Č. 11195.

Známkové právo: 1. Za zboží stejného druhu jest pokládati zboží do té míry příbuzné, že byvši označeno stejnou nebo k záměně podobnou známkou, může vzbuditi v průměrném konsumentu domněnku, že jde o zboží téhož podniku. — 2. Je »mýdlo na vlasy« zbožím stejného druhu jako »mýdlo všeho druhu«? — 3. Zaměnitelná podobnost známek: »Otol«, »Ozol« a »Olol« se známkou »Orol«?
(Nález ze dne 5. dubna 1934 č. 6200.)
Prejudikatura: ad 1: Boh. A 1053/21, 4381/25, 7126/28.
Věc: Firma »Emanuela E. nást.« a Eduard E. v Bratislavě proti ministerstvu obchodu (za zúč. firmu Továrna na ústní vodu »Odol« Karel A. L. v P. adv. Dr Otto Gellner z Prahy) o ochranné známky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. — — —
Důvody: Podle spisů byla pro továrnu na ústní vodu »Odol«, Karel A. L. v P., dnes stranu zúčastněnou, zapsána 17. února 1926 u obch. komory v Liberci pro konservovací prostředky pro ústa a zuby pod č. 15641 s původní prioritou od 17. února 1896 slovní známka »Odol« a pro konservovací prostředky pro ústa, zuby, vlasy a kůži, zvláště pro prostředky k čištění zubů a úst, zubní tinktury, zubní kapky, zubní výplně, vodu na vlasy, olej na vlasy, mast na vlasy a mýdlo na vlasy s původní prioritou od 19. října 1895 pod č. 15308 slovní známka »Ohdol«, pod č. 15311 slovní známka »Otol«, pod č. 15315 slovní známka »Ozol« a pod č. 15318 slovní známka »Olol«.
Pro firmu Emanuela E. nástupce v Bratislavě, dnešní st-lku, byla zapsána 19. září 1929 u obch. komory v Bratislavě pro mýdla všeho druhu pod č. 2111 slovní známka »Orol«.
Žalobou de pres. 17. ledna 1931 domáhala se zúčastněná strana výmazu posléze zmíněné slovní známky st-lčiny, dovozujíc, že je zapsána pro stejný druh zboží a že je jejím slovním známkám, shora uvedeným, zaměnitelně podobna.
Ve svých námitkách popřela st-lka jak zaměnitelnou podobnost známek, tak i tvrzení zúčastněné strany, že jde o známky zapsané pro stejný druh zboží. V otázce podobnosti uvedla, že písmeno »r« ve známce st-lky jest typická jazyková hláska, kdežto ve známkách, kterých se dovolává protistrana, jsou místo tohoto písmene hlásky zcela jiného druhu; známky zúčastněné strany jsou známky vymyšlené, kdežto »Orol« značí ptáka (slovenský orel). Orel jest pak jakýmsi národním symbolem slovenským (viz časopis »Orol«). St-lka se také odvolávala na to, že maďarské min. obch. shledalo ve svém rozhodnutí č. 47337/1920, že známky »Eau-dol« a »Odol« nejsou podobné. Dále uváděly námitky, že pro st-lku byla zapsána pod. č. 2110/Bratislava známka, vykazující obraz orla. Tato známka tvoří se známkou č. 2111/Bratislava jeden celek, třebaže obě známky byly zapsány pod různými čísly. Jde tu tedy na straně st-lky nikoliv o slovní, nýbrž o kombinovanou známku. Na každém mýdle, vyrobeném stěžující si stranou, jest také obraz orla. Výrobky st-lky jsou prodávány pouze na Slov. a v Podk. Rusi, kdežto výrobky protistrany v území Čsl. republiky a v zahraničí. St-lka nikdy nevyráběla mýdla na vlasy a také vyrábět nebude; zúčastněná strana by mohla v nejhorším případě žádati za výmaz známky č. 2111/Bratislava v příčině mýdla na vlasy. Pokud jde o ostatní výrobky, chybí žalobkyni aktivní legitimace.
Po zjištění priority známek zúčastněné strany před známkou st-lky č. 2111/Bratislava vyhovělo min. obch. nař. rozhodnutími žalobě zúčastněné strany, uznalo zápis známky č. 2111/Bratislava právně neúčinným, nařídilo její výmaz a uložilo st-lce povinnost k náhradě útrat sporu.
