Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 2
PDF

Čís. 10158.


K vydobytí peněžité pohledávky nelze povoliti exekuci zabavením a přikázáním k vybrání nároku dlužníka proti třetí osobě, by mu vydala soudní usnesení, jímž jí byla podle § 53 knih. zák. povolena poznámka pořadí pro dobrovolné zástavní právo za zápůjčku.
Nebyla-li slíbená zápůjčka dosud vyplacena, jde o smlouvu předběžnou (pactum de contrahendo).
Měla-li slíbená zápůjčka býti vyplacena jen proti tomu, že vypůjčitel zřídí zapůjčiteli za zápůjčku právo zástavní, v umluveném knihovním pořadí, nelze povoliti k vydobytí peněžité pohledávky exekuci na nárok vypůjčitele na vyplacení zápůjčky, dokud není splněn (zaručen) onen její předpoklad.
(Rozh. ze dne 19. září 1930, R II 287/30.)
Vymáhající věřitel navrhl k vydobytí vykonatelné peněžité pohledávky proti dlužníkům povolení exekuce: 1. exekučním zabavením a přikázáním k vybrání nároku dlužníků proti Občanské záložně, by jim vydala listinu, t. j. soudní usnesení, jímž jim povolena byla po rozumu § 53 knih. zák. poznámka pořadí pro dobrovolné zástavní právo za zápůjčku 40.000 Kč; 2. exekučním zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky dlužníků proti Občanské záložně ve výši asi 40.000 Kč z důvodu zápůjčky. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: ad 1) Exekuci povolili nelze, neboť věřiteli jde o uspokojení peněžité pohledávky uhražovací exekucí, avšak listina, o jejíž vydání mu jde, nemá pro třetí osobu, mimo vlastníka nemovitosti, majetkovou hodnotu, není tudíž zpeněžitelná a nemůže proto nárok na vydání usnesení býtj předmětem exekuce pro peněžitou pohledávku (§ 325 ex. ř. viz rozh. 5908 sb. n. s.).
ad 2) Pokud jde o druhou exekuci, jest rozeznávali dvojí případ. Buď byla Občanskou záložnou dlužníkům zápůjčka již vyplacena (§ 983 obč. zák.). V tom případě nepřísluší již exekutům proti Občanské záložně pohledávka, nýbrž mají jen závazek zaplatiti svého času Občanské záložně stejné množství peněz, jaké jim bylo zapůjčeno se smluvenými úroky. V tom případě není Občanská záložna poddlužnicí, nýbrž věřitelkou exekutů a není tu nároku, jenž by proti ní mohl býti zabaven. Pakliže však slíbená zápůjčka Občanskou záložnou nebyla dosud vyplacena, lze mluviti, ana zápůjčka je kontraktem reálním, jen o smlouvě předběžné (pactum de contrahendo), jímž se zavázala záložna vyplatiti exekutům zápůjčku proti tomu, že jí zřídí exekuti pro zápůjčku v umluveném knihovním pořadí právo zástavní jakž vysvítá z návrhu 1). Třebaže jest pohledávka z předběžné smlouvy postupitelnou, (viz Ehrenzweig System sv. II str. 141), není tomu tak v případě, kde poddlužník jest povinen plniti jen proti současnému zřízení práva zástavního na nemovitosti exekutů, kteroužto podmínku vymáhající věřitel bez součinnosti dlužníků splniti nemůže, ano se o její splnění podle § 367 ex. ř. nepokusil, z čehož plyne; že Občanská záložna nemůže býti přinucena, by Vymáhajícímu věřiteli plnila, to jest vyplatila mu zápůjčku slíbenou exekutům, an předpoklad zápůjčky není splněn a jeho splnění není zaručeno. Exekuce tato není tedy za tohoto stavu věci proveditelnou, nemůže vésti k uspokojení vymáhané peněžité pohledávky navrhovatelovy a nelze ji proto povoliti.
Citace:
Čís. 10158. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 384-385.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).