištěn. Nesejde na tom a není proto ani podstatnou vadou řízení (§ 503 čís. 2 c. ř. s.), že nižší soudy nezjistily, zda byl o dočasném úředně zjištěném pobytu Josefa K-a alespoň někdo ze súčastněných osob — dovolání míní patrně jeho rodinu a osoby jejího nejbližšího okolí — vyrozuměn. Jde jen o to, zda osobám, které měly právní zájem, o jeho pobytu zvěděti, to bylo možné, kdyby byly vynaložily onu průměrnou píli a námahu, kterou nutno na každém rozumném člověku při spravování jeho rodinných věcí spravedlivě žádati. A tu nelze v souzeném případě neuznati, že by zájemníkům bylo bývalo lze — po případě pomocí opatrovnického soudu nezl. dětí Josefa K-a — občasným dotazem u policejního ředitelství v Praze, po případě též u jeho domovské obce, u níž se úřední zprávy o trestech a o pobytu odsouzených zpravidla sbíhají, jeho pobyt zvěděti, kdyby byli chtěli nebo se o to byli vážně pokusili.

Citace:

č. 7806. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 314-315.