Č. 11089.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní. — živnostenské právo: * Za účinnosti zákona č. 221/24 Sb. ve znění zák. č. 184/1928 Sb. nemá společenstevní nebo gremiální nemocenská pojišťovna nároku, aby min. soc. péče podle § 278 odst. 5 schválilo takovou změnu stanov pojišťovny, která rozšiřuje její působnost.
(Nález ze dne 23. února 1934 č. 17338/31.)
Věc: Společenstevní nemocenská pojišťovna v M. proti ministerstvu sociální péče o rozšíření působnosti.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Stěžující si společenstevní pojišťovna usnesla se ve schůzi představenstva dne 27. února 1931 podle § 278 odst. 5 zák. č. 221/24 Sb. ve znění novely č. 184/28 Sb. na změně § 1 odst. 1 svých stanov stran působnosti pojišťovny, který dosud zněl (v českém překladu) takto: »Nemocenská pokladna jest zřízena pod jménem »Vereinigte Genossenschafts-Krankenkasse M. in M.«, má své stanoviště v sídle společenstev v M. a vztahuje svoji působnost na všechny živn. pomocníky včetně učňů, kteří jsou zaměstnáni u členů společenstev hostinských a výčepníků včetně grémia hoteliérů, obchodníků, různých živností, obuvníků, holičů, krejčí, truhlářů a cukrářů.«
Usneseno bylo toto znění:
»Nemocenská pojišťovna jest zřízena pod jménem »Genossen- schaftskrankenversicherungsanstalt M.«, má své stanoviště v M. a vztahuje svoji působnost na všechny pojištění podléhající osoby, které u povinných členů následujících živn. společenstev a grémií jsou zaměstnány, s výjimkou osob v domácnosti zaměstnaných.« — — — — — —
»Stran společenstev a grémií pod body 10 až 26 jmenovaných omezuje se působnost pojišťovny na ony pojištění podléhající zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni u člena společenstva, který provozuje živnost v obcích M., O., H. a St. Osoby zaměstnané u dobrovolných členů společenstev a grémií sub 1 až 26 jmenovaných mohou býti taktéž s omezením v předchozím odstavci vytčeným pojištěny.« V žádosti na min. soc. péče za schválení této změny stanov bylo uvedeno, že v dosavadním znění § 1 odst. 1 stanov bylo mezi devíti společenstvy uvedeno též společenstvo různých živností, z něhož během času vznikl větší počet odborných společenstev, a nutno i v budoucnosti se vznikem takových společenstev počítati. K zamezení této právní nejistoty byla zvolena nová formulace stanov, v níž se vypočítávají všechna společenstva, vystoupením ze společenstva různých živností v době od posledního schválení stanov vzniklá, a stanoví se, že i v budoucnosti takto vzniklá společenstva mají býti pojištěna u žadatelky; že okruh pojištěnců zůstane stejný, zaručuje předposlední odstavec.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. soc. péče ve smyslu § 278 odst. 5 zák. č. 221/24 Sb. ve znění zák. č. 184/28 Sb., slyševši Ústřední sociální pojišťovnu, podané žádosti z těchto důvodů: »Společenstevní nemocenská pokladna (která se podle ustanovení § 27 zák. č. 221/24 Sb. přeměnila na společenstevní nemocenskou pojišťovnu) sdílí osud společenstva, pro které byla podle ustanovení živn. řádu svého času zřízena. Z toho jest zřejmo, že rozšíření působnosti společenstevní nemocenské pojišťovny za dnešního zákonného stavu jest možné pouze za předpokladu, že společenstvo, pro něž byla pojišťovna zřízena, roz- šíří se buď věcně přibráním nových společenstev, nebo místně rozšířením obvodu působnosti. Nově vznikající společenstva však nemají práva přistoupiti ke společenstevní nemocenské pojišťovně, poněvadž příslušná ustanovení §§ 121 a násl. živn. řádu byla zrušena článkem IV. zák. č. 689/1920 Sb. Ježto pak mimo případy shora vyznačené společenstevní pojišťovna nemůže rozšířiti svoji pojistnou působnost, nelze v daném případě žádosti její vyhověti z výše uvedených důvodů, podepřených i judikaturou nss-u.«
O stížnosti uvážil nss toto:
V původním znění § 1 odst. 1 stanov, jehož změna nař. rozhodnutím nebyla povolena, bylo pro stanovení působnosti stěžující si společenstevní nemocenské pojišťovny vypočteno devět živn. společenstev a určeno, že všichni živn. pomocníci, zaměstnaní u členů těchto společenstev, jsou u této pokladny pojištěni; mezi těmito společenstvy bylo též společenstvo různých živností. Navrhovaná změna § 1 obsahuje vedle těchto živn. společenstev ještě řadu jiných a v žádosti o schválení změny stanov uvedla stěžující si pojišťovna výslovně, že jde o společenstva, která během času vznikla odštěpením se od společenstva různých živností. Mimo to obsahuje nová textace ještě ustanovení, že se působnost vztahuje na veškerá společenstva, která v budoucnosti vyjmutím z některého ze shora (t. j. sub 1—25) uvedených společenstev neb grémií nově vzniknou.
