Č. 11080.

Živnostenské právo: Majitel obchodní živnosti na prodej kancelářských zařízení není oprávněn přijímati k opravě psací stroje, které nedodal zákazníkovi on sám, třebas pak opravy dává prováděti oprávněným mechanikem.
(Nález ze dne 19. února 1934 č. 10101/32.)
Věc: Ludvík K. v B. proti zemskému úřadu v Brně o přestupek § 14 živn. řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Trestním nálezem ze 16. března 1931 uložila měst. rada v Brně st-li podle § 132 a) živn. ř. pokutu v částce 300 Kč, v případě nedobytnosti vězení 30 dnů pro přestupek § 14 živn. ř.
Podnět k trestnímu řízení zavdalo udání odborného společenstva zámečníků, mechaniků a příbuzných řemesel pro Velké Brno, že st-l provedl generální opravu psacího stroje firmě »Brůder W.« v Brně, jíž vystavěl účet na své jméno. Byv slyšen, udal st-l, že předává psací stroje, které přijímá k opravě, oprávněnému mechanikovi k provedení oprav, a sice mechanikům Cz. a Z., jimž dodává součástky; účet vystavuje sám.
V odvolání bránil se st-l v podstatě tím, že sám žádné opravy nekoná, nýbrž dává je provésti oprávněnými živnostníky, a to na žádost svých zákazníků, a dovozoval, že tím nikterak nepoškozuje zájmy členů zmíněného společenstva, nýbrž vyhovuje tím jen přáním zákazníků, kteří by jinak u něho psací stroje nekupovali, kdyby věděli, že opravu nepřijme a odkáže je na živnostníka. Mechanici Cz. a Z. potvrdili při výslechu výpověď st-lovu. Byv znovu vyslechnut, udal st-l dne 12. listopadu 1931, že přijímá od svých zákazníků k opravě stroje, a to jak stroje v jeho obchodě prodané nebo také jiné, případně také jiné značky než »Continental«; při tom podotkl, že nevyhledává práce, nýbrž přijímá je od svých zákazníků, kteří mu ji předávají a je nucen tak činiti z ohledů obchodního spojení.
Nař. rozhodnutím nevyhověl zem. úřad v Brně podanému odvolání, jelikož skutková podstata přestupku kladeného st-li za vinu jest prokázána vlastním jeho doznáním a svědeckou výpovědí Z., Cz. a H. W. Bylo zjištěno, že, ačkoliv st-l má pouze obchodní oprávnění na prodej kancelářských zařízení, překročuje toto a zasahuje neoprávněně do řemeslné živnosti mechanické tím, že přijímá psací stroje k opravě, které nechá opraviti živnostníky k tomu oprávněnými. Při tom dodává částečně součástky sám, sám přijímá peníze za opravy a vystavuje účty na své jméno. K současné žádosti zmírnil pak zem. úřad uložený trest na 200 Kč, po případě na vězení 20 dnů.
O stížnosti uvážil nss:
Jest nesporno, že st-l jest majitelem obchodní živnosti, a sice, jak se praví v rozhodnutí 2. stolice, na prodej kancelářských zařízení; obě strany vycházejí pak z toho, že oprávnění to zahrnuje v sobě i obchod s psacími stroji. Rozsah obchodní živnosti upravuje § 38 a) živn. ř., který v odst. 2 praví: »Majitel obchodní živnosti jest oprávněn přijímati zakázky na zboží, které podle opovědí své živnosti smí prodávati. K tomu konci jest též oprávněn bráti míru, předpokládajíc, že dá objednané zboží zhotoviti samostatnými výrobci. S týmž obmezením smí prováděti změny a opravy na výrobcích jím dodaných.«
Omezuje-li zákon oprávnění majitele obchodní živnosti na přijímání oprav toliko na výrobcích jím dodaných, dává tím jasně najevo, že nesmí přijímati objednávky na opravy na výrobcích jím nedodaných a že takováto činnost se vymyká z rámce jeho oprávnění.
V daném případě netvrdí st-l, že přijímal toliko objednávky na opravy psacích strojů jím dodaných. V řízení udal zástupce firmy »Brüder W.«, jejíž psací stroj st-l přijal k opravě, že tento stroj nebyl koupen u st-le, a týž sám při výslechu z 12. listopadu 1931 doznal, že přijímá i objednávky na opravy jiných strojů. Ježto pak ostatní skutkové okolnosti, žal. úřadem uvedené, stížností popřeny nejsou a tato také nebéře v pochybnost, že provádění oprav na psacím stroji spadá do živnosti mechanické, mohl žal. úřad právem vycházeti z toho, že skutková podstata přestupku st-li za vinu kladeného je prokázána, kdyžtě okolnost, že st-l opravy dává prováděti oprávněným živnostníkem, jest v této relaci zcela nerozhodná, poněvadž jen v tom případě, když se jedná o opravy na výrobcích majitelem obchodní živnosti dodaných, má určitý význam, tam však, kde se o opravy takových výrobků nejedná, jest již i přijímání objednávek na opravy trestním činem, ať již majitel obchodní živnosti opravu provede sám nebo i oprávněným živnostníkem.
Stížnost sama vlastně ani netvrdí, že by přijímání sporných oprav bylo kryto živn. oprávněním st-lovým, nýbrž hájí se v podstatě tím, že se tím oprávnění živnostníci nepoškozují, a že st-l tak činí toliko v zájmu svých zákazníků a v zájmu svého obchodního podnikání. Tyto okolnosti jsou však vzhledem k jasnému znění zákona bez jakékoliv právní relevance.

Citace:

Č. 11080.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 479-480.