Poštovní spořitelna.

I. P. sp. byla zřízena zák. ze dne 23. IX. 1930, č. 143 Sb. o p. sp-ě. Podle dikce zákona byla p. sp. zřízena jako ústav nový (§ 1 zákona zní: „V republice Československé se zřizuje poštovní spořitelna”). Ve skutečnosti vznikla p. sp. přeměnou poštovního úřadu šekového, který byl zřízen zák. ze dne 11. III. 1919, č. 140 Sb., aby byly zřízeny poštovní úřady šekové pro území státu československého, pokud se týče vlád. nař. ze dne 21. VII. 1919, č. 415 Sb., jímž se provádí zák. č. 140/1919 Sb. Poštovní úřad šekový zahájil činnost dne 1. VIII. 1919, do kteréhožto dne vykonávala jeho činnost p. sp., zřízená dnem 20. XI. 1918 přechodně pouhým nařízením generálního ředitele pošt a telegrafů, č. 3073-Pp-Gř.-18 ze dne 12. XI. 1918 za tím účelem, aby se zachytily hotovosti odplývající do vídeňské p. sp-y. Poštovní úřad šekový vykonával již z velké části činnost p. sp-y tak, jak ji zákon č. 143/1930 Sb. stanovil, jednak podle zák. č. 140/1919 Sb. a vlád. nař. č. 415/1919 Sb., jednak podle zmocnění daných mu zvláštními předpisy. Poněvadž zákon tuto činnost rozšiřuje a nově formuluje, a poněvadž se i správa ústavu jinak upravuje a ústavu se dostává nového pojmenování, bylo s hlediska legislativního nutno přijmouti dikci v § 1 zák. č. 143/1930 Sb. obsaženou. Dnem 29. X. 1930, kdy zák. č. 143/1930 Sb. nabyl účinnosti, poštovní úřad šekový (centrála v Praze i pobočka v Brně, zřízená vlád. nař. č. 52/1926 Sb. )zanikl. P. sp. (centrála v Praze i pobočka v Brně) vstoupila tímto dnem ve veškerá práva a převzala všechny povinnosti poštovního úřadu šekového (centrály v Praze i pobočky v Brně). Na p. sp-u přešlo tímto dnem také jmění poštovního úřadu šekového a správa peněz a jiných hodnot jemu svěřených. P. sp. převzala také působnost poštovního úřadu šekového jako Náhradové banky pro pozemkovou reformu podle náhradového zák. ze dne 8. IV. 1920, č. 329 Sb., jakož i veškerá práva a všechny závazky vzniklé z činnosti poštovního úřadu šekového ve funkci Náhradové banky podle ustanovení vlád. nař. č. 361/1922 Sb. Dále převzala p. sp. ve svou správu a úschovu jmění a hodnoty, které poštovní úřad šekový přijal v úschovu a správu podle zák. ze dne 25. IV. 1924, č. 88 Sb. o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového. P. sp. nastoupila také v působnost poštovního úřadu šekového jako přejímajícího ústavu k provedení úkonů, vyplývajících z úmluv a dohody o p. sp-ě rakouské a uherské podle zák. č. 232/1926 Sb. a č. 148/1924 Sb., a převzala veškerá práva a všechny závazky poštovního úřadu šekového z obou těchto zákonů. P. sp. jest státním ústavem a platí pro ni ustanovení zák. č. 404/1922 Sb. o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plni ti úkoly správní a vlád. nař. č. 206/1924 Sb. P. sp. náleží do oboru poštovní správy. P. sp. zůstává při tom samostatným podnikem, který figuruje ve státním rozpočtu samostatnou kapitolou a který také samostatně bilancuje. P. sp. jest právnickou osobou. Ve své činnosti nabývá samostatně práv, bere na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze, uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje o to, aby byly vhodně a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. P. sp. není povinna zápisem do obchodního rejstříku.
