Č. 11287.

Zaměstnanci veřejní: * Usnesla-li se býv. osk propůjčiti okresnímu úředníku služební místo vyšší platové stupnice s platností teprve od některého dne po 30. listopadu 1928, nevzešel z usnesení toho, i když bylo ve smyslu § 212 plat. zák. schváleno samosprávným úřadem dohlédacím, úředníku tomu právní nárok, aby mu po přechodu do služeb státních podle § 10 org. zák. byly přiznány služební příjmy této vyšší platové stupnice.
(Nález ze dne 18. května 1934 č. 7106.)
Věc: Josef P. v K. (adv. Dr. Vladimír Říha z Prahy) proti ministerstvu vnitra (vrch. odb. r. Dr. J. Holeyšovský) o úpravu služebního poměru.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l, okresní pokladník býv. zastupitelského okresu klatovského, byl podle usnesení osk v Klatovech ze 14. října 1926 zařazen do služného 7. platové stupnice, stupně d), podle dalšího dekretu zmíněné osk ze 4. května 1928 byly pak st-li vzhledem ke služební době k 1. lednu 1926 v trvání 8 roků, 3 měs., 14 dnů přiznány požitky II. služební třídy, 7. platové stupnice, stupně služného d) s příštím zvýšením služného dnem 1. ledna 1929. Dále usnesla se osk v Klatovech dne 12. června 1928 na systemisaci dvou míst účetních úředníků a v dalším takto: »Pokladník Josef P. jmenován na místo pokladního úředníka se zařazením do II. služební třídy a s použitím práva povýšení podle § 17 zák. plat. č. 103/1926 Sb. povýšen do platové stupnice 6., stupně b) téže služební třídy s platností od 1. ledna 1929« a to s výhradou schválení tohoto usnesení zsv-em podle ustanovení § 212 odst. 6 plat. zák. č. 103/1926 Sb.
Podle svého výnosu z 26. října 1928 schválil zsv v Praze ve schůzi dne 24. října 1928 odbývané usnesení osk v Klatovech z 12. června 1928 podle ustanovení § 212 zák. č. 103/26 Sb., pokud se osk usnesla na systemisaci dvou míst účetních úředníků. Zároveň schválil zsv obsazení jednoho z těchto systemisovaných míst st-lem, okresním pokladníkem, tak, jak bylo provedeno usnesením osk z 12. června 1928, avšak pouze ve služební třídě II., platové stupnici 6., takže st-li přísluší zákonitý služební plat 6. platové stupnice, stupně služného b) s platností od 1. ledna 1929 a s příštím zvýšením služného od 1. ledna 1932. Toto usnesení zsv-u z 24. října 1928 bylo st-li sděleno výměrem osk v Klatovech z 9. listopadu 1928 v ten rozum, že zsv schválil obsazení jednoho z těchto systemisovaných míst st-lem, avšak pouze ve služební třídě II., plat. stupnici 6., takže st-li přísluší zákonitý služební plat 6. platové stupnice, stupně služného b) s platností od 1. ledna 1929 a s příštím zvýšením služného od 1. ledna 1932.
Dekretem zem. úřadu v Praze z 1. prosince 1928 bylo st-li sděleno, že podle § 10 odst. 1 věty druhé zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb. a zák. z 28. června 1928 č. 92 Sb. o organisaci politické správy přechází dnem
53* 1. prosince 1928 do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák. z 24. června 1926 č. 103 Sb. Dekret tento byl st-li doručen dne 3. prosince 1928.
Dekretem zem. úřadu v Praze ze 6. září 1929 přiznány byly st-li vzhledem k dekretu z 1. prosince 1928 podle § 10 odst. 1 věty druhé zák. č. 125/27 Sb. o organisaci politické správy počínajíc dnem 1. prosince 1928 služební příjmy: služné 7. platové stupnice, stupně d) ročních 14400 Kč a od 1. ledna 1929 služné 7. platové stupnice, stupně e) ročních 16200 Kč, dále činovné a výchovné s tím, že služné může býti zvýšeno dnem 1. ledna 1932.
Z tohoto dekretu podal st-l námitky z 30. října 1929, jimž nevyhověl zem. úřad v Praze výměrem ze 6. února 1930. Další odvolání st-lovo bylo nař. rozhodnutím zamítnuto. — — —
O stížnosti uvažoval nss takto:
Na sporu je otázka, zda st-l podle § 10 odst. 1 organ. zák. přešel jako zaměstnanec býv. zastupitelského okresu — organisačním zákonem zrušeného — do služeb státních s právem, aby bylo uznáno, že byl pravoplatně dosazen na systemisované služební místo 6. platové stupnice, stupně služného b) a aby mu ve službě státní byly přiznány služební příjmy této vyšší platové stupnice.