Přihlédne-li se k tomu, že podle dosavadního znění § 1 odst. 1 stanov živn. pomocníci, zaměstnaní u členů společenstev v tomto předpisu stanov neuvedených, u stěžující si pojišťovny pojištěni nebyli, jest zřejmo, že uvedením nových společenstev v § 1 odst. 1 měla býti působnost pojišťovny rozšířena na nový okruh pojištěnců. To plyne ostatně i ze zprávy přednesené předsedou pojišťovny při schůzi představenstva dne 27. února 1931, v níž tento uvedl, že okr. nemoc. pojišťovna použila okolnosti, že odštěpením od společenstva různých živností vznikl větší počet odborných společenstev a že ve stanovách jsou vypočtena jen určitá společenstva, aby osoby zaměstnané u členů nově vzniklých společenstev pro sebe reklamovala, což znamenalo ztrátu nejméně 300 pojištěnců ročně; zachovati si tyto pojištěnce, jest právě cílem navržené změny stanov.
Nemůže tudíž býti pochybnosti o tom, že schválení navržené změny stanov by znamenalo rozšíření působnosti společenstevní pojišťovny přes rámec působnosti podle dosavadních stanov; jest právně bez významu, že před zřízením oněch nových odborných společenstev členové jejich byli členy společenstva různých živností a osoby u nich zaměstnané tudíž byly pojištěny u stěžující si pojišťovny, neboť právě zřízením samostatných společenstev toto právní pojítko ex lege zaniklo. Na tom nemůže také ničeho měniti, že místní příslušnost byla v určitém směru omezena, kdyžtě věcná příslušnost podle nových stanov již obsahovala rozšíření vůči dosavadnímu právnímu stavu.
Žal. úřad vyslovil v nař. rozhodnutí, že rozšíření působnosti společenstevní nemocenské pokladny ve smyslu § 27 zák. č. 221/24 Sb. jest možné pouze za předpokladu, že společenstvo, pro něž byla pojišťovna zřízena, rozšíří se buď věcně přibráním nových společenstev, neb místně rozšířením rozsahu působnosti, jiný způsob rozšíření působnosti však možný není; v důsledku tohoto právního názoru zamítl žal. úřad žádost o změnu stanov, která, jak shora uvedeno, znamenala takové rozšíření působnosti.
Vůči tomuto odůvodnění uplatňuje stížnost především jako vadu řízení, že nař. rozhodnutí se nezmiňuje o tom, zda společenstva v M. a zejména společenstvo různých živností nerozšířilo svoji působnost ve shora uvedeném směru; rozhodnutí to zřejmě prý má za to, že se tak nestalo, avšak zjištění toto stalo se prý bez účasti strany. Nehledě k tomu, že stížnost ani sama netvrdí, že takové rozšíření působnosti jmenovaného společenstva nastalo a že již proto byla eo ipso rozšířena působnost stěžující si pokladny, domáhala se st-lka schválení stanov právě z toho důvodu, že působnost společenstva různých živností se během času zmenšila a ani slovem během řízení netvrdila, že působnost jeho byla rozšířena. Není proto vadou, když žal. úřad v tomto směru, nemaje v podání pojišťovny nejmenšího podnětu k tomu, žádného šetření nekonal a se o této okolnosti vůbec nezmiňoval.
Ve věci samé dovozuje stížnost z rozdílu mezi textací § 27 v zák. č. 221/24 Sb. a v novele č. 184/28 Sb., že za platnosti novely jest rozšíření působnosti společenstevní pojišťovny zásadně přípustno. Tento svůj právní názor opírá o to, že původní znění § 27 obsahovalo výslovný zákaz zřizování nových společenstevních pojišťoven resp. rozšiřování působnosti pojišťoven dosavadních, v nové textaci však že tento zákaz byl vynechán, z čehož nutno souditi, že zákonodárce opustil své původní odmítavé stanovisko a připustil, aby působnost společenstevních pojišťoven byla od účinnosti novely zásadně rozšiřována.