II. V čele p. sp-y jest guvernér, který vykonává za, osobní odpovědnosti bezprostřední správu p. sp-y a zejména ji zastupuje na venek. Před soudy zastupuje p. sp-u finanční prokuratura. Zástupcem guvernéra jest viceguvernér. Správními orgány p. sp-y ve smyslu vlád. nař. č. 206/1924 Sb. (§§ 6 až 13) jsou správní sbor a výkonný výbor. Správní sbor má 12 členů a tolikéž náhradníků. Živel laický jest ve správním sboru zastoupen kromě zástupce Národní banky Československé 3 členy, a to 1 zástupcem peněžnictví, 1 zástupcem obchodu, průmyslu a živností a 1 zástupcem zemědělství. Správnímu sboru p. sp-y přísluší usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují úpravy zákonem nebo nařízením vlády, zejména jde-li o změnu působnosti p. sp-y, o pravidlech p. sp-y a jejich změnách, o směrnicích pro uložení disponibilních hotovostí, o instrukcích a jednacích řádech a pod. Usnesení správního sboru podléhají schválení ministra pošt a telegrafů. Výkonný výbor p. sp-y jest v hranicích kompetence jednacím řádem mu vymezené autonomním orgánem, který vyřizuje věci obchodní správy p. sp-y a projednává předběžně otázky, které vyžadují usnesení správního sboru. Také usnesení výkonného výboru podléhají schválení ministra pošt a telegrafů. P. sp-ě přísluší pro její pohledávky vzniklé z činnosti, k níž jest podle zákona oprávněna, přednostní zástavní právo na cenné papíry a jiné movité věci dlužníkovy, které jí dlužník odevzdal jako jistotu nebo jejichž držby nebo detence p. sp. od něho kdykoli a k jakémukoli účelu nabyla. Toto právo přísluší jí i tehdy, byl-li na jmění dlužníkovo prohlášen konkurs. Zástavní právo p. sp-y jest širší než kupecké právo zástavní a retenční podle čl. 310 až 315 všeobecného zákona obchodního a jest odůvodněno jednak finančně-hospodářským posláním p. sp-y, jednak tím, že za peníze u p. sp-y uložené ručí stát. Obdobně rozšířené zástavní právo mají i jiné veřejné ústavy a ústavy podléhající státnímu dozoru (čl. III nař. státního a justičního ministerstva č. 110/1865 ř. z., živnosti zastavární podle § 4 zák. č. 48/1885 ř. z. a živnosti bankéřské podle § 9 zák. č. 241/1924 Sb.). Také zemské úvěrní ústavy (Zemská banka a Hypoteční banka česká) a rovněž i Národní banka Československá požívají vzhledem k svému poslání rozšířeného zástavního práva.
III. P. sp. obstarává: 1. Službu šekovou. Provádí platy ve prospěch nebo k tíži vlastníků šekových účtů. Pohledávky na šekových účtech se úročí 1%. 2. Službu spořitelní. Přijímá na vkladní knížky vklady, úrokuje je 3% a vyplácí z nich požadované částky. 3. Zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených poštovní spořitelně ve službě šekové a spořitelní. Kupuje a prodává na vlastní účet československé státní papíry a jiné veřejné dluhopisy sirotčí jistoty, poskytuje zápůjčky na cenné papíry nejdéle na 3 měsíce, eskontuje cenné papíry a kupony, jsou-li splatný do 3 měsíců, eskontuje směnky dospívající do 3 měsíců a 5 dnů, jsou-li podepsány třemi úvěru hodnými osobami nebo firmami, činí vklady na běžné účty peněžních ústavů a pod. Výpočet této činnosti v zákoně jest taxativní. 4. Jinou hospodářskou a obchodní činnost. Kupuje a prodává na cizí účet státní papíry, kupuje a prodává cenné papíry sirotčí jistoty pro vlastníky šekových a spořitelních účtů, inkasuje směnky, šeky, poukázky, cenné papíry a kupony, uschovává a spravuje cenné papíry a jiné hodnoty a provádí platy do ciziny pro vlastníky šekových a spořitelních účtů. Také výpočet této činnosti v zákoně jest taxativní. 5. Finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení.
