Čís. 8062.

Žaloba, domáhající se pouhého určení, že došlo k zániku určitého právního poměru, není důvodem odkladu exekuce.
(Rozh. ze dne 19. května 1928, R II 132/28.)
Návrhu dlužníka na odklad exekuce k vydobytí služebních požitku soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelka podala žalobu s touto prosbou: »Určuje se, že nárok žalované proti žalobkyni z rozsudku nejvyššího soudu v Brně ze dne 7. ledna 1925 zanikl tím, že žalovaná odmítla přijati a nastoupl ti místo, které jí žalobkyně v říjnu 1925 nabízela za stejných služebních podmínek, jaké měla u dřívější zaměstnavatelky.« Jak z doslovu této žalobní prosby patrno, omezuje se žaloba jen na určení, že skutečností po vzniku exekučního titulu nastalou zanikl nárok Marie P-ové na důchod. Prosba žalobní má doslov, jaký mívají žalobní prosby při žalobě podle § 35 ex. ř., ale přes to nejde o žalobu podle § 35 ex. ř., ježto v den podání této žaloby, — kterýžto den jest pro posouzení právní povahy žaloby po rozumu § 29 j. n. rozhodný, — nebyla ještě povolena exekuce pro důchodové splátky. Ale ani o jinakou žalobu, na jejímž podkladě bylo by lze podle § 42 č. 5 ex. ř. žádati o odklad exekuce, v tomto případě nejde, ježto se žaloba domáhá jen určení, že došlo k zániku určitého právního poměru. Nelze přisvědčiti názoru stěžovatelky, že nemusila žalobou žádati, by určeny byly závazky — správněji řečeno povinnosti — které žalované straně vzniknou, bude-li vysloveno zjištění podle prosby žalobní, ježto prý každému je jasno, že tímto zjištěním pomíjí povinnost žalující strany platiti důchod. Názor stěžovatelky odporuje právní podstatě žaloby určovací. Negativním určením zjišťuje se — Čís. 8063 až 8064 —
745
jen, že tu není určitého práva nebo právního poměru, vyslovuje se tedy jen, že tu není nároku, nezrušuje se však a neprohlašuje ani jinak bezúčinným exekuční titul, tak že určení neexistence určitého práva nebo právního poměru nevadí tomu, by exekuce byla povolena a provedena. Žalobou určovací se tudíž dlužník proti exekuci brániti nemůže.

Citace:

Čís. 8062. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 772-773.