Nss nemohl této námitce přisvědčiti.
Podle § 24 cit. zák. jsou u okr. nemoc, pojišťovny pojištěni zaměstnanci, kteří vykonávají v jejím obvodě práce nebo služby uvedené v § 2 a kteří nejsou pojištěni u žádné z nemoc, pojišťoven, jmenovaných v §§ 25 až 29. Zákon vypočítává v § 25 nemoc. pojišťovny zemědělské, v § 26 nemoc. pojišťovny závodní a konečně v § 27 nemoc. pokladny společenstevní nebo sociální. Zákon o sociálním pojištění stojí podle celé své tendence na zásadě sjednocení nemocenského pojištění a jako nositele pojištění uvádí v prvé řadě okr. nemoc, pojišťovny, které zásadně mají úkoly s pojištěním spojené prováděti. Jako výjimku z této zásadní příslušnosti k okr. nemoc, pojišťovně uvádí pak tři hlavní druhy jiných nositelů pojištění, avšak již při závodních nemocenských pojišťovnách pojí jejich další existenci na předpoklad, že musely býti dne 1. ledna 1924 v činnosti, nepřebírá tudíž všechny závodní pojišťovny do své organisace. V § 27, jednajícím o nemoc. pojišťovnách společenstevních nebo gremiálních, uznává zákon za nositele pojištění jen ony, ve které se přemění společenstevní nebo gremiální nemocenské pokladny, které měly dne 1. července 1928 aspoň 1000 pojištěnců povinně pojištěných, zaměstnaných u povinných členů společenstva, pokud se týče grémia.
Z toho, co bylo uvedeno, vysvítá úmysl zákonodárcův, zachovati sice vedle okr. nemoc, pojišťoven jako hlavních nositelů pojištění určité jiné pojišťovací útvary dosud existující, avšak ne všechny, nýbrž jen takové, které vyhovují určitým podmínkám, ostatní však, těmto podmínkám nevyhovující, měly zaniknouti. Již z toho, že zákonodárce chtěl vedle okr. nemoc, pojišťoven jen některé jiné pojišťovny zachovati jako nositele pojištění, a to zřejmě jen z důvodu, že během doby a v důsledku své organisace osvědčily svoji životaschopnost a ji zaručují, dlužno souditi, že nechtěl pro budoucnost připustiti zřizování nových pojišťoven společenstevních. Úmyslu, povolovati pro futuro zřizování takovýchto pojišťoven, brání ostatně okolnost, že zákonem č. 689/1920 Sb. (čl. IV.) byly zrušeny §§ 121 a násl. živn. řádu, na jejichž podkladě jedině živn. společenstva by byla mohla nemoc, pokladny zřizovati, resp. přistupovati k pokladně již existující, a chybí tu tudíž zákonný podklad pro takovou působnost.
K témuž závěru dlužno dospěti i z úvahy, že zákonodárce pojí přeměnu dosavadních společenstevních pokladen nejen na počet 1000 pojištěnců, nýbrž i na termín 1. července 1928, ve kterém tento počet musí býti dosažen, takže chtěl petrifikovati určitý stav v této době daný, čili že chtěl zachovati jen ty pokladny, které těmto podmínkám odpovídaly. Z toho pak, že zákon zachoval jen určité společenstevní pokladny v den 1. července 1928 již existující a určitý počet pojištěnců vykazující a jen tyto převzal do organisace nemoc. pojištění, plyne pak další závěr, že chtěl je také jen zachovati s tou působností, jakou měly v dotyčný rozhodný den. Každé rozšíření této působnosti odporovalo by tendenci zákonodárce ze zákona samého dovožené a zasahovalo by nutně do působnosti jiných pojišťoven, v prvé řadě příslušné okresní nemocenské pojišťovny, neboť rozšíření působnosti jedné pojišťovny znamená zmenšení působnosti pojišťovny druhé. Poněvadž se pak příslušnost společenstevní pojišťovny jeví ve své podstatě výjimkou z generelní příslušnosti okr. nemoc, pojišťovny a tato jest zásadně nositelem nemoc, pojištění, nutno dospěti k tomu, že od účinnosti zák. č. 184/28 Sb. jest rozšíření působnosti společenstevní nemoc, pojišťovny vyloučeno, nejde-li o případy, nastávající ex lege v důsledku toho, že společenstvo, pro něž byla pojišťovna zřízena, se buď věcně nebo místně podle ustanovení živn. řádu rozšířilo.