P. sp. sestavuje účetní uzávěrku podle předpisů pro státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření. Účetní uzávěrka se předkládá k účetnímu přezkoušení stálé revisní komisi pro p. sp-u, zřízené podle zák. č. 404/1922 Sb. a vlád. nař. č. 206/1924 Sb. Účetní uzávěrka projednaná pak předběžně ve výkonném výboru p. sp-y a schválená správním sborem p. sp-y předkládá se nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, který ji schvaluje s definitivní platností. O své činnosti podává p. sp. každoročně s účetní uzávěrkou obchodní zprávu, kterou uveřejňuje. Z ryzího bilančního zisku se tvoří a dotuje reservní fond určený ke hrazení případných bilančních ztrát po tak dlouho, až dosáhne výše 5% peněz svěřených ústavu ve službě šekové a spořitelní podle stavu vykázaného v účetní uzávěrce za správní rok, o jehož zisk jde. Jakmile dosáhne reservní fond této výše, odvede se bilanční zisk státní pokladně. Nestačil-li by reservní fond k úhradě případných bilančních ztrát, uhradí je státní finanční správa. Vklady na šekových a spořitelních účtech, jakož i úroky z nich se promlčují ve 40 letech. P. sp. jest osvobozena od zvláštní daně výdělkové a daně rentové. Úroky ze vkladů up. sp-y jsou osvobozeny od daně rentové. Veškeré listiny a veškerá jednání ve vzájemném styku p. sp-y s jejími účastníky jsou kromě šeků osvobozeny od kolků a poplatků. P. sp., její zaměstnanci a poštovní úřady jsou povinni zachovávati služební a obchodní tajemství.
IV. P. sp. jest ústavem sui generis. Její činnost jest obdobná činnosti jiných peněžních ústavů a také její vnitřní organisace má mnoho stejných znaků. Od peněžních ústavů se však liší p. sp. svojí organickou souvislostí s poštovními úřady, které fungují jako její filiální pokladny, přijímajíce platy pro šekové i spořitelní účty a provádějíce výplaty šekovými platebními poukázkami a výplaty na vkladní knížky. Takto organisována poskytuje p. sp. veřejnosti na jedné straně jednoduchý, pružný a levný aparát pro nejrychlejší vykonávání platů všeho druhu v tuzemsku i v cizině, v nichž převládají platy bez hotových (v r. 1931 68%) se všemi příznivými důsledky pro jednotlivce i celé národní hospodářství, na druhé straně umožňuje občanům republiky ukládati svoje přebytky na mírný úrok u bezpečného ústavu státního. Hotovosti u p. sp-y shromážděné obracejí se pak ve prospěch celého národního hospodářství. P. sp. je ukládá z největší části ve státních papírech a také úspory svých vkladatelů proměňuje ve státní papíry, razíc jim tak cestu do nejširší veřejnosti. Svojí finanční silou jest p. sp. oporou státní správě finanční, která také používá zařízení p. sp-y téměř pro veškerou svoji službu per cep ční a výplatní. P. sp. se účastní význačnou měrou všech emisí státních. P. sp. jest členem konsorcia pro úvěrové operace státní.
V. Za první desetiletí otevřela p. sp. 100176 šekových účtů, na nichž bylo provedeno 500981970 vkladů v částce 78926053164540 Kč a 156382553 výplaty v částce 786625274918-70 Kč, takže celkový obrat byl 1575885806564-10 Kč. Koncem r. 1931 jest již 111.738 šekových účtů, na nichž byla dne 31. XII. 1931 pohledávka 1927375483-13 Kč. Na těchto účtech bylo během téhož roku provedeno vkladů i výplat v úhrnné částce 234064211948-79 Kč. Obrat eskontu a lom- bardu byl v tomto roce 2684357895-50 Kč, obrat v cenných papírech 1806433608-53Kč. P. sp. spravovala vlastních i cizích deposit ve vlastní, cizí a zvláštní úschově za 2583608755-31 Kč. Ve službě spořitelní, o níž byla činnost p. sp-y zák. č. 143/1930 Sb. rozšířena, bylo vydáno za dobu od 1. VI. 1931, kdy byla spořitelní služba zavedena, do 30. IX. 1932 100586 vkladních knížek, na nichž jest uloženo 57428028-10 Kč.
