Č. 11 122.

Tituly. — Policejní právo trestní: * Skutková podstata přestupku § 45 zák. čí. XL:1879 jest dána, užívá-li kdo bez bližšího označení v tuzemsku doktorského titulu, nabytého na budapešťské universitě po převratu bez nostrifikace příslušného diplomu.
(Nález ze dne 7. března 1934 č. 4687.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 2501/23, 9357/31, 8247/29, 10461/33.
Věc: Koloman K. v K. proti zemskému úřadu v Bratislavě o potrestání pro užívání doktorského titulu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozsudkem z 5. června 1931 uznal okr. úřad v Moldavě n. B. jako policejní trestní soud I. stolice st-le vinným přestupkem § 45 zák. čl. XL:1879, spáchaného tím, že v úředním podáni vlastní jméno podepsal s připojením zkratky »dr«, ačkoliv doktorský diplom v Maďarsku nabytý nepodrobil v Čsl. republice nostrifikaci; st-l byl odsouzen podle cit. paragrafu s použitím § 21 zák. čl. XL:1879 k peněžité pokutě 50 Kč, v případě nedobytnosti k 3dennímu uzamčení na vlastní útraty.
Odvolání st-lovo podané z tohoto rozsudku zamítl zem. úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím a potvrdil rozsudek první stolice. V důvodech uvedl, že skutková povaha přestupku obviněnému za vinu kladeného je zjištěna jeho doznáním, že doktorského titulu používá v úředních podáních. Současně ve svém podání veřejně prohlašuje, že jeho doktorský diplom nebyl nostrifikován, což by po jeho názoru jen tehdy bylo potřebné, kdyby chtěl zastávati místo kvalifikovaného úředníka, totiž kdyby chtěl užívati svého diplomu, aby měl stejné postavení, jaké je spojeno s doktorskou hodností. Toto tvrzení odvolatelovo však neobstojí, poněvadž z pojmu suverenity státní plyne, že stát uznává a připouští na svém území jen tituly a hodnosti, které poskytl nebo uznal sám stát. Výjimku z tohoto zákazu tvoří jen nostrifikace cizozemských diplomů. Tudíž k tomu, aby držitel cizozemského doktorátu na území Čsl. republiky dosáhl takového akademického oprávnění, které přísluší doktorům universit tuzemských, k čemuž ovšem přináleží i právo užívání »doktorského titulu«, je nevyhnutelně potřebná nostrifikace diplomu. Poněvadž však obviněný této podmínce nevyhověl, totiž svůj diplom nenostrifikoval, proto neprávem užíval titulu »doktor«, v důsledku čeho musel býti podle § 45 zák. čl. XL:1879 trestán.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí nss uvážil toto:
St-l byl potrestán podle ustanovení § 45 zák. čl. XL:1879, v němž se stanoví, že užívá-li někdo titulu anebo hodnosti, které mu po právu nepřísluší, čímž je veřejnost uváděna v omyl, .... má býti potrestán peněžitým trestem do 1 000 Kč. Žal. úřad shledal skutkovou podstatu tohoto přestupku v tom, že st-l užíval doktorského titulu, který mu po názoru žal. úřadu po právu nepřísluší, poněvadž doktorského titulu nabyl byl v cizině a jeho doktorský diplom nebyl nostrifikován. St-l proti tomu namítá, že užívání v cizozemsku nabytého doktorského titulu v tuzemsku nepříčí se právnímu řádu a nelze tudíž st-le trestati.
Tomuto stanovisku stížnosti nemohl nss přisvědčiti.
Mluví-li se v § 45 zák. čl. XL:1879 — tedy v tuzemské normě trestní — o titulu neb hodnosti, které tomu, kdo jich užívá (scil. v tuzemsku), po právu nepříslušejí, jest tomu rozuměti tak, že zákon, pokud jde o tituly a hodnosti nabyté v cizozemsku, nemá na mysli okolnost, zda titulu neb hodnosti bylo rite nabyto podle toho kterého cizozemského právního řádu, nýbrž zda používání titulu neb hodnosti je v souhlase s právním řádem tuzemským.
Jak z odůvodnění nař. rozhodnutí je zřejmo, je žal. úřad toho názoru, že nepřípustnost užívání cizozemského titulu doktorského, který nebyl nostrifikován, plyne z pojmu státní suverenity. Názor ten uznal nss správným. Z pojmu suverenity státu plyne totiž, že stát uznává jen takové tituly vůbec, tedy též tituly akademické, které byly uděleny státem samým nebo jeho povolanými orgány, resp. které byly uděleny pod jeho autoritou tuzemskými činiteli, cizozemské tituly pak jen potud, pokud stát jich uznání buď generelně nebo individuelně — nostrifikací — vyslovil (srov. Boh. A 8247/29, 9357/31). Jen o takových titulech lze tvrditi, že »příslušejí« jejich uživatelům — v tuzemsku — po právu, totiž s hlediska vnitrostátního právního řádu, obzvláště jsou-li jejich uživatelé osoby tuzemské státní příslušnosti a v tuzemsku usedlé.
Na stejném stanovisku stojí také zák. z 10. prosince 1918 č. 61 Sb., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, neboť v § 1 odst. 1 větě druhé tohoto zák. se pouze vyslovuje, že v platnosti zůstávají tituly, na které lze splněním předepsaných podmínek nabýti právního nároku (titul doktorský, inženýrský atd.), pak tituly, jež vyjadřují skutečně zastávanou úřední hodnost a vyznamenání udělovaná vysokými školami (čestné doktoráty a pod.). Tímto ustanovením se nic nemění na dosavadním právním stavu, pokud jde o užívání cizozemských titulů a hodností v tuzemsku, nýbrž stanoví se jím pouze výjimka ze zásady vyslovené v prvé větě odst. 1 § 1 cit. zák., že šlechtictví, řády a tituly se zrušují. Stížnost tedy neprávem spatřuje v tomto předpisu positivní ustanovení v tom smyslu, že se v tuzemsku bez dalšího připouští užívání titulů a hodností, jež jsou v cit. předpisu uvedeny, bez rozdílu, zda jde o tituly a hodnosti, nabyté v tuzemsku či v cizozemsku.
V předpisu § 45 cit. zák. čl. stanoví se jako další náležitost skutkové podstaty deliktu tam normovaného, aby užíváním titulu byla veřejnost uváděna v omyl. Že by tento znak skutkové podstaty deliktu, st-li za vinu kladeného, v daném případě splněn nebyl, stížnost nenamítá, a důvodně by ani namítati nemohla, kdyžtě, jak nesporno, st-l v inkriminovaném případě použil doktorského titulu bez jakéhokoli dodatku naznačujícího cizozemský původ doktorátu, tak že podle povahy věci každý mohl se domnívati, že st-l užívá doktorského titulu v tuzemsku nabytého nebo nostrifikovaného. Užil-li tedy st-l bez bližšího označení a bez nostrifikace doktorského titulu, nabytého po převratu na universitě v Budapešti, pak žal. úřad právem shledal v tomto jednání skutkovou podstatu přestupku § 45 zák. čl. XL:1879 a potvrdil-li odsuzující rozsudek první stolice, nelze v tom shledati nezákonného zásahu v subj. práva st-lova.

Citace:

č. 11122. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 595-597.