Č. 11196.

Pojištění nemocenské: 1. Mzdová třída zaměstnanců a její podklad — denní pracovní výdělek — se stanoví podle § 7 nemoc. zák. č. 33/1888 ř. z. při smluvené mzdě denní nebo týdenní tak, že se týdenní pracovní výdělek bez zřetele na počet dnů práce dělí sedmi. — 2. Zaměstnavatel není s námitkami proti zařazení zaměstnanců do mzdových tříd prekludován tím, že nesprávné zařazení způsobil sám.
(Nález ze dne 5. dubna 1934 č. 6870.)
Prejudikatura: ad 1: Boh. A 2367/23, 3597/24, 3615/24.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v N. proti zemskému úřadu v Praze o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáním z 18. srpna 1923 zažádala firma Mautnerovy textilní závody, akc. spol. v P. u osp-é v Náchodě, aby okr. nemocenská pokladna v N. byla přidržena k tomu, aby zaměstnancům tkalcovny a přádelny v N. a elektrické pily v B. nemocenské příspěvky za měsíc prosinec 1922 a za měsíc červen 1923, jež vyměřila proti zákonným předpisům, znova propočítala, vrátila firmě přeplacené částky a nahradila jí útraty způsobené vedením exekuce.
Osp v Náchodě výměrem z 12. března 1925 uznala právem, že zařazení zaměstnanců jmenované firmy do mzdové třídy měla okr. nemoc. pokladna provésti tak, že skutečný týdenní výdělek za 6 pracovních dnů při normální 8hodinné denní pracovní době měla děliti sedmi; jedna sedmina týdenního výdělku činí pak denní mzdu, podle jejíž výše se zaměstnanec zařadí do té které třídy mzdové. Podle toho uznala jmenovanou pokladnu povinnou propočítati za měsíc prosinec 1922 příspěvky na základě individuelních přihlášek zaměstnanců firmy a vydati nový platební list a případnou diferenci buď vrátiti nebo zúčtovati ve vyúčtovacím výkazu firmě, rovněž provésti nové zařazení zaměstnanců firmy za měsíc červen 1923 a vydati nové platební listy vzhledem k tomu, že platební listy č. 4685, 4686, 4687, znějící na 323 Kč 40 h, 36371 Kč 88 h a 44382 Kč 90 h nejsou vyhotoveny na základě zařazení do mzdové třídy podle sedminy týdenního výdělku. Ve výměru se praví dále: V důsledku toho, že firma neuznala správnost výše obnosů a nebylo pravoplatně rozhodnuto o výši příspěvků, nemohla okr. nemoc. pokladna v N. vymáhati cestou exekuce předepsané jí příspěvky a, stalo-li se tak, nese risiko vrácení jich, pokud nebyly oprávněně předepsány, a nahražení exekučních výloh, pokud strana prokáže jich výši.
Nař. rozhodnutím zem. úřad v Praze odvolání okr. nemoc. pokladny v N. z výměru osp-é nevyhověl a výměr ten potvrdil z jeho důvodů.
O stížnosti uvážil nss toto:
Ukládajíc stěžující si pojišťovně, aby propočítala nemoc. pojistné příspěvky za měsíc prosinec 1922 podle individuelních přihlášek zaměstnanců zúčastněné firmy podle denní mzdy zjištěné dělením týdenní mzdy sedmi, vydala nový platební výměr, zúčtovala přeplatek a aby stejně postupovala stran příspěvků za měsíc červen 1923, vychází nař. rozhodnutí z právního názoru — ve shodě s judikaturou nss-u, srov. Boh. A 2367/23, 3597/24, 3615/24 —, že mzdová třída zaměstnanců a její podklad denní pracovní výdělek stanoví se podle § 7 nem. zák. při smluvené mzdě denní nebo týdenní tak, že se týdenní pracovní výdělek bez zřetele na počet dnů práce dělí sedmi. Tomuto právnímu názoru stěžující si strana neodporuje a netvrdí ve stížnosti a netvrdila ani ve správním řízení, že by nebyl dán skutkový předpoklad úřadu, že se touto právní zásadou při předpisování nemocenských pojistných příspěvků neřídila.
