Č. 11078.

Zaměstnanci veřejní: Jak jsou upraveny nároky gážistů uniformované stráže bezpečnosti na služební oděv?
(Nález ze dne 17. února 1934 č. 3092.)
Věc: Karel Š. v Užhorodě proti zemskému úřadu v Užhorodě o oděvné. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle obsahu správních spisů byl st-l dekretem polic. ředitelství v Užhorodě z 28. dubna 1923 přijat do služby státní policie jako prozatímní agent II. třídy. Dekretem téhož ředitelství z 24. prosince 1923 byl jmenován definitivním a dalším dekretem ze 13. prosince 1924 byl jmenován policejním agentem I. třídy. Dekretem z 22. června 1926 byl st-l na základě § 8 bodu 2 zák. č. 286/24 dnem 1. července 1926 přeložen od sboru neuniformované stráže bezpečnosti v Užhorodě jako definitivní nadstrážník ke sboru uniformované stráže bezpečnosti k policejnímu komisařství v Chustu. K žádosti st-lově z 25. července 1927 propustilo jej policejní ředitelství v Užhorodě dekretem z téhož dne podle ustanovení odst. 1 § 51 vl. nař. č. 295/22 Sb. dnem 31. srpna 1927 ze služby ve sboru uniformované stráže bezpečnosti.
Žádostí z 25. března 1931 domáhal se st-l, poněvadž mu podle předpisů oděvní massy náleželo vyplacení základního obnosu 1200.— Kč a za jeden rok na udržování stejnokroje 800.— Kč, aby mu byl poukázán obnos 2000 Kč. Žádost odůvodnil tím, že byl ve službě sboru neuniformované stráže bezpečnosti již od 1. června 1923, tedy déle než 3 roky, náleží mu tedy obnos 1200.— Kč; u stráže uniformované více než jeden rok a proto mu přísluší i obnos 800.— Kč. Žádost tuto, kterou st-l podal u zem. úřadu v Užhorodě postoupil tento policejnímu ředitelství v Užhorodě, které ji výměrem z 27. dubna 1931 zamítlo z těchto důvodů: Po dobu svého přidělení u sboru uniformované stráže bezpečnosti, t. j. od 1. července 1926 byl jste jako ostatní gážisté mimo služební třídu podělen služebním stejnokrojem, který byl Vám opatřen ze stejných prostředků na účet oděvní massy. Protože jste nesloužil ve sboru uniformované stráže bezpečnosti po dobu 3 let, po které jedině zle získati předmětné součástky výstroje jako vlastnictví, zaniká i Váš nárok na vyplacení žádané částky. Podle dodatku 5 k služ. řádu uniformované stráže bezpečnosti z r. 1894, který jedná o oděvní masse, případnou státní správě nejen úspory gážisty mimo služební třídu, který před dovršením třetího služebního roku ze služby sboru uniformované stráže bezpečnosti vystoupí, zemře nebo je trvale přeložen ke sboru stráže neuniformované, nýbrž i částka za odevzdaný výstroj.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Právní poměry sborů stráže bezpečnosti upraveny byly zákonem ze 13. července 1922 č. 230 Sb., jehož § 1 rozeznává civilní sbory stráže bezpečnosti a) uniformované, b) neuniformované; v § 2 stanoví, že zásady pro působnost sborů stráže bezpečnosti, úřední název každého z obou druhů těchto sborů, zařádění jejich členů do skupin spolu s určením titulů, jakož i předpisy o služebním poměru, pokud předpisy ty nejsou obsaženy v zák. z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební pragmatice) upraví se nařízením. Rozdělení sborů a řád služební určují vnitřní předpisy. Vl. nař. z 5. října 1922 č. 295 Sb. stanoví v § 5, že vnitřními předpisy se určuje rozdělení sborů a služební řád; tak se zejména stanoví pravidla pro výkon služby ve služebních hodinách i mimo ně, dále předpisy
