Č. 11289.

Řízení správní: * Rozhodnutí o odepření odkladného účinku odvolání podle odst. 2 § 77 vl. nař. č. 8/1928 Sb. o správním řízení není dáno do volné úvahy úřadu, správním předpisem neomezené.
(Nález ze dne 18. května 1934 č. 9318.)
Věc: Bruno A. a Karel J. v P. (adv. Dr. Jos. Vogel z Prahy) proti magistrátu hlavního města Prahy o odepření odkladného účinku odvolání.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Magistrát hl. města Prahy vyhláškou z 2. října 1930 zakázal jako živn. úřad I. stolice podle § 54 odst. 2 živn. ř. používání výherních automatů, poskytujcích možnost k výhře ať v penězích, ať v jakémkoliv jiném druhu prospěchu. Tato vyhláška — jak jest v ní uvedeno — nabyla účinnosti dne 15. října 1930.
Nálezem magistrátu hl. města Prahy ze 7. prosince 1931 byl Bruno A. v Praze odsouzen pro přestupek uvedené vyhlášky k pokutě 1000 Kč, pro případ nedobytnosti k 90dennímu vězení, a nálezem magistrátu hl. města Prahy z 12. prosince 1931 byl Karel J. v Praze odsouzen pro týž přestupek k pokutě 1000 Kč, pro případ nedobytnosti k 3 měsíčnímu vězení. K zajištění úspěchu těchto trestních nálezů zabavil žalovaný úřad výměry vydanými současně s těmito nálezy podle § 152 živn. ř. zmíněné automaty, prohlásil je za propadlé ve prospěch státu a zakázal všelikou disposici jimi. Zároveň bylo vysloveno, že případným odvoláním proti těmto výměrům se z důvodu veřejného zájmu odnímá odkladný účinek a že proti tomuto odnětí odkladného účinku není podle odst. 4 § 77 vl. nař. č. 8/1928 Sb. odvolání přípustno.
O stížnostech podaných na tato rozhodnutí uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutími byl odepřen odkladný účinek odvoláním z výměrů žal. úřadu, kterými bylo několik automatů st-lů prohlášeno za propadlé ve prospěch státu a byla zakázána všeliká disposice jimi, z důvodu veřejného zájmu. Obracejíce se proti těmto výrokům žal. úřadu, vytýkají stížnosti jako nezákonnost, že rozhodnutí neuvádějí, že šlo o naléhavý zájem veřejný, nýbrž v rozporu se zákonem odnímají odkladný účinek odvoláním jen z důvodu veřejného zájmu.
Nss neshledal, že nař. rozhodnutí jsou stižena vytýkanou nezákonností. Jest pravda, že jsou odůvodněna jen poukazem na veřejný zájem, než z toho, že se odvolávají také na ustanovení § 77 vl. nař. č. 8/1928 Sb., jest zřejmo, že žal. úřad odepřel odkladný účinek odvolání proti výrokům o zabavení automatů z důvodu přípustného pro odepření odkladného účinku podle této právní normy, t. j. pro naléhavý zájem veřejný, použiv k označení tohoto důvodu zkráceného výrazu »veřejný zájem«.
Podstatnou vadu řízení spatřují obě stížnosti v tom, že nař. rozhodnutí neobsahují bližšího odůvodnění naléhavého veřejného zájmu, který vyžadoval, aby případným odvoláním byl odkladný účinek odňat.
Uvažuje o této námitce stížností, musil se nss především vypořádati se stanoviskem hájeným v odvodních spisech, podaných žal. úřadem, že není zákonného ustanovení, podle kterého jest úřad povinen odepření odkladného účinku zvláště odůvodniti, že úřad již v řízení o vydání vyhlášky z 2. října 1930, kterou používání automatů, o něž jde, bylo zakázáno, došel k přesvědčení, že notorický veřejný zájem tohoto zákazu neodkladně vyžaduje, a konečně že výroky vzaté v odpor byly vydány podle volné úvahy.
Toto stanovisko žal. úřadu není správné. Výroky v odpor vzaté se opírají o ustanovení 2. odst. § 77 vl. nař. č. 8/1928 Sb., podle něhož úřad může vyloučiti odkladný účinek odvolání, jestliže okamžitý výkon jest odůvodněn nebezpečím v prodlení v zájmu strany nebo naléhavým zájmem veřejným. V tomto znění právní normy, na jejímž základě byla nař. rozhodnutí vydána, není opory pro správnost názoru žal. úřadu, že rozhodnutí o odepření odkladného účinku odvolání jest dáno do volné úvahy úřadu, neboť není v ní dáno úřadu neobmezené právo vyloučiti odkladný účinek odvolání, nýbrž úřad je tu výslovně zmocněn k odepření odkladného účinku jen tehdy, jestliže okamžitý výkon jest odůvodněn nebezpečím v prodlení v zájmu strany nebo naléhavým zájmem veřejným. Cit. ustanovení 2. odst. § 77 správ. řádu jest výjimkou ze zásady stanovené v 1. odst. téhož paragrafu, podle něhož má včas podané odvolání odkladný účinek, pokud arci se nestanoví jinak; není-li právní normy ustanovující jinak, má odvolání z úředního rozhodnutí účinek odkladný. Úřad pak může odvrátiti tento účinek odvolání jen, jsou-li splněny předpoklady 2. odst. cit. § 77. Je-li však úřad právní normou takto obmezen, plyne z toho závěr, že rozhodnutí o odepření odkladného účinku není dáno do volné úvahy úřadu, nýbrž, že strana na přiznání tohoto účinku má zásadně právní nárok, a že úřad může odkladný účinek vyloučiti jen, jsou-li splněny předpoklady stanovené v 2. odst. § 77 správ. řádu.
Potom však na rozhodnutí o odepření odkladného účinku odvolání nedopadá ustanovení 2. odst. § 70 správ. ř., podle něhož úřad není povinen sdělovati, z kterých důvodů rozhodl, jestliže mu přísluší vyhověti nebo nevyhověti podle volné úvahy správním předpisem neobmezené, nýbrž sluší použíti ustanovení 2. odst. § 68, nařizujícího, že rozhodnutí má obsahovati také odůvodnění. Tím, co bylo řečeno, jest prokázána nesprávnost právního názoru hájeného v odvodním spise žal. úřadu, že není právní normy, podle které jest úřad povinen odepření odkladného účinku odvolání odůvodniti, jakož i právního názoru, že rozhodnutí toto jest dáno do volné úvahy úřadu. Předpisuje-li pak právní norma, aby výrok o odepření odkladného účinku odvolání byl odůvodněn, není úřad zbaven povinnosti odúvodniti tento výrok tím, že snad v řízení o vydání vyhlášky z 2. října 1930, kterou používání automatů, o něž jde, bylo zakázáno, tedy v řízení zcela jiném došel k přesvědčení, že notorický veřejný zájem tohoto zákazu neodkladně vyžaduje.
Podle toho jsou nař. rozhodnutí, neobsahujíce bližšího odůvodnění naléhavého veřejného zájmu, z kterého byl odkladný účinek odvoláním z výroků o zabavení automatů odepřen, neúplná. Než nss neshledal, že touto neúplností byla st-lům znemožněna nebo znesnadněna obrana proti nař. rozhodnutím před nss-em. — — —

Citace:

Č. 11289.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1055-1057.