Obhajoba stížnosti nese se tím směrem, že, pokud jde o prosinec 1922, přihlašovala firma ve svém podniku — tkalcovna — zaměstnance se mzdou denní, ač mzda ve všech podnicích se vyplácela týdně; nemůže proto pojišťovna býti činěna zodpovědnou za chyby firmy a nemůže násobiti tuto denní mzdu šesti a děliti sedmi, poněvadž jí není a nebylo známo, zda firma sama již tím způsobem si tuto denní mzdu nevypočetla. V podniku — přádelna — nemůže pak firma vůbec reklamovati správné zařazení, poněvadž si firma u tohoto podniku, třeba protizákonně, vypočítávala mzdové třídy sama, pojišťovna pak bona fide z tříd udaných firmou příspěvky vyměřovala. Tato obhajoba nemůže býti nss-em uznána.
Zařazení pojištěnců do mzdových tříd podle nemoc. zák. č. 33/88 ř. z. bylo věcí nemocenské pokladny a ukládal § 7 c) zaměstnavateli jedině, aby oznámil nemocenské pokladně do týdne po uplynutí příspěvkového období všechna data potřebná k zařazení do mzdové třídy a všechny změny těchto dat. Míní-li stížnost svým přednesem uplatniti, že nesprávné zařazení firma zavinila sama, opomenula uvésti zákonný předpis, jenž by spojoval s takovýmto zaviněním strany její preklusi s námitkami proti zařazení pojištěnců do mzdových tříd. Nss pak takovéto normy neshledal. Předpis cit. § 7 c) na porušení shora uvedené ohlašovací povinnosti zaměstnavatelovy připínal však jedině následky § 67, t. j. trestní sankci.
Pokud jde o přeřazování pojištěnců za měsíc červen 1923, namítá stížnost, že změny mezd byly hlášeny přádelnou v N. dne 28. června 1923, tkalcovnou v N. dopisem z 18. června 1923 a pilou v B. až 21. června 1923, postupovala tedy pokladna přesně podle ustanovení § 7 c) nemoc. zák., to jest, poněvadž změna mzdy nebyla hlášena do týdne, totiž do 7. června 1923, bylo nutno použíti ustanovení § 7 b) odst. 3 nemoc. zák. a změnu provésti až od nejbližšího příspěvkového období, od 1. července 1923. Jest tedy podle náhledu stížnosti napadené rozhodnutí nezákonné, nutí-li pojišťovnu, aby provedla změny zpětně od 1. června 1923.
Stěžující si strana v odvolání z výměru 1. stolice, pokud jde o předpis příspěvků za červen 1923, uvedla jedině, že tkalcovna přípisem z 18. června 1923 žádala o přehlášení dělníků od 28. června, přádelna učinila tak dopisem ze 4. července 1923, načež pokladna firmě oznámila, že změna tato provedena býti může nejdříve 1. července 1923. I kdyby uvedený přednes stížnosti bylo lze považovati za provedení námitky odvolání, nelze stížnosti přisvědčiti.
Uvedenou výtku buduje stížnost na předpokladu, že v červnu 1923 šlo o změnu mezd, již jedině má citovaný § 7 b) odst. 3 na mysli. Tím ocitá se však v rozporu se spisy, z nichž je zřejmo, že firma — zaměstnavatelka — neohlašovala změn mzdy, nýbrž dožadovala se na st-lce jen toho, aby nemocenské pojistné příspěvky byly za měsíc červen 1923 vypočítány podle zásady vyslovené ve shora cit. nál. Boh. A 2367/23.

Citace:

Č. 11196.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 801-804.