Č. 11072.

Spolkové právo (Slovensko): I. * K platnému zřízení pobočného závodu akciové banky na Slov. nestačil ani před účinností zák. č. 239/1924 Sb. pouhý zápis do obchodního rejstříku (§ 159 odst. 3 obch. zák.). — II. Může min. fin. dáti akciové bance příkaz, aby dala z firemního rejstříku vymazati filiálku, tam zapsanou?
(Nález ze dne 15. února 1934 č. 3093.)
Věc: Dunajská banka, úč. spol. v Bratislavě proti ministerstvu financí o zřízení filiálky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdúvodnost.
Důvody: Usnesením sedrie v Bratislavě ze 6. listopadu 1925 byly na žádost Dunajské banky, úč. spol. v Bratislavě v rejstříku společenských firem při její firmě zapsány filiálky v K., v Ch., v D., v T., ve V. a v T. Min. fin. vyzvalo výnosem z 10. března 1927 Dunajskou banku, aby uvedené filiálky dala ihned z rejstříku obchodních firem vymazati, poněvadž kromě filiálky v T., která prý zahájila činnost dne 1. ledna 1926, ostatní zapsané filiálky dosud činnost nezahájily a proto i přes zápis v seznamu obchodních firem skutečně neexistují a mohly by býti zřízeny ve smyslu § 6 zák. č. 239/1924 Sb. toliko se státním svolením, jehož však asi nebude lze uděliti, protože by to byla nezdravá extense banky.
Na tuto výzvu odpověděla banka podáním z 22. března 1927, že jí v nejkratším čase vyhoví, třebas uvedené neúčinkující filiálky byly ještě před účinností zák. č. 239/1924 Sb. protokolovány a tudíž po jejím názoru po právu trvají. Banka však současně žádala, aby výmaz filiálek v K. a D., kam by při vhodné příležitosti chtěla svou činnost rozšířiti, byl ponechán »in suspenso«, ale prohlásila, že provede výmaz i těchto filiálek, nebude-li lze této její žádosti vyhověti.
Na to prohlásilo min. fin. výnosem z 31. května 1927, že prozatím netrvá na výmazu filiálek v K. a D., že však tyto filiálky nesmějí zahájiti činnost bez předchozího státního povolení.
V roce 1931 zjistila Jednota, revisní a dúvěrnické sdružení čsl. bank v Praze, že Dunajská banka vyvěsila v D. dvě tabulky, jimiž byla tamní D.-ová banka označena jako filiálka D. banky. Protože tímto označením, které se nesrovnává s právním stavem, možno uvésti veřejnost v omyl, požádala Jednota D. banku, aby obě tabulky odstranila. Dunajská banka na to odpověděla, že má v D. filiálku, která byla zarejstříkována dne 6. listopadu 1925, tudíž v době, kdy k založení filiálky podle zák. č. 239/1924 Sb. nebylo ještě potřebí předběžného vládního schválení. Její filiálka v D. tudíž po právu existuje a banka, držíc se to- hoto práva, hodlá započíti s činností filiálky v budově D.-ské banky. Přece však dala Dunajská banka, vyhražujíc si právo na filiálku v D., tabulky odstraniti. Zároveň žádala banka Jednotu, aby tuto věc projednala s min. fin., které ví o tom, že banka má v D. zaprotokolovanou filiálku. Opis této odpovědi zaslala Dunajská banka též min. fin. a vyslovila očekávání, že již nebude ani míti námitek proti její filiálce v D. a proti zahájení její činnosti.
Nař. rozhodnutím prohlásilo min. fin., že toto podání na vědomí nebere s podotknutím, že filiálka v D. před účinností zák. č. 239/1924 Sb. ve skutečnosti neexistovala a že pouhé její registrování se zřetelem na předposl. odst. § 159 uh. obch. zák. nemá konstitutivních účinků. Dále připomenulo min. bance její prohlášení v podání z 22. března 1927, že provede okamžitě výmaz této filiálky a filiálky v K. z obchodního rejstříku, ponechá-li min. fin. výmaz »in suspenso« a že na tomto výmazu nebylo trváno jen prozatím. Na konec uložilo min. bance, aby nyní dalo tyto filiálky ihned vymazati a podalo o tom důkaz do konce roku 1931.
Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané musil se nss v prvé řadě zabývati námitkou nepříslušnosti žal. min. k vydání nař. příkazu. Námitku tu zakládá stížnost jednak na tom, že prý není zákonného předpisu, který by opravňoval min. fin. k takovémuto příkazu, jednak na vývodech, že příkazem, nařizujícím výmaz filiálky z firemního rejstříku zasáhlo žal. min. do kompetence soudů, jimž jediné náleží výmaz takový nařizovati.
