Č. 11267.

Pošta. — Školství. — Církevní věci: Podle čl. II odst. 8 zák. č. 108/1865 ř. z. jest od poštovného osvobozena též korespondence správ (ředitelství) veřejných škol národních, zasílaná duchovním úřadům státem uznaných vyznání náboženských v záležitostech vyučovacích.
(Nález ze dne 9. května 1934 č. 9614.)
Věc: Správa německé obecné školy v D. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu pošt a telegrafů (odb. r. Dr. Jos. Nájemník) o osvobození od poštovného.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Stížnosti správy německé obecné školy v D., že poštovní úřad ve S. úřední dopisy, řízené správou školy na evangelický farní úřad ve S. a označené jako věc služební poštovného prostá, vrací jako portem povinné, nevyhovělo ředitelství pošt v Praze výměrem z 26. září 1931 z těchto důvodů: »Podle čl. II odst. 8 zák. o osvobození od poštovného z roku 1865 jest úřední korespondence všech státem uznaných veřejných učilišť osvobozena od poštovného jen ve vzájemném styku a ve styku s úřady a orgány uvedenými ve čl. II odst. 1 a 2 cit. zák. Není tudíž od poštovného osvobozena korespondence škol svědčící farním úřadům. Tuto korespondenci, nebyla-li vyplacena při podání, jest zatěžovati doplatným v jednoduché částce výplatného«.
Odvolání správy německé obecné školy v D. nevyhovělo min. pošt nař. rozhodnutím z důvodů výměru v odpor vzatého a těchto úvah: Vzájemným stykem« zmíněným na konci čl. II odst. 8 zák. č. 108/1865 ř. z. rozumí se styk mezi příslušníky každé ze tří skupin uvedených v tomto odstavci zvláště. Vykládati slova »ve vzájemném styku« tak, že by byl i styk příslušníků jedné skupiny s příslušníky skupiny druhé osvobozen od poštovného, není možno, poněvadž rozsah osvobození od poštovného korespondence jednotlivých skupin je různý. Korespondence duchovních úřadů je poštovného prosta ve všech úředních záležitostech těchto úřadů a korespondence ředitelství vyučovacích a vzdělávacích ústavů ve věcech vyučování. Z toho vyplývá, že korespondence správ škol svědčící duchovním úřadům není osvobozena od poštovného«. O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Na sporu jest jediné otázka, je-li korespondence správy vyučovacího ústavu v záležitostech školních, řízená duchovnímu úřadu, státem uznaného náboženského vyznání, osvobozena od poštovného podle ustanovení čl. II č. 8 zák. z 2. října 1865 č. 108 ř. z., či nikoli. Cit. ustanovení zní: »Od poštovného jsou osvobozeny dále: 8. korespondence duchovních úřadů všech státem uznaných vyznání ve všech jejich hierarchických stupních v náboženských, manželských, školních a jiných úředních záležitostech, úřední korespondence žebravých řádů, pak korespondence ředitelství všech oněch vyučovacích a vzdělávacích ústavů, které jsou státem uznány za veřejné, v záležitostech vyučovacích jak ve styku s úřady, orgány a korporacemi uvedenými v odst. 1 a 2, tak i ve vzájemném styku.«
Žal. úřad stojí na stanovisku, že »vzájemným stykem« zmíněným na konci odst. 8 čl. II cit. zák. rozumí se styk mezi příslušníky každé ze tří skupin uvedených v tomto odstavci zvláště, poněvadž rozsah osvobození od poštovného u korespondence jednotlivých skupin je různý. Stížnost naproti tomu hájí právní názor, že všechny tři skupiny úřadů a orgánů v cit. ustanovení zmíněné mají právo na osvobození od poštovného ve vzájemném styku mezi sebou a s úřady, orgány a korporacemi, v odst. 1 a 2 čl. II cit. zák. uvedenými.