Bohuslav-Janota, Nálezy správní XVI. 17 o služebním oděvu, zbrani (§ 1 zák. ze 13. července 1922 č. 230 Sb.) a jiných pomůckách pro výkon služby i o způsobu opatření těchto pomůcek atd.
Takovým vnitřním předpisem podle cit. §§ jest provisorní služební řád pro sbor stráže bezpečnosti při policejním ředitelství v Užhorodě, vydaný na základě výn. min. vnitra z 28. června 1927 č. 11607/5 a výn. civilní správy Podk. Rusi v Užhorodě z 23. července 1927 č. 12704/ pres., v jehož části VI. bylo ustanoveno, že až do nové úpravy předpisů o služebním oděvu .... a doplnění služebního oděvu platí dosavadní předpisy. Těmito dosavadními předpisy jsou předpisy platné v historických zemích (srov. též zák. č. 269/1920 Sb.), zejména též organisační statut pro stráž bezpečnosti v Praze, vydaný výnosem min. vnitra z 23. října 1894 č. 27025 M I.
Podle § 10 věty 2 cit. org. statutu ohledně služebního oděvu a výzbroje koní se zavede oděvní massa. Tato byla zavedena dodatkem V. k cit. služ. řádu, jehož předpisu se jak žal. úřad, tak i st-l dovolává. § 3 cit. dodatku jedná o utvoření fondu oděvní massy, který tvoří 1. prvé vklady massy, 2. oděvní paušál massy, 3. jiné příjmy. Tyto všechny tři složky jsou podle § 9 cit. dodatku sice společně ve fondu massy spravovány, ale připisují se k dobru pouze tomu, kdo na ně má nárok. Podle § 10, je-li ocenění oděvních součástí vybraných od inspektora nebo strážníka i s ostatními k tíži jeho učiněnými vydáními vyšší nebo nižší, než jeho nárok na oděvní massu, vzniká mu buď dluh nebo úspora u fondu massy. V § 12 se stanoví, že nárok na vydání této úspory má inspektor nebo strážník teprve tehdy, když nejméně 3 roky u stráže bezpečnosti sloužil a jeho vyloučení nenastalo z trestu; když inspektor nebo strážník před dobou 3 let (§ 12) buď ze stráže bezpečnosti vystoupí nebo zemře, při- padne podle § 14 státu jeho pohledávka vůči masse i s odhadní cenou oděvu a výzbroje incl. s nahodilým přebytkem uvedeným v § 13.
Z těchto předpisů plyne, že gážista m. sl. tř. uniformované stráže bezpečnosti má nárok na výplatu pohledávky vůči masse jen tenkráte, sloužil-li ve sboru uniformované stráže nejméně 3 roky. Když ze služby před touto dobou vystoupí, nemá vůbec nároku na vydání pohledávky z massy.
Poněvadž cit. předpisy týkají se jenom uniformované stráže bezpečnosti, přichází v daném případě v úvahu u st-le jenom služba u uniformovaného sboru stráže bezpečnosti, kterou konal od 1. července 1926 do 31. srpna 1927. Služba, kterou konal jako civilní agent státní policie, nepřichází pro spornou otázku vůbec v úvahu. Ježto pak st-lova služba u uniformovaného sboru stráže bezpečnosti netrvala tři roky, nemá st-l nároku ani na výplatu prvního vkladu 1.200 Kč z fondu massy ani na výplatu oděvního paušálu 800 Kč z fondu massy vzhledem k cit. ustanovením §§ 12 a 14 dodatku k org. řádu.
St-l dovozuje svůj nárok na oděvné také z ustanovení § 8 odst. 3 zák. č. 286/24 Sb. Avšak ani tu nelze uznati námitku stížnosti v tomto směru uplatňovanou odůvodněnou. Podle ustanovení § 8 odst. 3 zák. č. 286/24 nesmí zaměstnanec následkem nového služebního použití býti zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých požitcích. Týká se tedy cit. ustanovení jenom služebního postavení a stálých požitků zaměstnance při přeložení na jiné služební místo, o takovéto požitky však podle shora uvedeného v daném případě nejde. Nemůže se tedy st-l pro svůj nárok cit. zák. vůbec dovolávati.
17*

Citace:

Č. 11078.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 472-475.