Č. 11076.

Živnostenské právo. — Řízení správní: Vyhláška živn. úřadu, kterým bylo podle § 54 živn. ř. upraveno provozování živností hostinských po stránce jazykové a které bylo jednotlivým majitelům podniků hostinských doručeno, je schopna právní moci.
(Nález ze dne 17. února 1934 č. 10178/30.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 4530/25; srov. Boh. A 3997/24: Boh. A 5301, 5303, 5304/26.
Věc: Antonín G. v T. proti zemskému úřadu v Praze o přestupek živn. řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nálezem z 11. ledna 1929 odsoudil okr. úřad v Trutnově podle § 131 písm. b) živn. ř. st-le k pokutě 500 Kč, po případě k vězení 50 dnů pro přestupek vyhlášky osp-é v Trutnově z 9. prosince 1922, spáchaný tím, že k označení své živnosti užívá na frontě domu dvou tabulí s nápisy jen německými. Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z důvodů prvého nálezu, poněvadž skutková podstata přestupku jest prokázána doznáním, a poněvadž cit. vyhláška z 9. prosince 1922, která nařídila dvojjazyčnost všech (nikoli pouze některých) vývěsních tabulí a štítů na té které hostinské budově, nabyla proti odvolateli právní moci, protože mu byla doručena, instančním pořadem potvrzena a odvolatel si na ni nestěžoval u nss-u.
Ve stížnosti dovozuje st-l předem, že vyhláška nenabyla proti němu právní moci přes to, že si na ni nestěžoval k nss, neboť nss vyslovil již opětovně, že uvedená vyhláška jest nezákonná. Byl-li takový nález jednou vydán, jest úřad povinen jím se říditi.
V tom se st-l mýlí. Uvedená vyhláška, opírající se o § 54 živn. ř., byla doručena st-li (což on nepopírá), a jest proto individuelním opatřením (rozhodnutím), které jest způsobilé nabýti moci práva (Boh. A 4530/25), a které jest naříkatelné jak v cestě instanční tak i stížností k nss. Poněvadž vyhláška ta byla v pořadí stolic správních potvrzena, nabyla proti němu moci práva, a to bez ohledu na to, má-li či nemá zákonné opory v dovolaném § 54 živn. ř. (Boh. A 3997/24).
Jestliže nss v jiných případech (Boh. A 5301, 5303, 5304/26) vyslovil, že vyhláška upravující užívání českého jazyka při provozováni živnosti hostinské nemá opory v § 54 živn. ř., nemůže z toho st-l pro sebe nic dovozovat, protože nález nss-u působí jenom pro konkrétní případ (§ 7 zák. o ss), tudíž jenom pro toho, kdo uvedenou vyhlášku s úspěchem naříkal stížností u nss-u. Nelze tudíž jeho účinnost rozšiřovati na jiné případy nebo na jiné osoby. Uvedená vyhláška stala se tedy proti st-li nezměnitelnou normou, jejíž přestoupení podléhá sankci § 131 živn. ř. Že by tato vyhláška byla aktem úřadu zřejmě nepříslušného, a proto aktem zmatečným, který po právu vůbec neexistuje a proto ani právní moci nabýti nemůže, st-l netvrdí a nss toho také neshledal.

Citace:

Č. 11076.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 470-471.