Č. 11252.


Samospráva obecní, — Zaměstnanci veřejní: Za člena obecního zastupitelstva nemůže býti zvolen pomocný kancelářský úředník ustanovený u okr. úřadu, obci nadřízeného (§ 5 bod 2 ob. vol. ř. a vl. nař. č. 113/1926 Sb., § 88).
(Nález ze dne 30. dubna 1934 č. 8778.)
Věc: Jaroslav Z. v M. proti okresnímu úřadu v Modré o volitelnost do obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-1, kancelářský oficiant, stal se dnem 28. května 1931 podle dekretu zem. úřadu v Bratislavě z 10. června 1931 pomocným kancelářským úředníkem ve veřejnoprávním poměru podle druhé části vl. nař. ze 7. července 1926 č. 113 Sb. (§ 88) a to při okr. úřadě v M. V roce 1931 zvolen byl do obecního zastupitelstva města M. za Čsl. sociálně demokratickou stranu robotnickou se sdružením skupiny čsl. válečných poškozenců.
Okr. úřad v Modré, přezkoumávaje jako úřad dohlédací výsledek volby do obecního zastupitelstva v M. ve smyslu § 53 zák. č. 75/1919 Sb. zrušil výměrem z 14. října 1931 na základě bodu 2 § 5 volbu st-le pro nezákonnost a na jeho místo vyhlásil za zvoleného Františka P., válečného invalidu v M. Proti tomuto výměru čelí stížnost, o níž nss uvážil toto:
Stížnost tvrdí, že, mluví-li § 5 bod 2 zák. č. 75/1919 Sb. o úřednících, myslí tím jen úředníky ve smyslu plat. zák. č. 103/1926 Sb. St-1 nebyl však ustanoven úředníkem podle části prvé, dílu I. plat. zák. č. 103/1926 Sb., nýbrž jmenován, správněji řečeno, stal se pomocným kancelářským úředníkem ve veřejnoprávním poměru nikoliv podle plat. zák. č. 103/1926 Sb., nýbrž podle vl. nař. č. 113/1926 Sb. Není tedy úředníkem ve smyslu plat. zák., nýbrž patří k zvláštnímu druhu státních zaměstnanců, jejichž služební poměr jest upraven zvláštními předpisy. Podle toho nepopírá stížnost v zásadě, že st-li přísluší charakter orgánu dohlédacího úřadu správního, má však za to, že předpis § 5 bod 2 zák. č. 75/1919 Sb. mluvě o úřednících má na mysli úředníky jmenované podle plat. zák. č. 103/1926 Sb. a tedy úředníky určitého služebního poměru a typu.
Nss neuznal stížnost důvodnou. Podle § 5 bodu 2 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb., kterýmž se vydává řád volení v obcích republiky Čsl., nemohou býti voleni za členy obecního zastupitelstva a obecních komisí mimo jiné úředníci všech úřadů správních, jimž přísluší nad obcí přímá moc dohlédací. Zákon mluví zcela všeobecně o »úřednících« aniž by mezi nimi nějak rozlišoval zejména po stránce jejich služebního poměru a kategorisace s hlediska předpisů personálního práva úřednického. Jak patrno ze srovnání 2. bodu cit. § 5 se zněním bodu 1 téhož paragrafu, má zákon v bodu 2 na mysli všechny osoby, jež včleněny do organismu dohlédacího úřadu vykonávají úřední pravomoc jeho jako »úředníci« a konají tedy funkce vyššího druhu než jsou pouhé služby zřízenecké. Že by za »úředníky« ve smyslu § 5 bodu 2 zák. č. 75/1919 Sb. bylo lze považovati jen státní úředníky pragmatikální po rozumu prvé části, dílu I. plat. zák. č. 103/1926 Sb., to z předpisu toho vyčísti nelze.
Ale pak dlužno k »úředníkům« ve smyslu § 5 bodu 2 zák. č. 75/1919 Sb. čítati, přes opačné tvrzení stížnosti, i pomocné kancelářské úředníky ve veřejnoprávním poměru po rozumu § 210 odst. 3 plat. zák. č. 103/1926 a §§ 88 až 90 vl. nař. č. 113/1926 Sb.
A poněvadž není sporné, že st-1 byl v kritické době pomocným kancelářským úředníkem ve veřejnoprávním poměru u okr. úřadu v Modré, jemuž přísluší nad obcí M. přímá moc dohlédací, byl »úředníkem« ve smyslu § 5 bod 2 vol. řádu a jako takový vyloučen z volitelnosti za člena obecního zastupitelstva a obecních komisí této obce.
Citace:
č. 11252. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 959-960.