Č. 11262.

Pojištění pensijní: Právní moc nenapadených výměrů úřadoven všeobecného pensijního ústavu o pojistné povinnosti určitého zaměstnance.
(Nález ze dne 4. května 1934 č. 9202.)
Věc: Dr. Markus B. v M. proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnosti zamítají se pro bezdůvodnost.
Důvody: Úřadovna všeobecného pensijního ústavu v Bratislavě výměrem z 11. prosince 1929 prohlásila kandidáta advokacie Dra Evžena K. v jeho zaměstnání v advokátní kanceláři za povinna pensijním pojištěním od 1. března 1929 a zařadila jej do 3. třídy služného s měsíčním pojistným 66 Kč. Výměr ten nabyl moci práva.
Platebními výměry z 22. srpna 1930 a 18. září 1930 byl pak zmíněnou úřadovnou vyzván Dr. Markus B. k zaplacení nedoplatku pojistného do konce měsíce srpna, resp. do konce měsíce září 1930 a předepsány úroky z prodlení a náklady upomínky. Z těchto výměrů se Dr. Markus B. odvolal, popíraje právní jich základ, pojistnou povinnost Dra Evžena K. Min. soc. péče nař. rozhodnutími v pořadu instančním odvoláním st-lovým, podaným z těchto výkazů nedoplatků, nevyhovělo z důvodu, že st-1 nemůže z podnětu těchto platebních výkazů domáhati se opětného řešení otázky pojistné povinnosti Dra Evžena K., ježto výměr pensijního ústavu z 11. prosince 1929, jímž pojistná povinnost jmenovaného byla vyslovena, nabyl již právní moci.
Na tato rozhodnutí podal Dr. Markus B. stížnosti k nss-u. Stížnost připouští, že shora citovaný výměr úřadovny všeobecného pensijního ústavu v Bratislavě z 11. prosince 1929, vyslovující pojistnou povinnost Dra Evžena K., nabyl formelní právní moci, míní však, že okolnost ta nezbavuje st-le práva podati opravný prostředek proti novým výměrům pensijního ústavu, které jsou samostatné a mohou býti proto samostatně přezkoumány a zrušeny, a nastalé mezi tím nové zákonné předpisy, jakož i nastalé změny ve stavu povinované osoby mohou odůvodniti nové přezkoumání právního základu nových platebních výměrů.
O námitce této uvážil nss toto:
Žal. úřad neodmítl opravný prostředek st-lův z důvodu, že napadený výměr neobsahuje nového výroku, nýbrž výslovně uznal, že v daných případech jde o přípustný opravný prostředek ve smyslu § 133 pens. zák. č. 26/1929 Sb., a odmítl jedině zabývati se věcně námitkou st-lovou, popírající pojistnou povinnost Dra K. Tento svůj výrok, jak shora uvedeno, odůvodnil tím, že o otázce pojistné povinnosti bylo již pravoplatně rozhodnuto.
Stížnosti jest ovšem přisvědčiti, že res judicata předpokládá, aby tu byla eadem res, t. j., aby bylo vydáno rozhodnutí o téže otázce na základě téhož právního i faktického stavu (srov. Boh. A 3551/24). Výměr pojišťovacího ústavu vpředu citovaný vyslovil pojistnou povinnost Dra Evžena K. od 1. března 1929, tedy podle zák. z 21. února 1929 č. 26 Sb., nabyvšího účinnosti dnem 1. ledna 1929, a výkazy nedoplatků, jež jsou předmětem sporu, zakládají se na témže zákoně. Nejde tedy o nějakou změnu právního stavu. St-1 pak během správního řízení ani netvrdil, a netvrdí ani ve stížnosti, že by byla nastala nějaká změna ve skutečnostech rozhodných pro posouzení pensijní pojistné povinnosti Dra K.
St-1 vyslovuje názor, že opomenutí strany, — t. j. zmeškání pořadu instančního — nemůže míti následek úřadem vyslovený, když pojistná povinnost nebyla ještě konečně a pravoplatně rozhodnuta. St-li nelze přisvědčiti.
Podle § 133 zák. č. 26/1929 Sb. možno proti výměrům nositelů pojištění podati do 15 dnů ode dne následujícího po dni doručení odvolání u nositele pojištění Takovýmto výměrem jest i výměr úřadovny všeobecného pensijního ústavu v Bratislavě z 11. prosince 1929. Z ustanovení tohoto v souvislosti s § 84 odst. 6 písm. a) a §§ 125 a násl. téhož zák. se podává, že jest to úřadovna Všeobecného pensijního ústavu, která především rozhoduje o pojistné povinnosti pensijní. Její výrok o tom upravuje určité právní poměry a má proto povahu rozhodnutí. Právo podati z výměru odvolání je vázáno určitou lhůtou. Po jejím uplynutí stává se výrok o pojistné povinnosti nenaříkatelným. Z toho plyne, že výměr úřadovny Všeobecného pensijního ústavu, vyslovující pensijní pojistnou povinnost, má všechny účinky rozhodnutí: strana, která opomenula proti takovému výměru podati včas opravný prostředek podle cit. § 133, způsobuje tím, že výměr nabývá proti ní právní moci, a to i tehdy, kdyby byla vyslovena pojistná povinnost osoby, která z pojistné povinnosti je vyňata. I takový výměr nepodáním odvolání stane se pravoplatným a nabývá z něho práva Všeobecný pensijní ústav stejně, jako kdyby byl výměr ten býval potvrzen v pořadu stolic správních. Pravoplatností výměru vázán jest i správní úřad a nemůže otázku pojistné povinnosti za nezměněného právního a skutkového stavu podrobiti meritornímu řešení, neboť zasáhl by tak do formelních práv odpůrcem nabytých tím, že výměru nebylo včas odporováno.

Citace:

č. 11262. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 987-988.