VI.P. sp-y jsou téměř ve všech kulturních státech důležitou a nezbytnou součástí veřejnohospodářských zařízení. Zařídily si je nejen státy, jež neměly dosud organisovaného přijímání a opatrování úsporných vkladů, nýbrž i státy s dokonalým systémem spořitelen a jiných ústavů. První p. sp-u vůbec má Anglie, kde již v r. 1807 bylo pomýšleno na její zřízení, avšak došlo k němu až v r. 1861. Její úspěch byl podnětem i jiným evropským státům, aby touto institucí doplnily organisaci státních zařízení. K. 1865 zakládá p. sp-u Belgie, r. 1876 Itálie, r. 1880 Rumunsko, r. 1881 Nizozemí, r. 1882 Francie a Rakousko, r. 1884 Švédsko. Potom následuje Finsko, Rusko, Bulharsko, Turecko, Řecko (1915), Španělsko (1916) a po světové válce i Jugoslávie a Polsko. Ze států mimoevropských má jednu z prvních p-ch spořitelen Kanada (1868), Japonsko 1875), Spojené státy severoamerické (1911), Indie, Egypt, Čína atd. Také v Německu bylo v letech 80tých po několik let v říšském sněmu i v denním tisku uvažováno o zřízení p. sp-y. Nedošlo k němu pouze pro odpor některých spolkových států (hlavně Saska) proti zřízení nového ústředního říšského orgánu, ač ve veřejnosti byla důležitost p. sp-y uznávána. Ve vývoji organisace p-ch spořitelen se jeví dva směry. V západní Evropě, Anglii v to počítajíc, omezují se p. sp-y pouze na přijímání úspor, neobstarávajíce samy zužitkování svěřených peněz a nezabývajíce se službou depositní. Tuto službu obstarávají státní ústavy depositní (v Anglii ,,Commis- sionars of the Reduction of National Debt“, ve Francii a Belgii „La Caisse des dépóts et consignations“, v Itálii „Cassa dei depositi e prestiti“). Jiným směrem bral se vývoj organisace p-ch spořitelen v ostatních , evropských zemích, hlavně pod vlivem organisace p. sp-y vídeňské. Dr. Coch, zakladatel a první ředitel vídeňské p. sp-y, organisoval ji v r. 1882 původně podle nejlepšího vzoru anglického, ale již v následujícím roce nastoupil jiné cesty. Aplikoval šek na spořitelní službu a vybudoval službu šekovou, která se stává již r. 1887 stěžejní činností ústavu. Rozvoj spořitelní í šekové služby vytvořil z vídeňské p. sp-y silný ústav, který přejímal postupně činnost, kterou v západní Evropě vykonávají státní ústavy depositní. Sem patří úschova a správa deposit vlastních i cizích, a to jak veřejných tak i soukromých, nákup státních dluhopisů pro vkladatele atd. Není-li funkce vídeňské p. sp-y v tomto směru tak rozsáhlá jako depositních ústavů v západní Evropě, jest za to mnohotvárnější, neboť k ní přistupuje i spolučinnost při emisích státních půjček. Podle vídeňského vzoru organisovalo p. sp-u Maďarsko, Jugoslávie a Polsko a zák. č. 143/1930 Sb. i Československo. Západní státy evropské (Francie, Belgie, Nizozemí a Itálie) následují vzoru vídeňského potud, že přejímají službu šekovou, nepoužívajíce však jako základny pro zřízení instituce šekové p-ch spořitelen nebo řečených ústavů depositních, nýbrž zakládajíce nové peněžní instituce státní, jež jsou v Rakousku, Maďarsku, Polsku, Jugoslávii a Československu representovány jediným ústavem.
Eduard Fischer.

Citace:

Poštovní spořitelna. Slovník veřejného práva Československého, svazek III. P až Ř. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1934, s. 317-320.