Čís. 10090.

Žalobu o vrácení darovaných nemovitostí pro hrubý nevděk obdarovaného nelze knihovně poznamenati.
(Rozh. ze dne 22. srpna 1930, R II 263/30).
Návrhu, by byla knihovně poznamenána žaloba o vrácení darovaných nemovitostí, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Žalobkyně, domáhající se uznání, že žalovaný jest povinen odstoupiti jí nemovitosti, která mu darovala, žádá, by tato její žaloba byla poznamenána na darovaných nemovitostech. Žádost taková jest podle § 61 knih. zák. oprávněna, napadá-li žalující strana vklad pro jeho neplatnost. To žalobkyně netvrdí. Odůvodňuje žalobní žádost tím, že se k ní žalovaný ukázal hrubě nevděčným. Měla proto prvá stolice žádost o poznamenání žaloby zamítnouti, a, když jí vyhověla, neodpovídá to ani stavu věci ani zákonu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs není opodstatněn. Podle § 61 knih. zák. jest poznámka spornosti přípustná jen tehdy, když se ten, kdo jest ve svém knihovním právu nějakým vkladem zkrácen, domáhá neplatnosti tohoto vkladu a žádá, by byl obnoven předešlý stav knihovní. Musel se tedy knihovní stav mezi stranami státi sporným. V tomto případě jest však platnost vkladu zřejmým předpokladem žaloby. Rekurentka má pravdu jen v tom, že poznámka spornosti podle § 61 knih. zákona jest přípustná i tehdy, když odpadl později právní důvod, na němž vklad spočíval, ale přezírá, že nežaluje o neplatnost odstupní smlouvy ze dne 25. června 1929, na jejímž základě byly nemovitosti žalovanému knihovně připsány, pokud se týče o neplatnost daru, nýbrž o vrácení těchto nemovitostí platně darovaných pro hrubý nevděk, opírajíc takto žalobu o důvod později nastalý. Dovolací rekurs jest tudíž neodůvodněný a nebylo mu proto vyhověno.

Citace:

č. 10090. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 248-248.