Č. 11088.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: * Skutečnost, že nemocenská pojišťovna vzala bez přihlášky zaměstnavatelovy jeho zaměstnance do své evidence, nezprošťuje zaměstnavatele sama o sobě povinnosti k náhradě podpůrného nákladu podle odst. 2 § 20 zák. 221/24 ve znění zák. 184/28 Sb.
(Nález ze dne 23. února 1934 č. 16625/31.)
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Brně proti městské radě zemského hlavního města Brna o náhradu léčebných výloh.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: V odvolání proti platebnímu výměru okr. nemoc, pojišťovny v Brně z 18. února 1931, jímž byla Hermíně L. předepsána podle § 20 odst. 2 zák. č. 221/24 Sb. náhrada léčebného v částce 147 Kč za Marii K., uvedla Hermína L., že K. u ní vstoupila do služby dne 11. prosince 1930, 15. prosince 1930 že jí poslala k okr. nemoc, pojišťovně, aby se ústně přihlásila, ježto pro nemoc tak nemohla učiniti písemně, že jí však nebylo známo, že K. se týž den hlásila nemocnou; namítala, že i toto hlášení jest pokládati za přihlášku, a že K. byla tudíž přihlášena včas, v zákonné lhůtě.
Městská rada hlavního města Brna, rozhodujíc jako politický úřad I. stolice, vyhověla nař. rozhodnutím podanému odvolání a zrušila platební výměr pro nezákonnost z těchto důvodů: »St-lka zaměstnávala Marii K. od 11. prosince 1930 do 15. prosince 1930, kterého dne se Marie K. hlásila nemocnou u okr. nemoc, pojišťovny v Brně a byl s ní tamtéž sepsán protokol dne 15. prosince 1930 a na základě tohoto protokolu bylo st-lce předepsáno pojistné a toto zaplaceno. Byla tudíž M. K. vzata okr. nemoc, pojišťovnou v Brně 15. prosince 1930 do řádné evidence a podle rozhodnutí ss-u z 15. února 1907 č. 1446, Amtliche Nachrichten XIX/6, nahrazuje toto vzetí do evidence přihlášku. Poněvadž pak se toto vzetí do evidence stalo 4. den po nastoupení Marie K. do služeb st-lky, jest považovati uvedenou za přihlášenou ve lhůtě podle ustanovení § 17 cit. zák., není tudíž předpis náhradních útrat ustanovením § 20 odst. 2 cit. zák. odůvodněn.«
O stížnosti okr. nemoc, pojišťovny v Brně uvážil nss toto:
Žal. úřad vychází v nař. rozhodnutí z právního názoru, že povinnost zaměstnavatele, normovaná v § 20 odst. 2 zák. č. 221/24 Sb. ve znění zák. č. 184/28 Sb., nenastává tehdy, když pojišťovna vzala zaměstnance ještě před uplynutím lhůty § 17 do své evidence, i když přihláška zaměstnavatelem učiněna nebyla, ježto pak nutno zaměstnance pokládati za včas přihlášeného. — Pro názor ten neposkytuje však znění cit. předpisu podkladu.
Cit. § 20 odst. 2 zavazuje zaměstnavatele k náhradě nákladu za dávky, když pojištěnce nepřihlásil buď vůbec, nebo jej přihlásil po uplynutí lhůty uvedené v § 17 teprve, když nastal pojistný případ. Předpis tento, jehož použití může se zaměstnavatel vyhnouti jen přesným zachováním předpisů o přihlašovací povinnosti (srov. Boh. A 8684/30), pojí důsledky v něm uvedené k pouhému faktu, že zaměstnavatel nedostál včas své přihlašovací povinnosti, neobsahuje však ustanovení, že by zaměstnavatel byl liberován od povinnosti té, kdyby snad pojišťovna jiným způsobem se dozvěděla o existenci pojistného poměru. Výklad takový by odporoval přímo znění cit. § 20 odst. 2, podle něhož důsledky tam uvedené nastávají již tím, že zaměstnavatel nepřihlásil svého zaměstnance k pojištění, a nelze proto shledati správným názor žal. úřadu, že by se zaměstnanec pouhým vzetím do evidence bez přihlášky stal řádně přihlášeným s tím účinkem, že by důsledky nepřihlášení zaměstnavatele již nepostihovaly.

Citace:

Č. 11088.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 500-501.