Zabývajíc se předem otázkou stejnorodosti zboží, min. uvážilo:
»Známka čís. 2111/Bratislava byla zapsána pro mýdla všeho druhu. Známky »Ohdol«, »Otol«, »Ozol« a »Olol« zúčastněné strany (čís. 15308, 15311, 15315 a 15318/Liberec) byly zapsány mimo jiné také pro mýdlo na vlasy. Nemůže býti o tom sporu, že pod pojem »mýdel všeho druhu« spadá také mýdlo na vlasy. Obojí zboží jest tu tedy v poměru »species« ke »genus«. V takovém případě pak dlužno vždy uznati na stejnorodost zboží podle § 7 zák. o ochraně známek, neboť — pokud jde právě o ono species — jest zboží zcela totožné. St-lka neprávem připouští stejnorodost zboží právě jen pokud jde o mýdlo na vlasy. St-lka zřejmě má za to, že známky mohu sobě překážeti jen potud, pokud byly zapsány pro zboží zcela totožné. Tento právní názor však odporuje doslovu § 7 zák. o ochraně známek, podle něhož výlučné právo ke známce nebrání tomu, aby jiný podnikatel užíval téže známky pro jiný »druh zboží«. Postačí tu tedy již pouhá stejnost druhu zboží a netřeba přímo stejnosti zboží samého. Stejnost zboží jest tu ovšem jen částečná, jak bylo již vyloženo, avšak protože pod druh zboží »mýdla všeho druhu« spadá také mýdlo na vlasy, dlužno připustiti, že mýdlo na vlasy jest téhož druhu jako mýdla všeho druhu, a že tedy zboží, pokud není totožné, jest alespoň příbuzné. Bylo proto otázku stejnorodosti zboží, pokud jde o mýdlo na vlasy a o mýdla všeho druhu, zodpověděti kladně. I neshledalo min. nutným řešiti ještě otázku, zda také ostatní zboží, pro něž byly zapsány známky protistrany, na př. konservovací prostředky pro ústa, zuby, vlasy a kůži atd., jest stejného druhu s mýdly všeho druhu, pro něž byla zapsána napadená známka č. 2111/Bratislava. Okolnost tvrzená st-lkou, že nikdy nevyráběla mýdla na vlasy a že také mýdla na vlasy ani v budoucnosti nebude vyráběti, neprokazuje nic proti stejnorodosti zboží podle § 7 zák. o ochraně známek, ježto při posuzování stejnorodosti zboží, dlužno — pokud jde o spor o výmaz známky podle § 3 známkové novely — vzíti za základ veškeré zboží, pro něž byla napadená známka zapsána, a nikoliv pouze ono zboží, pro něž jest známka ta skutečně užívána.«
V otázce zaměnitelné podobnosti sporných známek uvážilo min. toto:
»Známky »Otol«, »Ozol« a »Olol« s jedné strany a známka »Orol« s druhé strany se liší pouze středním písmenem. Společné je jak prvé písmeno »O«, které tvoří celou prvou slabiku slov, tak také koncovka »ol«. Stejný je také celkový počet písmen. Za těchto okolností nemůže podružná změna jednoho písmene uprostřed známkových slov nic měniti na celkovém zrakovém i sluchovém dojmu slov, kterýž dojem jest s hlediska známkového práva zcela totožný. Avšak již tato shoda v celkovém zrakovém i sluchovém dojmu slov postačí k tomu, aby byly uvedené známky shledány navzájem zaměnitelně podobnými, neboť průměrnému konsumentu utkví v paměti při obyčejné pozornosti, kterou známkám věnuje, pouze zcela povšechné znaky známek, t. zv. »pamětní obraz«, podle něhož konsument známky v obchodě hledá a s nímž také známku, spatřenou na nabízeném zboží, srovnává. Při tom dlužno míti ještě na paměti, že konsument nevidí zpravidla známek současně vedle sebe, aby mohl podrobně zkoumati jejich rozdíly, nýbrž že je vidí často po dlouhých časových intervalech. Rovněž nelze přehlédnouti ani té okolnosti, že jde v tomto případě o zboží denní potřeby, které je určeno pro nejširší vrstvy konsumentů, tedy