Č. 11053.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: I. * Okolnost, že část kupní ceny je splatna až při splnění podmínky, pod níž nemovitost koupena, nevylučuje pokládati onu částku za součást kupní ceny samé. — II. * Úplata, ujednaná za uprázdnění bytu v domě, je součástí trhové ceny za dům ve smyslu § 5 dávk. pravidel.
(Nález ze dne 8. února 1934 č. 2494.)
Věc: Anna M. v P. (adv. Dr. Kar. Paštika z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka prodala smlouvou z 29. března 1929 dům č. p v L. za 520.000 Kč. V přiznání udána nabývací cena 435.000 Kč. Platebním rozkazem z 15. května 1929 vyměřena st-lce dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí na podkladě nabývací ceny 370.000 Kč podle smlouvy z 10. února 1927.
Podané odvolání stížnostní sbor zamítl v podstatě z důvodu, že podle smlouvy trhové z 10. února 1927 nemovitost byla prodána za 370.000 Kč, kdežto další částka 65.000 Kč byla zřejmě sjednána za uvolnění bytu v domě a nelze ji proto pokládati za součást ceny nemovitosti samé. Také další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: Spor jde o to, zdali částku 65.000 Kč, vydanou jako odstupné za uprázdnění bytu v 1. poschodí zcizeného domu, dlužno pokládati za částku kupní ceny. Pojem ceny ve smyslu dávkových pravidel jest sice zajisté širší než pojem kupní ceny podle o. z. o., ale částkou ceny může přece býti jen majetkový prospěch, který se zciziteli dostává za postup nemovitosti samé. Byla-li platnost smlouvy o převod nemovitosti učiněna závislou na splnění určité podmínky a byl-li zájem strany na splnění této podmínky oceněn určitým obnosem, pak má tato podmínka samostatnou hodnotu, kterou nelze považovati za částku kupní ceny v trhové smlouvě z 10. února 1927 výslovně a bez výhrady částkou 370.000 Kč uvedené. V dalším dovozuje pak žal. úřad, že částku 65.000 Kč nelze připočítávati k nabývací ceně ani podle § 8 bodu 1 dávk. prav.
O stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss:
Žal. úřad má za to, že byla-li platnost smlouvy trhové o nemovitosti, — jako v daném případě — učiněna závislou na splnění určité podmínky a byl-li zájem strany na splnění této podmínky oceněn určitou částkou, — zde 65.000 Kč, nelze částku posléze uvedenou pokládati za součást kupní ceny za nemovitost samu. Nss neshledal názor úřadu správným. V daném případě je nesporno, že dům byl koupen pod podmínkou, že jeden byt v něm bude prázdný, tedy že prodávající jej odevzdá st-lce v určitém právním stavu. Částka 65.000 Kč nebyla tedy ničím jiným, nežli ekvivalentem za to, že prodávaná nemovitost bude v určitém stavu a tedy ekvivalentem za určitou vlastnost nemovitosti samé. Nelze proto onu částku pokládati za úplatu za nějaké zvláštní plnění zcizitele, k němuž by byl zavázán vedle svého závazku z trhové smlouvy k odevzdání nemovitosti, nýbrž za součást kupní ceny za nemovitost samu. Má-li žal. úřad za to, že částku 65.000 Kč nelze pokládati za součást kupní ceny nemovitosti proto, že zaplacení její bylo sjednáno až na dobu, kdy podmínka uprázdnění bytu bude splněna, nelze mu ani v tom dáti za pravdu, neboť z toho o sobě, že určitá část úplaty je splatna až při splnění podmínky, pod níž smlouva trhová o nemovitosti uzavřena, nelze usuzovati, že tato částka je úplatou za zvláštní plnění, a není tím vyloučeno, aby ona částka byla součástí kupní ceny za přenechání nemovitosti samé.
Odepřel-li proto žal. úřad částku onu uznati za součást nabývací ceny nemovitosti, jest rozhodnutí to v rozporu s dávkovými pravidly.

Citace:

Č. 11053. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 410-411.