Č. 11015.

Nadace. — Řízení správní: Osoba třetí, která tvrdí, že má proti nadaci určitá práva soukromá, není stranou v řízení před úřady správními jako nadačními o schválení určité transakce s jměním nadačním.
(Nález ze dne 24. ledna 1934 č. 642.) Věc: Vilém U. ve Št. (adv. Dr. Pavel Qans z Prahy) proti ministerstvu vnitra (za zúč. Spoj. továrny hosp. strojů Frant. M., U. a spol., akc. spol. v B. adv. Kar. červinka z Prahy) o nadaci.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Ve vložce č. 183 poz. knihy kat. obce Praha VII., jako vkladbě hlavní, a ve vlož. č. 517 poz. knihy téže obce, jako vkladbě vedlejší, bylo vloženo právo zástavní za pohledávku Pomocné pokladny pro invalidní dělníky a úředníky firmy U. a spol. v obnose 200.000 Kč s přísl., a byla u této pohledávky poznamenána substituce pro nadaci Karla U. pro dělníky neschopné k práci pro ten případ, že by Vilém U. zemřel bez zanechání přirozených dědiců.
Výměrem ze 16. března 1926 svolila zsp v Praze, jako úřad nadační, aby tato pohledávka byla právem zástavním zajištěna místo ve vložce č. 183 a 517 poz. knihy kat. obce Prahy VII na knihovním tělese vlož. č. 736 poz. knihy kat. obce B., a opatřila příslušnou vkladní listinu o tom doložkou: »Schvaluje se zemskou správou politickou jako úřadem nadačním.«
Vyžádav si podáním z 1. srpna 1929 intimaci tohoto výměru, prohlásil Vilém U. v odvolání k min. vnitra, že onu pomocnou pokladnu zřídil prohlášením ze 16. ledna 1896, že podle tohoto prohlášení kapitál 100000 zl. rč. po zrušení pokladny té má připadnouti jemu zpět, a jen pro případ, že by zemřel bez zanechání přirozených dědiců, má připadnouti substitučně oprávněné nadaci Karla U., namítal, že byl výměr ten vydán, aniž dal k transakci té svolení, a žádal, aby bylo učiněno opatření za účelem řádného vyznačení jeho práva v knihách pozemkových.
Nař. výměrem nevyhovělo min. vnitra odvolání tomu a v důvodech uvedlo toto: Podle prohlášení Viléma U. z 15. ledna 1896 byla původně k příkazu býv. místodržitelství v Prave jako úřadu nadačního v příslušné vložce pozern. knihy kat. obce Praha-Holešovice/Bubny vyznačena substituce ve prospěch nadace Karla U. pro dělníky k práci neschopné pro ten případ, že by Vilém U. zemřel bez zanechání přirozených dědiců. Nebyla však v knihovním zápisu vyznačena jiná práva, zejména ne právo Viléma U. resp. jeho právních nástupců volné disposice s kapitálem 100000 zl. po zrušení Pomocné pokladny pro invalidní dělníky a úředníky fy U. a spol. v případě, že by nebylo oprávněných dělníků a úředníků fy U. a spol., kteří stali se invalidními za života Karla U. nebo po dobu, v které byl majitelem továrny Vilém U. Když došlo k výmazu zástavního práva na nemovitostech ve vložce č. 183 a 517 poz. knihy kat. obce Praha VII. u příležitosti jeho přenesení na nemovitosti zapsané ve vložce č. 736 poz. knihy kat. obce B., spokojil se knihovní soud s prohlášením osob, pro něž knihovní zápis zněl a nenahlédnuv do sbírky listin, nežádal před povolením knihovního zápisu za svolení Viléma U. Zsp, jež nař. výměrem svolila k přenesení zástavního práva, vyslovila pouze jako úřad nadační, že pokud jde o substituční právo nadace Karla U., nečiní námitek proti knihovnímu výmazu ve vložkách poz. knihy kat. obce Praha VII. za podmínky nového zajištění ve vložce poz. knihy kat. obce B., ježto měla pouze na zřeteli substituci ve prospěch nadace a nedotkla se vůbec jiných práv, zejména ne výše zmíněného práva Viléma U. a jeho zákonných nástupců. O práva tato nebyla zsp jako úřad nadační ani oprávněna, ani povinna se starati. Nař. výnosem nedoznal Vilém U. právní újmy, a jeho právní zájem nebyl vůbec dotčen.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Jak zsp tak i min. vnitra vystupovaly v adm. řízení výslovně ve funkci úřadů nadačních. Stížnost neberouc v odpor oprávněnost ingerence úřadů nadačních v této věci, popírá pouze správnost názoru žal. úřadu, že byla zsp jako úřad nadační povinna a oprávněna hájiti jen zájmy nadace, nikoliv i práva st-le na případné vrácení pohledávky, jež má za určitých předpokladů připadnouti nadaci Karla U., a tvrdí, že nadační úřad, i když hájí zájmy nadace, je při tom povinen přihlížeti i k právům osob třetích, pokud by jeho rozhodnutím mohla býti dotčena.
Námitce té nemohl nss přisvědčiti.
Politickým úřadům je min. nař. č. 10/1853 ř. z., vydaným k cis. rozh. z 14. září 1852, v oboru nadačním uložena péče o nadace, a jsou podle jeho příl. C § 35, který podle dvor. dekretu z 21. května 1841 sb. pol. zák. sv. 69 č. 60, spočívajícím na cis. rozhod, z 15. května 1841, dále podle § 8 zák. z 19. května 1868 č. 44 ř. z. a podle čl. 1 organisač. zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb. je posud platným předpisem, povolány zem. úřady (zsp-é) působiti i k tomu, aby bylo nadační jmění řádně zajištěno. Tato kompetence úřední je dána nadačním úřadům k ochraně veřejných zájmů na neztenčeném zachování jmění pro účely nadací sledované. Schválil-li nadační úřad v daném případě přenesení hypotéky shora uvedené pohledávky, pak tím vyslovil u výkonu svého dozorčího oprávnění jen, že proti zamýšlené transakci nemá s hlediska těchto veřejných zájmů námitek, nijak se však tímto svolením nedotkl případných práv st-lových na tuto pohledávku, ani jeho práv na určité její zajištění. Nebylo proto ani třeba, aby nadační úřad zjišťoval obsah práv st-lových k oné pohledávce, a není tudíž ani nezákonný názor žal. úřadu, že o práva st-lem tvrzená nenáleželo nadačnímu úřadu se starati. Není proto ani vadou řízení, že žal. úřad za součinnosti st-lovy na podkladě sbírky listin v knihách pozemkových nezjišťoval jeho práva na případné vrácení oné pohledávky, ani nezkoumal, poskytuje-li nová hypotéka těmto jeho právům dostatečnou jistotu.
Otázku, mohlo-li býti v daném případě přenesení hypotéky knihovně provedeno bez svolení st-lova, žal. úřad vůbec neřešil a ani řešiti nebyl oprávněn, nýbrž v nař. rozhodnutí jen vylíčil, jak se stalo, že došlo ke knihovnímu přenesení hypotéky bez svolení st-lova; nebylo ovšem také věcí nss-u zkoumati, zda a jaké právní postavení přísluší st-li v řízeni v knihovní věci o přenesení hypotéky a jak se soudy v této věci měly zachovati.

Citace:

Č. 11015. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 319-321.