také pro konsumenstvo často malé inteligence, a že také zboží, o něž jde, jest malé ceny hmotné, takže při jeho koupi není pozornost kupujícího zvláště napjata. Ze všech těchto důvodů shledalo min., že známky »Otol«, »Ozol« a »Olol« s jedné strany a známka »Orol« s druhé strany jsou zaměnitelně podobny. Ze stejných důvodů dlužno však uznati také známky »Ohdol« a »Orol« navzájem zaměnitelně podobnými, neboť také rozdíl v písmenech jednak »hd«, jednak »r« nemůže býti pokládán za rozdíl tak podstatný, aby mohl vyloučiti možnost záměny známek při obyčejné pozornosti průměrného konsumenta, která jest tu jedině rozhodnou. Také zcela nepatrný rozdíl v počtu písmen nemůže rozhodovati. Poukaz st-lky na to, že ve známce »Orol« jest písmeno »r«, které je typickou hláskou jazykovou, kdežto ve známkách protistrany jsou hlásky zcela jiného druhu, nemůže na věci nic měniti, neboť tento rozdíl v tomto případě ještě nepostačuje k tomu, aby se změnou těchto písmen při ponechání všech ostatních písmen ve známkách změnil celkový zrakový a sluchový dojem známek, kterýž zůstává ve všech případech týž, jak již bylo výše vyloženo.«
»Další námitka stěžující si strany, že známky protistrany jsou fantasijní, kdežto její známka »Orol« značí ptáka, rovněž nic neprokazuje, neboť tento rozdíl ve smyslu slov nemůže postačiti k tomu, aby rozlišil známky, které se shodují svým celkovým zrakovým a sluchovým dojmem. Se zřetelem k této rozhodující okolnosti, že známky jsou svým celkovým zrakovým a sluchovým dojmem shodné, nemění nic na věci ani tvrzení st-lky, že orel jest prý jakýmsi národním symbolem slovenským, nehledě ani k tomu, že tohoto svého tvrzení stěžující si strana nijak neprokázala. Pouhý poukaz na to, že existuje na Slovensku časopis »Orol«, jest sám o sobě ještě málo přesvědčivý. Ostatně bude význam slova »Orol« osobám neznalým slovenštiny neznám a padá tedy námitka stěžující si strany i z toho důvodu. Dále sluší poznamenati, že písmeno »r« ve známce stěžující si strany jest provedeno takovým způsobem, že je také možné, že slovo nebude čteno jako »Orol«, nýbrž jako »Oxol«, čímž by se sice změnil smysl známky, nikoli však celkový zrakový a sluchový dojem. Také poukaz stěžující si strany na to, že min. obch. shledalo, že známky »Eau-dol« a »Odol« jsou nepodobny, na věci nic nemění, neboť min. rozhoduje o podobnosti známek vždy podle okolností konkrétního případu a také s platností jedině pro určitý případ a nemůže býti vázáno svým rozhodnutím, vydaným v případech jiných, byť i snad na pohled analogických.«
»St-lka se úplně neprávem dovolává své známky č. 2110/Bratislava, obsahující obraz orla. Známka čís. 2110/Bratislava nemá s napadenou známkou č. 2111/Bratislava co činiti. Obě tyto známky byly zapsány ve známkovém rejstříku jako dvě samostatné známky a dlužno je proto chápati jako dvě známky navzájem naprosto nezávislé, mezi nimiž není žádné právní souvislosti. St-lka pokládá obě známky (č. 2110 a 2111/ Bratislava) za jeden celek a tvrdí, že na každém kuse jejího mýdla jest proveden také obraz orla. St-lka přehlíží, že při posuzování podobnosti známek dlužno vzíti za základ známky v tom provedení, v němž byly zapsány ve známkovém rejstříku, a nikoli v tom provedení, ve kterém jsou v obchodě na zboží skutečně užívány. I kdyby tedy st-lka prokázala, že na jejím zboží se vyskytuje slovo »Orol« vždy v souvislosti s obrazem orla (ač průkazu takového stěžující si strana ani nepodala, neboť nepředložila vzorku svého zboží), nemohla by z toho dedukovati, že známka č. 2111/Bratislava jest kombinovanou známkou. Jak jest patrné ze známkového archu, obsahuje známka č. 2111/Bratislava jedině slovo »Orol«, které není spojeno s žádným vyobrazením. Min. proto neřešilo otázku, zda by připojení obrazu orla — kdyby se k tomu mohlo přihlížeti — mohlo v tomto případě zaměnitelnou podobnost známek s hlediska § 3 známkové novely vyloučiti.«