Nss dal stížnosti za pravdu. V čl. II zák. č. 108/1865 ř. z. je přiznáno osvobození od poštovného pro různé druhy korespondence. V některých případech je osvobozena korespondence od poštovného v určitých tam uvedených záležitostech bez ohledu na to, kdo je jejím odesílatelem (body 4, 15, 18, 19 a 20), v jiných případech pak korespondence určitých subjektů v záležitostech v zákoně výslovně uvedených. Jak z textu cit. článku lze seznati, shrnul zákon do jednotlivých odstavců (bodů) vždy celou skupinu záležitostí nebo subjektů, na něž pohlížel se stejného hle- diska a jejichž osvobození od poštovného chtěl jednotně upraviti. Uváží-li se veliký počet skupin (23 odstavců), do nichž zákonodárce roztřídil privilegované subjekty, vyvrací se již sama sebou myšlenka, že by byl chtěl ještě uvnitř jednotlivých odstavců (bodů) rozlišovati samostatné skupiny, naopak je na snadě závěr, že by byl v takovém případě dotyčný odstavec rozdělil na odstavců několik. Užil-li proto na konci odstavce 8 obratu »ve vzájemném styku«, nutno slova ta vztahovati na veškeré tři skupiny úřadů a orgánů v odstavci tom uvedených, které zákon, zařadiv je do téhož odstavce, zřejmě chtěl považovati za skupinu jedinou. Pro rozlišování mezi jednotlivými druhy úřadů a orgánů v odst. tom uvedenými v tom směru, že by byl osvobozen od poštovného vzájemný styk jen mezi orgány téhož druhu (duchovní úřady mezi sebou, žebravé řády mezi sebou a ředitelství vyučovacích a vzdělávacích ústavů mezi sebou), neskýtá znění dotyčného zákonného ustanovení podkladu (srov. výnos býv. min. vyuč. z 28. ledna 1894 č. 1230, Věst. z r. 1894, str. 11, K. Richter: Handbuch der Portofreiheiten — Příručka osvobození od porta — str. 34 a 35). Dovolává-li se žal. úřad v nař. rozhodnutí toho, že rozsah osvobození od poštovného jest u jednotlivých skupin v odstavci 8 uvedených různý, a dovozuje-li z toho v odvodním spise, že by musila býti poštovného prosta též korespondence ředitelství veřejných škol ve všech úředních záležitostech duchovních úřadů a žebravých řádů, na př. také odpověď správy školy na dotaz duchovního úřadu ve věci manželské, postačí poukázati jednak k tomu, že rozsah osvobození jest přes odchylnou dikci v relaci k osvobozenému subjektu v podstatě týž a že postihuje veškeré záležitosti, jež spadají do orgánních funkcí dotyčného úřadu, jednak na to, že pro otázku osvobození podle odst. 8 jest rozhodným vždy rozsah osvobození odesílatele, pokud jedná v mezích své úřední činnosti. Musí tedy býti posuzována odpověď na dotaz od poštovného osvobozený vždy samostatně s toho hlediska, zda subjektu, který na dotaz odpovídá, přísluší v záležitosti toho druhu se zřetelem na adresáta osvobození či nikoli.
Nss je proto názoru, že podle čl. II odst. 8 zák. č. 108/1865 ř. z. jest od poštovného osvobozena též korespondence správ (ředitelství) veřejných škol, zasílaná duchovním úřadům státem uznaných vyznání náboženských v záležitostech vyučovacích.
Názor tento dochází plného potvrzení v pracích zákonodárných, jimiž byl cit. zákon připravován. V 83 schůzi poslanecké sněmovny dne 27. června 1865 (viz sten. protokoly, str. 2465) prohlásil při debatě o 8. odstavci čl. II tohoto zák. zpravodaj Steffens, že, byl-li posl. Dr. Teutsch na pochybnostech o tom, zdali »vzájemný styk«, který je v zákoně naznačen, se má vztahovati jen na styk jednotlivých ředitelství vyučovacích ústavů mezi sebou a styk jednotlivých duchovních úřadů mezi sebou, či také na styk mezi ředitelstvími vyučovacích ústavů a duchovními úřady, jest v zákoně jasně vysloveno, že jest to míněno v posléz uvedeném smyslu, neboť »vzájemný styk« vztahuje se na všechny v tomto odstavci jmenované ústavy a ředitelství.
Nař. rozhodnutí, které spočívá na opačném názoru právním, jest tudíž v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 11267. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 996-998.