Č. 11279.

Církevní věci: Předpisy zákona č. 7/1895 ř. z. o příspěvcích pro účely církve katolické nebyly derogovány §em 123 ústavní listiny.
(Nález ze dne 16. května 1934 č. 9628.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 10451/33.
Věc: Firma Leopold F. a syn v N. proti zemskému úřadu v Brně o kostelní přirážku.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním rozkazem katolické farní obce v N. z 10. července 1931 byla na základě usnesení této obce z 18. prosince 1930 předepsána firmě Leopold F. a syn, továrna na likéry a rum v N., dnešní to st-lce, 45% přirážka kostelní ke všeobecné dani výdělkové podle předpisu za rok 1929, a to částkou 124,65 Kč. Proti tomuto předpisu podala firma odvolání, ve kterém namítala jednak, že zák. č. 7/1895 ř. z., na jehož základě se předpis stal, se na firmu, veřejnou to obchodní společnost, nevztahuje, poněvadž společnost tato není právnickou osobou, jednak, že tento zákon odporuje ustanovení §§ 123 a 124 úst. listiny a konečně, že zákon tento byl zrušen zák. č. 96/1925 Sb., který zakazuje donucovati příslušníky cizí církve, jakými jsou oba společníci firmy, ku příspěvkům pro kultové účely druhé náboženské společnosti.
Odvolání toto bylo zamítnuto cestou instanční nař. výměrem.
O stížnosti uvážil nss toto:
Podobným případem zabýval se nss již v nál. Boh. A 10451/33 a vyslovil tu právní názor, že veřejná obchodní společnost není zproštěna daňové povinnosti pro účely církve katolické podle § 1 bod b) zák. č. 7/1895 ř. z. již z toho důvodu, že společníci nejsou příslušníky církve řím.-katolické. Na tomto právním názoru trvá nss i v daném případě V odůvodnění tohoto nálezu dovodil nss jednak, že i veřejné obchodní společnosti jest posuzovati jako konkurenčně povinné samostatné právní subjekty ve smyslu § 1 bodu b) cit. zák., dále, že zákon tento neodporuje ustanovení § 124 úst. listiny, konečně, že zákon tento nebyl ustanovením § 8 zák. čís. 96/1925 Sb. zrušen.
Nss nedal však za pravdu stížnosti ani potud, pokud namítá, že zák. č. 7/1895 ř. z. byl derogován ustanovením § 123 úst. listiny. Podle tohoto ustanovení nesmí nikdo ani přímo ani nepřímo býti nucen k účasti na jakémkoliv náboženském úkonu s výhradou práv plynoucích z moci otcovské nebo poručenské. Zákon č. 7/1895 ř. z. však nenařizuje nějaké účasti na náboženských úkonech církve katolické, nýbrž jenom ukládá přispívati na potřeby této církve, týká se tedy tento zákon materie zcela jiné a nemůže proto odporovati ustanovení § 123 úst. listiny.

Citace:

Č. 11279.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1031-1032.