»Námitka st-lky, že její zboží jest určeno pouze pro Slov. a pro Podk. Rus, kdežto zúčastněná strana odbývá své zboží na území Čsl. republiky a v zahraničí, jest zcela bezvýznamná, neboť st-lka tím sama připouští, že zboží obou stran jest — pokud jde o Slov. a Podk. Rus — určeno pro stejné odbytiště. St-lka tu ostatně neprávem zdá se přikládati rozhodující význam faktickému odbytišti obou stran. Min. shledává naopak, že k podmínkám § 3 známk. novely nenáleží požadavek, aby strany odbývaly své zboží ve stejných oblastech. Požadavek takový z doslovu zákona nevyplývá. Dlužno pokládati za rozhodující, že se ochrana všech sporných známek vztahovala na celé území státu čsl. Již ta okolnost postačí po této stránce ke kolisi známek s hlediska § 3 známk. novely.« »Ze všech vyložených důvodů shledalo min., že veškeré podmínky žaloby podle § 3 známk. novely, pokud se žaloba opírá o zápis známek č. 15308/Liberec (»Ohdol«), č. 15311/Liberec (»Otol«), č. 15315/ Liberec (»Ozol«) a č. 15318/Liberec (»Olol«), jsou splněny. Za těchto okolností nepokládalo min. za nutné přezkoumávati, zda byla žaloba odůvodněna také potud, pokud se opírala o slovní známku »Odol« (č. 15641/Liberec), zapsanou jedině pro konservační prostředky pro zuby a ústa.«
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Z obsahu nař. rozhodnutí a jmenovitě z jeho konečného doslovu jest nad pochybnost zřejmo, že žal. úřad nezkoumal, zda je žaloba zúčastněné strany také důvodná, pokud se opírá o slovní známku »Odol« č. 15641/Liberec, a že ve svých vývodech o stejnorodosti zboží ani o zaměnitelné podobnosti nevzal tuto známku v úvahu. V důsledku toho jest stížnost bezdůvodná, pokud dovozuje, že mezi touto známkou a známkou č. 2111/Bratislava nejsou dány předpoklady pro zjištění zaměnitelné podobnosti ve smyslu § 3 známk. novely, vedoucí k výmazu známky st-lčiny.
Žal. úřad vycházel v nař. rozhodnutí ze zjištění, že uvedené předpoklady jsou dány mezi známkou st-lky č. 2111/Bratislava — »Orol« a známkami č. 15311 — »Otol«, 15315 — »Ozol«, 15318 — »Olol« a konečně 15308/Liberec — »Ohdol« vysloviv, že tyto známky zúčastněné strany mají prioritu před známkou st-lky, že veškeré tyto známky jsou zapsány pro stejný druh zboží a že si jsou zaměnitelně podobny a to jak po stránce zrakové, tak i sluchové.
Řeše otázku stejného druhu zboží, vycházel žal. úřad že zjištění, že známky zúčastněné strany jsou zapsány mimo jiné též pro mýdlo na vlasy a známka st-lky pro mýdlo všeho druhu a dospěl k závěru, že »mýdlo všeho druhu« jest zbožím stejného druhu s »mýdlem na vlasy«. Pokud tedy stížnost ukazuje k tomu, že známky zúčastněné strany jsou zapsány také ještě pro jiné zboží, nežli pro mýdlo na vlasy a že toto ostatní zboží není identické s mýdlem na vlasy, pojímá nesprávně nejen nař. rozhodnutí, nýbrž i zákon, jenž — jak žal. úřad správně zdůrazňuje — nemluví o zboží totožném, ba ani o zboží téhož druhu, nýbrž jen o zboží druhu stejného.
