Č. 11177.

Živnostenské právo:* Rozhoduje o udělení koncese mistra tesařského, není zemský úřad oprávněn uložiti okresnímu úřadu, aby rozhodl v prvé stolici o platnosti vysvědčení na průkaz způsobilosti k žádosti připojeného.
(Nález ze dne 27. března 1934 č. 4438.) Věc: Společenstvo mistrů tesařských v M. (adv. Dr. Kar. Skalička z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za zúč. Josefa L. v K. adv. Dr. Kamil Prückner z Prahy) o materielní platnost vysvědčení o polírském zaměstnání Josefa L.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 18. listopadu 1930 žádal Josef L. v K. za udělení koncese tesařské podle § 15 odst. 6 živn. ř. Společenstvo mistrů tesařských v M. ve svém vyjádření popřelo správnost vysvědčení, vydaného Rolnickým cukrovarem v R., K. St. v L. a Vilémem S., jež žadatel na průkaz své způsobilosti předložil. Když spisy byly předloženy zem. úřadu v Praze, uvědomil tento výnosem z 31. prosince 1930 okr. úřad v Jičíně, že o platnosti vysvědčení, jichž společenstvo neuznává, má býti rozhodnuto pořadem instančním místně příslušným okr. úřadem a až nabude příslušné rozhodnutí moci práva, že jest spis znovu předložiti k dalšímu řízení.
Výměrem z 1. dubna 1931 rozhodl pak okr. úřad v Jičíně z moci úřední a na základě shora cit. výnosu zem. úřadu o platnosti pracovního vysvědčení vydaného dne 20. února 1930 Vilémem S., jímž se potvrzuje, že L. byl jako polír zaměstnán v době od 30. března 1928 do 29. listopadu 1929, a uznal je materielně platným. — Z tohoto výměru se společenstvo odvolalo. Nař. rozhodnutím zamítl zem. úřad odvolání.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Projednávaje žádost Josefa L. za udělení koncese mistra tesařského, nařídil zem. úřad, když stěžující si společenstvo vyslovilo pochybnost o správnosti některých vysvědčení žadatelem předložených, aby místně příslušný okr. úřad nejprve pořadem instančním rozhodl o platnosti těchto vysvědčení, dodav, že až po pravoplatnosti těchto rozhodnutí jest spisy předložiti k dalšímu řízení, totiž k rozhodnutí o udělení žádané koncese. Nař. rozhodnutí jeví se pak jak podle svého znění, tak i podle obsahu správních spisů jen jako vyřízení odvolání společenstva z rozhodnutí okr. úřadu v Jičíně o platnosti vysvědčení vystaveného S.
K udělení koncese mistra tesařského jest podle § 14 zák. z 26. prosince 1893 č. 193 ř. z. příslušný zemský úřad, z jehož rozhodnutí lze se odvolati k min. obch. Okr. úřadu nepřísluší v tomto směru vůbec žádná kompetence. Ježto pak i zkoumání dostatečnosti předložených průkazů o způsobilosti žadatelově již pojmově jest součástí rozhodovací činnosti úřadu koncesi udělujícího, ježto tento úřad jen na podkladě svého závěru o tom, že způsobilost jest prokázána, může koncesi uděliti, plyne z toho nutný závěr, že i zjišťování tohoto předpokladu pro udělení koncese spadá výlučně do kompetence úřadu zem. a že okr. úřad nemůže býti povolán k tomu, aby nějakým autoritativním výrokem právní moci schopným vytvořil závazným způsobem předpoklady pro rozhodování zem. úřadu. Jinak by se musilo dospěti k tomu, že by zem. úřad, kdyby z výroku okr. úřadu o materielní platnosti určitého vysvědčení nebylo podáno odvolání a tento výrok nabyl formální právní moci, byl tímto výrokem vázán a nemohl sám způsobilost žadatelovu, opřenou o toto vysvědčení, zkoumati.
Z toho jde, že okr. úřad vůbec nebyl kompetentním o platnosti vysvědčení rozhodovati; kompetence jeho nemohla ovšem býti s právním účinkem založena ani příkazem zem. úřadu, aby o platnosti vysvědčení rozhodl. Nebyl-li však okr. úřad k vydání svého rozhodnutí příslušný, šlo o výrok nulitní; potvrdil-li žal. úřad v pořadu instančním toto nulitní, právně neexistující rozhodnutí, je postup jeho nezákonný.

Citace:

Č. 11177.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 734-736.