Č. 11026.

Živnostenské právo. — Řízení správní (Slovensko): I. Schváliti zřízení svazu živn. společenstev pro Slov. a Podk. Rus přísluší v jediné stolici min. obch. — II. žádost za zřízení svazu takového může min. obch. zamítnouti z důvodu, že na zřízení svazu se neusnesly valné hromady všech společenstev.
(Nález ze dne 30. ledna 1934 č. 1528.)
Věc: Grémium knihtlačiarov a příbuzných odvětví v Bratislavě a spol. proti ministerstvu obchodu o zřízení jednoty živn. společenstev a grémií v Bratislavě.
Výrok: Stížnost, pokud je podána Smiešaným živn. spoločenstvom pre mesto Bratislavu a Obchodním gremiem v Bratislavě, odmítá se pro nepřípustnost, pokud jest podána ostatními společenstvy, zamítá se pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. výměrem vydalo min. obch. toto rozhodnutí:
»Přípravný výbor jednoty živn. společenstev a grémií pro Slov. a Podk. Rus v Bratislavě a Ústředně pracovně sdruženie živn. organizácií požádaly min. obch. o schválení stanov Jednoty živn. společenstev a grémií pro Slov. a Podle. Rus. K žádosti jest připojeno 6 stejnopisů stanov. V žádosti se tvrdí, že jest připojen protokol o usnesení společenstev. Připojen jest však pouze protokol sepsaný na přípravném valném shromáždění živn. společenstev a grémií pro Slov. a Podk. Rus, svolaném na den 15. února 1931 Ústředním pracovním sdružením za účelem založení Zemskej jednoty společenstiev a grémií na Slov. a Podk. Rusi. V protokole se praví, že podle přiložené presenční listiny, (která však není ve spisech) byli přítomni zástupcové těchto živn. společenstev a grémií ze Slov. a Podk. Rusi: 1. Malacky, 2. Šáhy. 3. Poprad, 4. Pezinok, 5. Vráble, 6. Rožňava, 7. Galanta, 8. Žilina, 9. Holič-Skalica, 10. Kežmarok, 11. Šamorín, 12. Dunajská Středa a z Bratislavy, 13. Smiešané spoločenstvo pro město Bratislavu, 14. Spoločenstvo krajčírov, 15. Spoločenstvo masiarov a udenárov, 16. Grémium elektrotechnikov a instalatérov plyno a vodovodov, 17. Grémium knihtlačiarov, 18. Okresně živn. spoločenstvo, 19. Spoločenstvo pekarov, 20. Grémium obchodnikov. Kromě toho byly zastoupeny: Ústředně pracovně sdruženie živn. organizácií a obchodnicko-živnostenská jednota čsl. pre Slov. a Podk. Rus v Bratislavě, které nejsou však organisacemi podle živn. zák.«
»Min. obchodu neschvaluje podle § 224 živn. zák. přiloženou osnovu stanov projektované Jednoty z toho důvodu, že nebyl splněn nutný k tomu předpoklad, totiž utvoření Jednoty. Pouhým usnesením zástupců společenstev nemůže býti utvořena Jednota jejich, nýbrž podle § 218 odst. 4 zák. z 10. října 1924 č. 259 Sb. (živn. zákon) třeba usnesení valné hromady společenstev. Nehledíc k tomu formálnímu nedostatku podání, mohou podle § 218 odst. 1 společnstva semknouti se ve svazy teritoriální, tedy ve svazy na určitých teritoriích čili územích. To může býti tedy pouze území země slovenské a podkarpatoruské nebo území jednotlivých obchodních komor. Pro území Slov. a Podk. Rusi jest však již zřízen Krajinský svaz živn. společenstev a grémií v Turč. Sv. Martině. Nemůže tedy podle § 218 odst. 1 živn. zák. zřízen býti pro stejnou oblast ještě jiný svaz.«
Rozhodnutí toto bylo intimováno jednak Ústrednému pracovnému sdruženiu živn. organizácií v Bratislavě, jednak Přípravnému výboru Jednoty živn. společenstev pro Slov. a Podk. Rus v Bratislavě.
O stížnosti uvážil nss toto:
Usnesením (Boh. A CCCV/27) vyslovil nss právní názor, že podle § 187 odst. 2 živn. zák. pro Slov. a Podk. Rus č. 259/1924 Sb. jest se stížností, kterou podává představenstvo živn. společenstva na nss, předložití výpis z protokolu o usnesení, kterým se povolaný k tomu orgán společenstevní usnesl na podání stížnosti. Není-li tato náležitost splněna, odmítne nss stížnost a limine. Na tomto právním názoru trvá nss i v daném případě, kde není splněna tato náležitost u Smiešaného živn. spoločenstva pre město Bratislavu a u Obchodního grémia v Bratislavě. Bylo proto jejich stížnosti odmítnouti pro nepřípustnost podle § 2 zák. o ss. Pokud se týče stížnosti ostatních společenstev, bylo se nss-u nejprve zabývati námitkou, že byía stěžující si společenstva zkrácena v postupu instančním tím, že rozhodovalo min. obchodu, ačkoliv podle § 224 živn. zák. jest ke schválování stanov svazu příslušným zem. úřad jako živn. úřad II. stolice, proti jehož rozhodnuti je přípustné odvolání.
Nss neshledal však tuto námitku důvodnou.