Otázkou tou pak, co sluší s hlediska známkového práva považovati za zboží stejného druhu, zabýval se nss již v četných nálezech jmenovitě Boh. A 1053/21, 4381/25 a 7126/28 a vyslovil v nich, že za zboží stejného druhu jest pokládati zboží do té míry příbuzné, že byvši označeno stejnou neb k záměně podobnou známkou, může vzbuditi v průměrném konsumentu domněnku, že jde o zboží z téhož podniku. Jde-li však o zboží svojí podstatou tak se různící, že zmíněný omyl pravděpodobně vznikati nemůže, pak nelze s hlediska známkového práva mluviti o zboží stejného druhu. Že »mýdlo na vlasy« a »mýdlo všeho druhu« lze logicky pokládati za zboží příbuzné v míře v cit. nálezech uvedené, o tom nelze pochybovati a nelze proto také úsudek úřadu, že obé jest zbožím stejného druhu, uznati za logicky nesprávný neb jinak vadný, ani za založený na mylném pojetí zákona. Pak odpadla i nutnost zabývati se otázkou, zdali st-lka skutečně také vyrábí zboží totožné, t. j. »mýdla na vlasy«, neb zda je v budoucnu vyráběti hodlá či nikoliv. Posuzujíc pak známku podle obsahu jejího zápisu v rejstříku, nemusilo min. uvažovati o tom, zdali zápisem odlišným, t. j. pro zboží označené jako »mýdlo všeho druhu«, vyjma »mýdla na vlasy«, by kolise známky stěžující si strany se známkami strany zúčastněné pominula. Tím není ovšem st-lce bráněno, aby se v budoucnu o takový zápis pokusila a v případě napadnutí známky takto zapsané vyvolala v tom směru rozhodnutí úřadu.
Zbývá tudíž řešiti jen ještě otázku, zdali známka »Orol« jest zaměnitelně podobná s hlediska § 3 známk. novely z r. 1895 se známkami »Otol«, »Ozol« a »Olol«, jež vzal žal. úřad v první řadě v úvahu, t. j. zda může býti v průměrném konsumentu vzbuzen mylný dojem, že zboží příbuzné ve směru shora zmíněném označené těmito známkami pochází z téhož podniku. Žal. úřad dospěl v nař. rozhodnutí k závěru, že omyl takový může vznikati jak po stránce zrakové, tak i sluchové a soud přezkoumávaje tento ryze skutkový úsudek s hlediska § 6 zák. o ss, nemohl shledati, že se příčí spisům, zásadám logického myšlení, neb že jest jinak vadný. Nss nemohl také shledati, že žal. úřad se v té příčině dal vésti mylným pojetím zákona, jestliže nepřiznal rozhodný význam tomu, zda stěžující si strana měla úmysl známku protistrany napodobiti, zda faktické odbytiště jejího zboží je na celém území státním jako u protistrany, či jen na jeho části, zda u části konsumentů slovo »Orol« vyvolá určitou představu ptáka orla, v jaké formě od skutečného zápisu odlišné stěžovatelka své známky na zboží fakticky užívá, a konečně vztah pozastavené známky k známce jiné, obsahující vyobrazení ptáka orla, pro st-lku také zapsané. Rovněž neshledal nss nezákonnosti v tom, že žal. úřad, řeše daný případ, postupoval snad způsobem odlišným než v případě jiném, byť i snad podobném.
Na podkladě těchto úvah dospěl nss k závěru, že se stížnosti nezdařilo otřásti v žádném směru skutkovým úsudkem žal. úřadu, že známka č. 2111/Bratislava jest zapsána pro stejný druh zboží, jako starší známky zúčastněné strany č. 15311, 15315 a 15318/Liberec, že jest těmto známkám zaměnitelně podobna ve smyslu § 3 známk. novely a právním důsledkem z toho čerpaným, že je její výmaz podle § 21 lit. e) známk. zákona po právu.
Bylo tudíž stížnost již proto zamítnouti, aniž bylo třeba uvažovati ještě o otázce podobnosti známky č. 2111/Bratislava se známkou č. 15308/Liberec — »Ohdol«, již žal. úřad zodpověděl rovněž kladně.

Citace:

Č. 11195.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 796-801.