Stejný stav byl tu již podle § 27 odst. 1 zák. č. 221/24 Sb. s jedinou úchylkou, že tam byl časový termín stanoven dnem 1. ledna 1924 a počet pojištěnců číslem 4000, resp. 2000. Již z tohoto ustanovení bylo lze dovoditi nepřípustnost zřizování nových společenstevních nemoc. pojišťoven, resp. rozšiřování působnosti dosavadních pojišťoven a neobsahuje odst. 2 tohoto §, vyslovující přímý zákaz, nic nového, nýbrž formuluje toliko přímo to, co logickým výkladem již plyne z odstavce prvního. Nemohlo by se tudíž z okolnosti, že zák. č. 184/28 Sb., ačkoliv ve vládním návrhu byl § 27 stejně formulován jako v zák. č. 221/24 Sb., nemá již ustanovení obdobné 2. odst. zák. dřívějšího, dovozovati, že podle zák. č. 184/28 Sb. zřizování nových společenstevních pojišťoven, resp. rozšiřování působnosti dosavadních pojišťoven není již nadále nepřipustilo, kdyžtě zásadní nepřípustnost toho plyne již z odst. 1 § 27. Že zákonodárce sledoval jen tendenci shora uvedenou, totiž petrifikovati stav ke dni 1. července 1925 a že se změna navrhované textace § 27 se nestala z motivů, jaké uvádí stížnost, podává se ostatně ze zprávy výboru sociálně-politického (Tisk poslanecké sněmovny č. 1777); kde se k § 27 praví: »Dosavadní zkušenost s prováděním nové úpravy pojištění nemocenského i zkušenosti s prováděním pojištění invalidního a starobního ukázaly, že všechny povinnosti zákonem na pojišťovny vložené řádně plní i ty nemoc, pokladny (pojišťovny) společenstevní a gremiální, jichž likvidaci zamýšlel původní zák. č. 221/24 podle § 27, ježto soudil, že nemoc, pojišťovny společenstevní a gremiální, nevyhovující podmínce § 27 zák., nebudou moci jako pojišťovací ústavy finančně slabší dostáti svým povinnostem zákonem jim uloženým. Proto byla zamýšlená likvidace těchto nemoc, pokladen (pojišťoven) odsunována zák. č. 118 a 237 z r. 1926 a č. 178 z r. 1927. Výbor doplňuje návrh vládní, aby prozatímní a účelům zákona vyhovující stav těmito zákony zavedený, stal se stavem definitivním v tom směru, že doporučuje ponechati v činnosti všechny ty společenstevní a gremiální nemoc, pokladny (pojišťovny), které sice podle úmyslu zákonodárce z r. 1924
Bohuslav-Janota, Nálezy správní XVI. 19 měly pojišťovací činnost zastaviti, které jsou však schopné, aby zákonné povinnosti řádně plnily. Za schopné dostáti zákonným povinnostem pokládá výbor v důsledku dosavadních zkušeností pokladny (pojišťovny) společenstevní a gremiální, které měly 1. července 1928 více než 1000 členů povinně pojištěných. Jedná se o pojišťovací ústavy řádně vedené a vykazující mnohdy značné reservní fondy a nemovité jmění.«
Ze zásady, že napříště nemají býti zřizovány nové společenstevní a gremiální pojišťovny, obsahuje jedinou výjimku 2. odst. § 27; o tento případ tu však nejde.
Pokud stížnost v dalším uvádí, že vzhledem ke změněné textaci § 27 nelze již společenstvu upírati právo zřizovati nemocenskou pokladnu, byl’ i §§ 121 a násl. živn. řádu byly zrušeny, poněvadž odpadl přímý zákaz, nemusel se nss námitkou tou zabývati, ježto předmětem sporu není otázka, zda by společenstvo mohlo takové usnesení učiniti, nýbrž jedině, zda stěžující si pojišťovna byla oprávněna usnésti se na rozšíření své působnosti. Záporné zodpovědění této otázky žal. úřadem bylo však, jak dovoženo, uznáno za shodné se zákonem a slušelo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

Č. 11089.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 501-506.