Jest pravda, že podle § 224 živn. zák. stanovy svazů a zřízených snad jejich vedlejších ústavů i usnesené změny stanov jsou podrobeny schválení živn. úřadu II. stolice, kterým v době, kdy živn. zákon vstoupil v platnost, byl župní a nyní jest zem. úřad. Avšak podle čl. 9 zák. č. 125/1927 Sb. o organisaci politické správy, pokud není jinak ustanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zem. úřadu, příslušné ministerstvo. V daném případě jde o zřízení svazu živn. společenstev a grémií pro Slov. a Podk. Rus, tedy pro dvě země, resp. o schválení stanov tohoto svazu, jde tedy o úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zem. úřadu. Pro ten případ neobsahuje živn. zákon žádného zvláštního ustanovení a platí tedy norma čl. 9 organ. zák. Bylo tedy min. obch. k rozhodnutí o schválení stanov příslušným.
Zjistiv takto příslušnost žal. úřadu mohl nss přistoupiti ke zkoumání stížnosti co do věci samé.
Žal. úřad odepřel schváliti předložené stanovy ze dvou důvodů, jednak proto, že zamýšlený svaz (jednota) nebyl ještě utvořen, neboť se na utvoření neusnesly valné hromady společenstev majících svaz tvořiti, jednak že na území Slov. a Podk. Rusi jest již jeden svaz a nelze pro touž oblast zřizovati ještě jiný svaz.
Proti prvému důvodu namítá stížnost, že v době, kdy se podle zápisnice konala valná hromada jednoty živn. společenstev, t. j. 15. února 1931, měla následující společenstva již usnesení svých valných hromad, že k chystané Jednotě společenstevní přistupují a to: 1. Grémium knihtlačiarov a příbuzných odvětví v Bratislavě, 2. Spoločenstvo bratislavských pekarov, 3. Spoločenstvo másiarov a udenárov v Bratislavě, 4. Živn. spoločenstvo bratislavských krajčírov, 5. Okresně živn. spoločenstvo vo Vrábloch a 6. Okresně živn. spoločenstvo v Poprade.
Ostatní společenstva — pokračuje stížnost — přistoupila prostým prohlášením s tím, že jakmile budou konati valné hromady, se formálně též na přistoupení usnesou. Bylo-li — praví dále stížnost — nedoložení výtahy ze zápisnic o valných hromadách společenstev k žádosti považováno za vadu řízení, mělo min. z úřední moci vadu tuto dáti odstraniti a vrátiti žádost k doplnění, což se však nestalo a společenstva si stěžující v tom spatřují vadu řízení.
Stížnost tedy nepopírá, že společenstevní svaz lze utvořiti jen usnesením valných hromad společenstev, majících svaz utvořiti, nepopírá také, že stanovy svazu lze schváliti až po jeho utvoření, nepopírá konečně, že tu v době konání přípravného valného shromáždění, t. j. 15. února 1931, nebyla usnesení valných hromad všech společenstev majících svaz utvořiti, namítá jen, že tu bylo usnesení části společenstev majících svaz utvořiti a že usnesení ostatních společenstev si měl žal. úřad vyžádati. Nss nedal ani této námitce za pravdu.
Stížnost neuvádí žádného ustanovení zákonitého, o které tuto námitku opírá. Stížnost by mohla snad jedině míti na mysli ustanovení § 19 vl. nař. č. 8/1928 Sb. (správní řád), podle kterého úřad není oprávněn odmítnouti písemné podání jen pro formální vady, nýbrž má zaříditi z úřední moci jejich odstranění. Avšak ustanovení toho nelze použiti pro daný případ, neboť tu nejde o formální vadu podání, třebas žal. úřad sám tu viděl formální vadu podání, nýbrž jde o nedostatek zákonné náležitosti. Žal. úřad neodepřel schváliti předložené stanovy proto, že k žádosti nebyly připojeny výtahy z protokolů o usnesení valných hromad společenstevních, že k zamýšlenému společenstevnímu svazu přistupují, nýbrž proto, že tu takových usnesení valných hromad nebylo. Takové usnesení jest však zákonitou náležitostí utvoření svazu (§ 218 odst. 4 cit. zák.). Neměl tedy žal. úřad žádné povinnosti vrátiti žádost k doplnění, jak stížnost za to má, a netrpí proto řízení namítanou vadou. Bylo proto námitku čelící proti prvému zamítavému důvodu nař. rozhodnutí zamítnouti pro bezdůvodnost.
Pokud se tkne druhého důvodu nař. rozhodnutí, že totiž nelze pro území Slov. a Podk. Rusi zřizovati ještě jeden společenstevní svaz, namítá stížnost nezákonnost tohoto právního názoru, dovozujíc, že zákon nebrání utvoření více společenstevních svazů na témže území. Než nss neshledal příčiny se touto.námitkou zabývati, poněvadž i kdyby jí dal za pravdu, nemohl by nař. rozhodnutí zrušiti, poněvadž zůstává opřeno o důvod prvý, stížností neotřesený.

Citace:

Č. 11026. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 338-341.