Pokud jde o tento posléze tvrzený zásah do kompetence řádných soudů, stačí poukázati na to, že žal. min. nenařídilo, aby filiálka stěžující si banky byla z rejstříku vymazána, t. j. nenařídilo firemnímu soudu, aby výmaz ten provedl, nýbrž uložilo st-lce, aby ona výmaz ten provedla, t. j. aby ona jako strana, která si zápis ten u soudu vymohla, zase soud ten požádala, aby provedl výmaz tohoto zápisu. Že by příkaz tohoto obsahu směl stranám uděliti výhradně jen soud a nikoli také úřad správní, to stížnost sama ani netvrdí. Za tohoto stavu nemusil se však nss zabývati ani otázkou, zda je správným tvrzení stížnosti, že příkaz k výmazu zapsané firmy smí za všech okolnosti vydati pouze soud či nebyl-li by za určitých předpokladů i k takovémuto příkazu příslušným úřad správní (na př. jako náhradní úkon exekuční).
Námitka nepříslušnosti žal. min. nemá však ani ve své prvé části opory v zák. Jest ovšem pravda, že zák. č. 239/1924 Sb. neobsahuje výslovného předpisu, že min. fin. je oprávněno naříditi akciové bance, která za účinnosti tohoto zák. bez svolení státní správy zřídila nový pobočný závod, aby toto zřízení — po případě přípravná opatření ke zřízení tomu směřující — opět odstranila. Leč toho podle právního řádu, platného v době vydání uvedeného zák. nebylo třeba, neboť v tu dobu bylo již v platnosti vl. nař. z 27. července 1920 č. 465 Sb. — platné ostatně až dosud — jež v § 6 nařídilo, že po dobu platnosti tohoto nař. podléhají akciové společnosti provozující peněžní a bankovní obchody státnímu dozoru a že dozor nad ústavy těmi přísluší min. fin. Toto ustanovení však tvoří dostatečný základ pro kompetenci min. fin. naříditi st-lce, aby odvolala protiprávně provedený zápis filiálky do firemního rejstříku. Ve věci samé závisí zákonnost příkazu st-lce daného na zodpovědění otázky, byla-li její filiálka v D. skutečně a platně zřízena před účinností zák. č. 239/1924 Sb., t. j. přede dnem 7. listopadu 1925 čili nic, neboť nestalo-li se tak do tohoto dne, pak podle § 6 tohoto zák. mohla filiálka taková býti zřízena jen se státním svolením, a byla-li po tomto termínu zřízena bez tohoto svolení, bylo toto zřízení neplatné, a bylo podle toho, co shora uvedeno, žal. min. u výkonu svého práva dozoru oprávněno uložiti st-lce, aby zápis v obchodním rejstříku, skutečnému a právnímu stavu neodpovídající, dala vymazati.
Pokud st-lka ve stížnosti »poznamenává«, že s činností oné bankovní filiálky započala »ihned tehdy«, a tím snad by chtěla tvrditi, že filiálka byla jako její pobočný bankovní závod v D. zřízena fakticky již přede dnem 7. listopadu 1925, šlo by o nepřípustné novum, neboť během celého řízení st-lka — ač k tomu měla opětovně příležitost — nic podobného netvrdila. K takovéto novotě by však nss podle §§ 5 a 6 zák. o ss přihlížeti nemohl. Proto mohl se nss zabývati jen námitkou již v řízení uplatňovanou, že filiálka stěžující si banky byla zřízena již pouhým zápisem do obchodního rejstříku, který byl beze sporu proveden přede dnem účinnosti zák. č. 239/1924 Sb. Námitka ta je zřejmě zalo- žena na právním názoru, jako by zápis filiálky — čili pobočného závodu — akciové společnosti do obchodního rejstříku byl úředním aktem konstitutivním, jímž se filiálka taková zřizuje. Názor ten jest mylný.
Akciová (účastinná) společnost na Slov. vzniká ovšem podle §§ 158 a 160 obch. zák. slov. (uh. zák. čl. XXXVII:1875) zápisem do obchodního rejstříku, totéž neplatí však také o filiálce společnosti takové. Podle § 159 odst. 3 zák. posléze cit. nutno stanovy akciové společnosti předložiti k zápisu do obchodního rejstříku též u sedrie, v jejímž obvodě má (v orig. textu maďarském: bir) společnost vedlejší závod. Již z tohoto slovného znění se podává, že o zápis filiálky možno žádati teprve, když společnost ohlašovanou filiálku již má, t. j. je-li tato filiálka již platně zřízena a v provozu. Zápis pobočného závodu do obchodního rejstříku toliko konstatuje skutečný stav, není však podmínkou existence filiálky. Předpokládá-li však zákon v době zápisu toho již platnou existenci této filiálky, nemůže zápis ten míti povahu aktu konstitutivního, jímž by se filiálky teprve zřizovaly, nýbrž může jiti výhradně o akt evidenční, sloužící k tomu, aby se obecenstvo o právním základě tohoto pobočného závodu mohlo přesvědčiti. Že ostatně jen takto lze cit. ustanovení chápati, podává se zejména z posledního odstavce téhož § 159 cit. zák., podle něhož zachování tohoto předpisu může na členech ředitelstva býti vynucováno peněžitými pokutami, a není tu ani zmínky o tom — jako je tomu v § 160 cit. zák. — že by se filiálka před zápisem pokládala za neexistentní.

Citace:

Č. 11072.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 463-465.