Čís. 10338.

Obnova řízení (§ 530 a násl. c. ř. s.).
Tvrzení žaloby o obnovu, že nemanželská matka v době, kdy se žalovaným základní rozepře ještě nesouložila, prohlásila, že jest těhotnou, může míti v základní rozepři vliv na soudní rozhodnutí v jeho prospěch, třebas by zůstalo při tom, že žalobce souložil s nemanželskou matkou v kritické době.
V řízení následujícím po povolení obnovy nejsou vyloučeny novoty zapadající do rámce důvodů, z nichž byla obnova povolena, to ani, když budou v rozporu se skutečnostmi, na nichž spočívá rozsudek pro zmeškání v základním sporu.
(Rozh. ze dne 21. listopadu 1930, Rv I 1894/29.)
Žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného bylo právoplatně vyhověno rozsudkem pro zmeškání. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalovaný základní rozepře obnovy řízení. Oba nižší soudy žalobu zamítly. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
V základní rozepři bylo pro zmeškání nynějšího žalobce pokládati podle §§ 442 a 396 c. ř. s. za pravdivé, že žalovaný souložil s matkou dítěte opětovně v kritické době, zejména koncem června 1927, v neděli, když byl v S. footbalový zápas s klubem z K. Právním důsledkem toho bylo, že žalobce byl uznán otcem dítěte, narozeného dne 14. ledna 1928. Kdyby se nynější jeho žaloba o obnovu opírala jen o ta nová tvrzení a důkazy, že se footbalový zápas konal teprve dne 28. srpna 1927, a že nemanželská matka obcovala také s jinými muži, bylo by ovšem souhlasiti se zamítnutím žaloby, neboť těmito důvody obnovy zůstala by nedotčena skutečnost opětovného obcování žalobce s nemanželskou matkou v kritické době, a nemohlo by býti přihlíženo ani k novému žalobcovu tvrzení, že souložil s nemanželskou matkou jen jednou, právě v den onoho footbalového zápasu, neboť tato skutečnost musila mu býti známa již při projednávání základní rozepře. Avšak v uplatněném důvodu obnovy, že se nemanželská matka přistěhovala do S. teprve dne 19. července 1927 a že se asi dva dny potom přiznala svědkyni J-ové, že jest těhotná s jiným mužem, jest, jak plyne z ostatních žalobcových vývodů, i další nové tvrzení, že nemanželská matka byla, když se přistěhovala do S., zde poznala žalobce a s ním souložila, již těhotná. Byla-li těhotná již dříve, než souložila po prvé se žalobcem, nemohl by žalobce býti otcem dítěte. Zákonná domněnka § 163 obč. zák. byla by takovým zjištěním podle zákonů přírody vyvrácena, a nemohlo by býti uznáno na otcovství žalovaného. Jelikož jen skutečnost oplození vymyká se přímému poznání, nikoliv i skutečnost těhotenství a žalobce nabízí důkaz o tom, že se nemanželská matka sama prohlásila již v době, kdy se žalobcem ještě nesouložila, za těhotnou, nelze popříti možnost, že nové žalobcovo tvrzení bylo by mohlo míti v základní rozepři vliv na soudní rozhodnutí v jeho prospěch, třebas by zůstalo při tom, že žalobce opětně souložil s nemanželskou matkou v kritické době. Proto jest tu důvod k obnově sporu podle § 530 čís. 7 c. ř. s. Dodati jest, že v řízení následujícím po povolení obnovy, se rozepře v rámci důvodů, z nichž byla obnova povolena, v souzeném případě tedy v rámci otázky, zda nemanželská matka byla před souloží se žalobcem již těhotná, projednává znova (§§ 540 druhý odstavec, 541 druhý odstavec c. ř. s.), při čemž nebudou vyloučeny novoty zapadající do tohoto rámce, to ani, když budou v rozporu se skutečnostmi, na nichž spočívá rozsudek vydaný pro zmeškání v základní rozepři. Bude tedy lze v onom rámci obírati se také otázkou, kdy byl footbalový zápas s klubem z K. Dovolání jest tudíž, pokud jde o otázku, zda jde o přípustný a dostačující důvod k obnově sporu, opodstatněno, jelikož však druhá podmínka obnovy, zda byla zachována propadná lhůta k podání žaloby, nebyla dosud ani na přetřes vzata, nezbylo, než podle § 510 c. ř. s. uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 10338. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 751-752.