Čís. 10359.

Firma kupce jednotlivce není právním podmětem vedle něho a mimo něho. Několik firem téhož kupce jednotlivce nelze považovali za různé právní podměty. Věřitelé jedné firmy mohou se domáhati zaplacení svých pohledávek i ze jmění druhé firmy téhož dlužníka.
(Rozh. ze dne 25. listopadu 1930, Rv II 881/29).
Proti žalobě firmy G. namítali žalováni započtením vzájemné pohledávky z právního poměru s firmou D., jejímž majitelem právě tak jako majitelem firmy G. byl Alois G. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. O vzájemných pohledávkách uznal, že nejsou proti žalující firmě po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek jakož i rozsudek prvého soudu ve výroku o vzájemných pohledávkách a uložil prvému soudu, by o těchto vzájemných pohledávkách dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Jde o řešeni právní otázky, zda dovolatelé mohou uplatňovati vzájemné pohledávky proti žalující firmě ač, jak zjištěno, vznikly z právního poměru s firmou Julius D. Zjištěno a nesporno jest, že majitelem obou firem jest Alois G., jenž provozuje oba obchody pod různými firmami. Avšak firma kupce jest jménem, pod nimž obchod provozuje, netvoří a nepředstavuje však právní podmět vedle něho nebo mimo něho a také se nerozeznává u kupce jednotlivce mezi jeho soukromým a obchodním jměním jako při obchodních společnostech. Několik firem kupce jednotlivce nelze proto považovati za různé právní podměty. Věřitelé jedné firmy mohou se domáhati zaplacení svých pohledávek i ze jmění druhé firmy, neboť jde o jediného dlužníka (viz Staub-Pisko, Komentář čl. 15 § 1). jest tudíž dovolatele považovati za oprávněné, by proti pohledávce žalující firmy namítali započtením pohledávky z právního poměru proti firmě Julius D., jejíž majitelem jest, jak již bylo podotčeno, rovněž Alois G. Poněvadž se soudy nižších stolic, vycházejíce z mylného právního předpokladu nezabývaly otázkou jsoucnosti a výše vzájemných pohledávek dovolatelů, bylo uznati, jak se stalo (§ 496 čís. 2 a 3, §§ 510 a 513 c. ř. s.).

Citace:

č. 10359. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 786-786.