Stížnost namítá, že osk byla oprávněna provésti povýšení st-lovo s platností pozdější, ježto povýšení takové je užším rozhodnutím, než by bylo povýšení okamžité — jehož oprávněnost nelze popírati —, nebo než povýšení se zpětnou platností, které stejně jako povýšení s okamžitou platností je státními úřady uznáváno. Ježto pak povýšení st-lovo bylo provedeno formálně správně, bylo schváleno úřadem dozorčím a nabylo moci práva, má st-l za to, že při převodu st-le do státní služby podle § 10 odst. 1 org. zák. mělo býti respektováno. Dále tvrdí st-l, že na požitky 6. platové stupnice stupně b) měl pravoplatný nárok ještě před 1. prosincem 1928, a tvrdí-li žal. min., že opatření osk v den 30. listopadu 1928 neexistovalo, je po názoru stížnosti tvrzení toto v rozporu se spisy správními. Nss nemohl této argumentaci stížnosti dáti za pravdu.
Jest pravda, že podle § 10 odst. 1 věty 2 org. zák. přecházejí zaměstnanci zrušených samosprávných korporací — o něž tu jde — do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1—3 plat. zák., a že tedy státní správa je povinna respektovati i nároky bývalých autonomních zaměstnanců, nabyté jmenováním provedeným podle platných předpisů, třebaže nároky ty by přesahovaly míru nároků dosažitelnou pro státní zaměstnance za poměrů jinak stejných postupem časovým. Není také na sporu, že st-li o obsazení místa 6. platové stupnice po předchozím schválení zsv-em byl osk-í v Klatovech vydán dekret; žal. úřad také nepopírá ani formální správnost jmenovacího dekretu, nýbrž vyslovuje v podstatě, že účinnost st-lova povýšení do 6. platové stupnice nemehla bývalou osk-í býti stanovena teprve ke dni 1. ledna 1929, když působnost osk v záležitostech týkajících se st-lova služebního poměru, zanikla již dnem 1. prosince 1928. Toto stanovisko žal. úřadu shledal nss ve shodě se zákonem. Příslušelo sice okr. zastupitelstvu podle § 7 zák. č. 444/1919 Sb. usnášeti se o tom, kolik úřednických míst a pro který obor služby se má zříditi a příslušelo okr. výboru úředníky ustanovovati resp. povyšovati, leč právo toto příslušelo jim jen potud, pokud se jednalo o okr. úředníky, tedy o úředníky samosprávných okresů. I když má stížnost pravdu, že příslušné orgány autonomní mohly ustanovovati úředníky samosprávných svazků i se zpětnou účinností, nelze z toho argumento a maiori ad minus ještě dovozovati, že úředníci takoví mohli býti ustanovováni nebo povyšováni s budoucí účinností do doby, kdy působnost těchto autonomních svazků již zanikla, ježto pojmově je nemožno ustanoviti úředníka pro zaměstnavatele, který již přestal existovati. Nemohl proto okres klatovský — a nad to již v době, kdy již bylo jisto, že působnost jeho dnem 30. listopadu 1928 zanikne — ustanoviti s účinností od některého dne, který spadá již do doby po 30. listopadu 1928, zastupitelskému okresu klatovskému ani úředníky nové, ani nemohl s účinností po 30. listopadu 1928 propůjčovati služební místa vyšší platové stupnice, která v té době neexistovala, když úředníci ti již dnem 1. prosince 1928 přešli ipsa lege do služeb státních.
Poukazoval-li právní zástupce st-lův při veřejném ústním líčení na to, že se jedná v daném případě o právní nárok stejné povahy, jako je nárok na přiznání vyšších požitků v důsledku platového postupu, který dospěje k realisaci teprve po 30. listopadu 1928, dlužno na to odpověděti, že přirovnání toto selhává již proto, že postup platový resp. postup do vyšších stupňů je důsledkem dovršení určité započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice (srov. § 15 odst. 2 plat. zák.), a že tato služební doba resp. postupové lhůty počínají běžeti určitým dnem (§ 141 plat. zák.) po nastoupení ur- čitých skutečností (počátek služební doby, okolnost odůvodňující změnu služného), které nastaly ještě před účinností zák. organ., kdežto v případě jmenování s účinkem až po 1. prosinci 1928 skutečnost taková, ku které by se pojily určité právní následky, před 1. prosincem 1928 vůbec nenastala. Je tedy přiznání vyššího služného aktem povahy deklaratorní, jímž se vyslovuje, že nastaly určité skutečnosti, a že se ke skutečnostem těm pojí určité právní důsledky, kdežto propůjčení místa vyšší platové stupnice je aktem konstitutivním, jehož náležitosti musejí býti splněny v době, kdy akt ten má nabýti účinnosti.
Z úvah těchto plyne, že st-l nemohl dnem 1. prosince 1928 se žádným právem na propůjčení místa vyšší platové stupnice po 1. prosinci 1928 přejíti do služeb státních, a nelze žal. úřadu činiti výtku nezákonnosti, když st-li právo takové nepřiznal.

Citace:

Č. 11287.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1051-1053.